Víc než jen med. Nejužitečnější tvor planety možná skrývá klíč k léčbě agresivních nádorů

26. října 2026 (07:11)

foto: Setkání se včelou zblízka. Právě včelí jed a jeho hlavní složka melittin jsou nyní předmětem intenzivního onkologického výzkumu. Foto: Pixabay

Včely jsou nejužitečnějšími tvory naší planety. Bez jejich opylování by zkolaboval celý ekosystém i globální zemědělství. Tyto pilné dělnice nám však kromě medu, vosku a mateří kašičky poskytují ještě jednu fascinující látku – včelí jed. Ten v lidové medicíně a apiterapii pomáhá lidem už po staletí, ale v posledních letech na něj upírá zrak i špičková moderní věda. Ukazuje se totiž, že by mohl hrát roli v budoucím boji s onkologickými onemocněními

Co se stalo od roku 2020?

Vše odstartoval velký vědecký průlom v roce 2020. Australský tým vedený Ciarou Duffyovou tehdy zjistil, že melittin, hlavní účinná složka včelího jedu, dokáže v laboratorních podmínkách extrémně rychle (během desítek minut) poškozovat některé agresivní formy rakoviny prsu a zároveň výrazně zvyšovat účinek běžné chemoterapie.

Od té doby se výzkum nezastavil. Přehledové studie z let 2023 až 2025 potvrdily, že melittin vykazuje protinádorové účinky u více typů nádorových buněk. Vědci po celém světě proto intenzivně pracují na způsobech, jak tuto látku bezpečně dopravit (například pomocí nanotechnologií) přímo do nádoru, aby nedošlo k poškození zdravých tkání v těle.

Ještě zajímavější jsou novější práce zveřejněné v roce 2026. Podle nich melittin vykazuje slibný potenciál zejména u těch nejagresivnějších forem rakoviny prsu, jako je takzvaný triple-negativní nebo HER2 pozitivní karcinom.

Možná součást léčby, ne okamžitý lék

Je však nesmírně důležité zůstat nohama na zemi. Vědci v této látce vidí možnou budoucí součást léčby, nikoliv hotový lék. Většina dosavadních bombastických výsledků totiž pochází výhradně z laboratorních a preklinických experimentů na buněčných kulturách či myších modelech. Zatím stále nemáme přímý důkaz, že by čistý včelí jed dokázal bezpečně a efektivně léčit rakovinu u lidských pacientů. Zásadním a dlouhým krokem, který vědu teprve čeká, budou humánní klinické studie.

Co dalšího včelí jed dokáže?

Byl by ale omyl vnímat včelí toxin (odborně apitoxin) pouze skrze onkologii. V medicíně se v přesně kontrolovaných mikrodávkách využívá k léčbě celé řady jiných neduhů:

Boj se záněty a artritidou: Melittin je silné přírodní protizánětlivé činidlo. Pomáhá tlumit chronické záněty, ulevuje od bolesti kloubů a snižuje jejich ztuhlost u pacientů trpících revmatem či dnou.
Podpora nervové soustavy: Další složka jedu, apamin, specificky působí na nervový systém. Apiterapie se s úspěchem testuje ke zmírňování příznaků u roztroušené sklerózy.
Přírodní antibiotikum: Včelí jed má silné antimikrobiální účinky – dokáže ničit některé typy bakterií a vědci zkoumají i jeho schopnost blokovat některé viry.

Naděje, která neochabuje

Přestože se o včelím jedu v souvislosti s onkologií mluví už několik let, vědecký zájem rozhodně neochabuje. Naopak. Nové studie potvrzují, že melittin zůstává jednou z nejzajímavějších přírodních látek zkoumaných v moderní medicíně. Zda se ale jednou skutečně promění v běžně používané terapeutikum v onkologických ambulancích, ukáže až čas a výsledky budoucích klinických testů. Do té doby můžeme včelám vděčit za to, že nám opět ukázaly, jak dokonalou lékárnou dokáže příroda být.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: ecancer: Venom from honeybees found to kill aggressive breast cancer cells

autor: Ludmila Zelenková