Moderní neonatologie v Příbrami: Rodiče mají být součástí péče, ne jen návštěvou

Péče o novorozence, kteří po narození potřebují intenzivní zdravotní podporu, vyžaduje špičkové vybavení, maximální pozornost zdravotníků i citlivý přístup k celé rodině. Oblastní nemocnice Příbram proto otevřela nové prostory neonatologie, které přinášejí moderní technologie, komfortnější podmínky pro každodenní péči a především možnost, aby rodiče zůstávali se svým dítětem i v době, kdy potřebuje intenzivní péči. Podle neonatologa MUDr. Kiliána Resla nejde jen o nové přístroje a modernější prostředí, ale také o změnu v tom, jak nemocnice vnímá roli rodičů. Ti nemají být pouhými návštěvníky, ale přirozenou součástí péče o své dítě. Co pro vás jako neonatologa znamená otevření nových prostor neonatologie v Oblastní nemocnici Příbram?
Tak pro mě je to vyústění snah, které trvaly docela dlouho. Od první myšlenky, konceptu, uplynulo několik let. Takže jsem velmi rád, že se projekt podařilo realizovat a neskromně říkám, že výsledek je lepší, než jsem očekával.

Pro mě jako pro lékaře to znamená velký krok směrem k opravdu profesionální péči, která je současně velmi vstřícná k rodině jako celku.

Když se řekne moderní neonatologická péče, co si pod tím má představit rodič, který se právě dozvěděl, že jeho miminko bude potřebovat intenzivní péči?
Moderní neonatologie je hodně technický obor, závislý na kvalitním vybavení. Je to obor vyžadující precizní péči a velkou pozornost ošetřujícího personálu. Chyba, nebo nedokonalost v péči - i když se může zdát, že jde o "banalitu", jako třeba péče o tělesnou teplotu nebo polohování - může někdy vést k rychlému zhoršení stavu pacienta. Takže musíme být hodně pečliví a pozorní. V praxi se často jedná o řešení problémů s poporodním přizpůsobením životu mimo dělohu, což jsou stavy, které mohou být i celkem náročné, ale většinou u donošených nebo lehce nezralých dětí odeznívají během jednotek dní. Na začátku jsou samozřejmě velké obavy a stres u rodičů, o to hezčí je potom vidět za několik dní zdravé plně kojené dítě.

Jednou z největších změn jsou nové intenzivní pokoje, kde mohou být rodiče bez omezení společně se svým dítětem. Proč je jejich přítomnost pro miminko i rodiče tak důležitá?
My považujeme kontakt rodičů s jejich dítětem za naprosto samozřejmou a přirozenou věc. Vlastně si myslím, že by se na to už v dnešní době snad ani nikdo neměl ptát.. A nejde jen o to umožnit kontakt. Jakože tady máte svoje dítě, můžete se na něj podívat, pohladit si ho, vyfotit a jestli chcete, tak se tu posaďte na židli. To je přece málo. My bychom se měli maximálně snažit vytvářet takové prostředí a podmínky, aby rodiče mohli se svým dítětem trávit čas jako rodiče, ne jako návštěva. To znamená, že oni mají být tím, kdo o dítě primárně pečuje. Samozřejmě do té míry, jak je to možné vzhledem ke zdravotnímu stavu. Ale takhle bychom k tomu měli přistupovat. Občas se ještě setkáváme s představou, že čerstvě narozené miminko ještě tolik nevnímá, kdo o něj pečuje, že je to vlastně jedno. A že matka si aspoň odpočine po porodu, že času s dítětem bude trávit ještě dost. Ale to je obrovský omyl. Už novorozenec vnímá svoji matku, vnímá její hlas, vnímá způsob, jak s ním matka manipuluje. Právě první dny po porodu vzniká mezi matkou a dítětem silné emoční pouto, oba se navzájem poznávají. Pokud bych měl říct jeden konkrétní viditelný a měřitelný dopad blízkého kontaktu, tak to je jednoznačně pozitivní efekt na rozvoj laktace a úspěšnost kojení.

Nové prostory přinášejí také výrazný posun ve vybavení. Které přístroje nebo technologie podle vás znamenají pro každodenní péči největší přínos?
Ano, máme úplně nová špičková lůžka. Jsou to tzv. hybridní lůžka, která mohou být použitá jako uzavřený inkubátor, dokud je to potřeba, a když už dítě nemusí být v uzavřeném inkubátoru, jednoduše se zvedne horní kryt a máme z toho otevřené lůžko s infrazářičem a výhřevnou matrací. To je velmi komfortní jak pro personál, tak pro rodiče. Protože ošetřovat miminko v uzavřeném inkubátoru není úplně snadné, chce to cvik, takže pro rodiče to představuje docela bariéru. Velkou radost mám také z toho, jak se nám podařilo vyřešit monitoring dětí. Kromě klasických monitorů životních funkcí máme u každého lůžka kameru a všechno se nám přenáší na obrazovky na našem stanovišti i v denní místnosti sester. Takže máme nad dětmi velmi dobrý dohled, aniž bychom museli na pokoj neustále chodit.

Máte k dispozici například mobilní rentgen a ultrazvuk. Co v praxi znamená možnost provést vyšetření přímo u lůžka a dítě zbytečně nepřevážet?
Možnost těchto zobrazovacích vyšetření prostě ke kvalitní péči patří. Ultrazvuková vyšetření si provádíme sami, jen výjimečně žádáme konzultaci radiologa, takže je přirozené, že máme na oddělení ultrazvuk. Nyní jsme pořídili nový velmi kvalitní přístroj. V našem týmu jsou i dva atestovaní dětští kardiologové, takže když je třeba, děláme přímo na oddělení i echokardiografická vyšetření. Co se týká rentgenu, když má novorozenec potíže s dýcháním, má nějakou ventilační podporu, je skoro nemožné, respektive dosti komplikované převážet ho k provedení rentgenového snímku plic na centrální pracoviště. A představuje to pro něj zátěž. Už tím, že se vyndavá z inkubátoru, jede se s ním po chodbě, pak se pokládá na studené lehátko. Takže to teď dělat nemusíme. Dítě leží v teple a my dokážeme udělat snímek, aniž bychom se ho vůbec dotkli. To je obrovský rozdíl.

Často se mluví o tom, v jakém týdnu těhotenství se dítě narodí. Je právě týden těhotenství tím hlavním, co rozhoduje o tom, jak intenzivní péči bude novorozenec potřebovat?
Samozřejmě týden těhotenství, ve kterém dojde k porodu, do značné míry předurčuje zralost dítěte. Ale máme tady děti narozené měsíc před termínem, které od nás nepotřebují nic kromě běžného ošetřování, i děti narozené v termínu, které vyžadují regulérně intenzivní péči. Proto nemám rád, když se rodiče upínají k nějakému týdnu, od kterého už mají pocit, že je vyhráno a nehrozí žádné potíže.