Propast, která se v Česku prohlubuje: Proč polovina seniorek nedosáhne na částku, která je pro muže samozřejmostí?

Propastný rozdíl mezi pohlavími činí v průměru 2 491 korun měsíčně ve prospěch mužů, což za rok dělá bezmála 30 tisíc korun. Ačkoliv lednová valorizace pro rok 2027 přinese seniorům v průměru dalších 304 korun navíc, podle odborníků to na smazání těchto nůžek ani zdaleka stačit nebude.

Důvody, proč ženy končí s výrazně nižšími důchody, odrážejí jejich celoživotní pracovní dráhu. Často doplácejí na nižší výdělky (tzv. gender pay gap), kratší dobu pojištění a především na roky strávené péčí o děti a domácnost.

Státem zavedené výchovné ve výši 500 korun za každé vychované dítě sice rozdíly mírně stáhlo, systémové nespravedlnosti ale vyřešit nedokázalo. Průměrná penze žen tak stále dosahuje pouhých 89 procent té mužské.

Ještě drsnější situace nastává u žen, které místo klasického zaměstnání obětovaly život péči o své nejbližší. „A což teprve, když žena celý život pečovala o postižené děcko. Jsem sama s nesvéprávnou dospělou dcerou a výpočet důchodu byl ten skoro nejnižší. Nikde mě nechtěli, až na úklidy,“ popisuje drsnou realitu čerstvá důchodkyně. Právě dlouhodobá péče o hendikepované členy rodiny paradoxně vhání ženy do totální příjmové chudoby.

V diskusích se často objevuje argument, že ženy sice mají nižší měsíční penzi, ale v konečném součtu ze státního rozpočtu vyčerpají více peněz. „V délce a v násobku ženy čerpají více. Před lety muži vyčerpali v průměru 3,1 milionu a ženy 3,6 milionu korun,“ namítá diskutující s odkazem na fakt, že se ženy dožívají vyššího věku.

Čtenářka Marie Droběnová mu však kontruje ostrým pohledem na věc: „Ženy jsou v kondici díky celoživotní dřině. Aspoň že karma funguje, když vidíme, jak se pánové během produktivního věku uměli sami finančně odměnit.“

Dlouhověkost se navíc pro stovky tisíc seniorek stává spíše finanční pastí. V Česku momentálně žije přibližně 600 tisíc důchodkyň osamoceně a nadpoloviční většině z nich už bylo 75 let. Na veškeré náklady spojené s bydlením, energiemi, drahými léky či zubařem přitom zůstávají s jedním jediným (a podprůměrným) příjmem. Podle dat ČSÚ navíc dvě třetiny těchto žen trápí potíže s chůzí a náklady na zdraví označují za extrémní zátěž.

Pokud osamoceně žijící seniorce důchod nepokryje základní životní náklady, stát nabízí záchranné lano. Od podzimu loňského roku funguje takzvaná superdávka, která sloučila dřívější příspěvek na bydlení a další tři sociální podpory do jednoho formuláře.

Velkou výhodou pro lidi z regionů je, že se při jejím výpočtu nově zohledňují reálné ceny nájemného podle jednotlivých okresů. Ženy v nouzi tak už nemusí složitě obíhat úřady s desítkami papírů, aby dosáhly na peníze, které jim pomohou zaplatit střechu nad hlavou.

Porovnání penzí (Důchodová propast v číslech) Měsíční důchod Podíl žen Podíl mužů Méně než 15 000 Kč 9 % 5 % 15 000 až 20 000 Kč 42 % 22 % 20 000 až 25 000 Kč 41 % 50 % Více než 25 000 Kč 9 % 24 % Více než 30 000 Kč 2 % 6 %