Evropská komise znovu připomněla, jak domácnosti zvládnou 72 hodin bez pomoci: Připravte si zásoby i evakuační zavazadlo

Evropa se musí připravit na stále častější a složitější krizové situace. Takové je hlavní poselství nového doporučení Evropské komise, které 3. listopadu 2026 představila eurokomisařka pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadja Lahbibová na Evropském fóru civilní ochrany.

Jedním z nejdůležitějších bodů je požadavek na schopnost domácností vystačit si alespoň 72 hodin, tedy tři dny, bez běžné vnější pomoci. Právě první hodiny a dny po vypuknutí krize mohou být podle Komise rozhodující. Záchranné složky a další instituce totiž nemusí být schopné okamžitě pomoci všem obyvatelům. Informace pro naše obyvatele najdete na oficiálním portálu https://www.72h.gov.cz/cs.

Doporučení reaguje na široké spektrum možných hrozeb. Patří mezi ně přírodní katastrofy, rozsáhlé výpadky energií, bezpečnostní krize nebo další události, které mohou narušit běžné fungování společnosti.

Tři dny bez pomoci. Co by měla mít každá domácnost?
Evropská komise doporučuje, aby lidé měli připravené základní zásoby a takzvané evakuační zavazadlo, které bude možné v případě nutnosti rychle vzít s sebou.

Důležité je především zajistit základní životní potřeby na první tři dny. Patří sem pitná voda, potraviny, nezbytné léky, prostředky pro komunikaci a také hotovost. Lidé by měli znát základní pravidla první pomoci a vědět, jak postupovat při mimořádné události.

Nejde přitom pouze o individuální připravenost. Komise chce, aby se na krizové situace připravovaly také školy, místní komunity a veřejné instituce.

Krizová připravenost už od dětství
Nové evropské pokyny se zaměřují na čtyři hlavní oblasti. Vedle 72hodinové soběstačnosti jde o vzdělávání dětí, dostupnost krizových informací pro osoby se zdravotním postižením a lepší komunikaci úřadů s veřejností.

Základy připravenosti by se měly postupně dostat také do mateřských a základních škol. Děti se mají učit, jak reagovat při nebezpečí, jak přivolat pomoc a jak se zachovat v mimořádných situacích. Evropská komise přitom zdůrazňuje, že vzdělávání musí být přiměřené věku a nesmí u dětí vyvolávat zbytečný strach.

Důležitou součástí je také zajištění toho, aby krizová varování a evakuační postupy byly dostupné všem, včetně lidí se zdravotním postižením.

Evropská komise zároveň navrhuje každoroční Evropský den připravenosti na krize. První ročník by se měl uskutečnit v říjnu 2027, následně by připadal na 23. října každého roku.

Cílem má být zvýšit povědomí obyvatel o možných rizicích a motivovat je k aktivní přípravě. Do iniciativy se mají zapojit veřejné instituce, záchranné složky, místní samosprávy i samotní občané.
„Když udeří katastrofa, rozhodují první hodiny. Každý Evropan by měl vědět, co dělat, jak ochránit svou rodinu a jak pomoci ostatním,“ uvedla eurokomisařka Hadja Lahbibová.

Nová doporučení navazují na evropskou Strategii připravenosti Unie, kterou Evropská komise přijala v březnu 2025.
Nejde tedy o oznámení bezprostředně očekávané katastrofy ani o varování před konkrétním válečným konfliktem. Evropská komise ale dává jasně najevo, že připravenost na mimořádné situace už nemá být pouze záležitostí státu a záchranných složek. Začít má také v každé domácnosti.