Myslíte si, že na podzim už klíště nechytíte? Mýlíte se!

Říjen je v plném proudu, lesy lákají na houby a barevné listí. Jenže kromě plných košíků si lidé mohou z procházky přinést také nechtěného parazita. Klíšťata totiž s příchodem podzimu nemizí. Pokud jim počasí přeje, mohou být aktivní i během října a listopadu. Stačí několik teplejších dnů a riziko přisátí se znovu připomíná.

Nejen houbaři by proto neměli polevit v opatrnosti. Při hledání hub se často pohybují mimo vyšlapané cesty, procházejí vysokou trávou a prodírají se podrostem. To jsou místa, kde se s klíšťaty mohou snadno setkat. Nebezpečí navíc nekončí návratem domů – přisáté klíště si člověk nemusí hned všimnout.

Klíšťata na podzim? Rozhoduje hlavně počasí
Klíšťata obecná bývají v Česku aktivní především na jaře a na podzim. Jejich aktivita závisí zejména na teplotě a vlhkosti. Za chladného počasí se jejich činnost omezuje, ale během mírných dnů se mohou znovu vydat hledat hostitele. Neexistuje proto pevné datum, po kterém by bylo možné považovat sezonu za definitivně ukončenou.

Klíšťata čekají na hostitele v trávě, nízké vegetaci a v podrostu. Neplatí přitom, že číhají pouze hluboko v lese. Setkat se s nimi lze také na okrajích cest, v zahradách, parcích nebo na dalších zelených plochách. Ani krátká procházka proto nemusí být bez rizika.

Borelióza i encefalitida mohou mít vážné následky
Největší obavy vzbuzují dvě infekce přenášené klíšťaty – lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Každá má jiný průběh a projevy, obě však mohou způsobit zdravotní komplikace.

U lymské boreliózy se může objevit takzvaný migrující erytém, tedy červená skvrna, která se postupně zvětšuje. Nemusí mít vždy podobu typického terče a nemusí vzniknout přímo v místě přisátí. Mezi další možné příznaky patří únava, bolesti hlavy, svalů a kloubů. Borelióza se léčí antibiotiky.

Klíšťová encefalitida napadá nervový systém. Zpočátku může připomínat chřipkové onemocnění, později se mohou přidat silné bolesti hlavy, ztuhlost šíje, zvracení nebo další neurologické příznaky. Proti této nemoci existuje očkování, které představuje důležitou možnost prevence.

Pokud se po přisátí klíštěte objeví zvětšující se červená skvrna, horečka nebo jiné neobvyklé potíže, je namístě kontaktovat lékaře. Při silné bolesti hlavy, ztuhlosti šíje, poruchách vědomí či ochrnutí je nutné vyhledat neodkladnou zdravotní pomoc.

Jak klíště správně odstranit?
Když po návratu z lesa objevíte přisáté klíště, nepanikařte, ale neodkládejte jeho odstranění. Použijte jemnou pinzetu nebo speciální nástroj a klíště uchopte co nejblíže ke kůži. Plynule ho vytáhněte, bez prudkého mačkání a drcení. Místo následně důkladně očistěte a dezinfikujte.

Klíště nepotírejte olejem, krémem ani alkoholem před vytažením a nesnažte se ho násilně dusit. Takové postupy mohou zbytečně komplikovat odstranění. Pokud se část ústního ústrojí zachytí v kůži a nejde snadno odstranit, místo dále nerozdrážděte a poraďte se s lékařem.

Po odstranění klíštěte si umyjte ruce a poznamenejte si datum přisátí. V následujících týdnech sledujte místo vpichu i svůj zdravotní stav.

Nejjednodušší ochranou je vhodné oblečení, pevná obuv a repelent použitý podle pokynů výrobce. Při pohybu v lese se snažte omezit kontakt s vysokou trávou a hustým podrostem. Po návratu domů si důkladně prohlédněte celé tělo, zejména podkolenní jamky, třísla, podpaží, oblast pasu, pokožku hlavy a místa za ušima. Nezapomeňte zkontrolovat ani děti a domácí mazlíčky.

Podzimní procházky ani houbaření si nemusíte odpírat. Důležité je nezapomínat, že klíšťata se neřídí kalendářem. Pokud je počasí mírné, mohou být aktivní i v říjnu nebo listopadu. Krátká kontrola po návratu z lesa je proto rozumným návykem, který se vyplatí dodržovat až do příchodu trvalejšího chladného počasí.