Vlády evropských zemí včetně Česka upozorňují na rizika a radí lidem dělat si zásoby. Češi už loni dostali příručku do schránek

Česká vláda rozeslala přes pět milionů příruček
Obyvatelé České republiky se s doporučeními, jak se připravit na krizové situace, setkali už v loňském roce. Ministerstvo vnitra v říjnu 2025 zahájilo distribuci 5,2 milionu výtisků příručky s názvem 72 hodin. Prostřednictvím České pošty se dostala do domácností po celé zemi.

Publikace obsahuje praktické rady, jak zvládnout první tři dny mimořádné události, pokud přestane fungovat elektřina, vodovod, internet nebo další důležité služby. Zabývá se také situacemi, jako jsou povodně, požáry či extrémní počasí.

Ministerstvo vnitra zdůrazňuje, že cílem není přenášet odpovědnost státu na jednotlivce. Pokud však domácnosti dokážou první dny fungovat samostatně, mohou záchranné složky soustředit síly na lidi, kteří jsou bezprostředně ohroženi.

Příručka doporučuje mít doma zejména pitnou vodu, trvanlivé potraviny, potřebné léky, svítilnu, baterie, nabitou powerbanku a hotovost pro případ výpadku platebních systémů.

Podle průzkumu ministerstva z června 2025 se na krizové situace před zahájením kampaně nijak nepřipravovalo 73 procent českých domácností. Stát proto zvolil rozsáhlou informační kampaň, která měla lidem nabídnout konkrétní návod, nikoliv pouze obecné varování.

Oficiální informace jsou dostupné na webu projektu 72 hodin https://www.72h.gov.cz/cs

Evropská unie doporučuje zásoby nejméně na tři dny
Česká iniciativa není ojedinělá. Evropská komise představila v březnu 2025 strategii připravenosti na krize, která počítá mimo jiné s tím, že obyvatelé členských států budou schopni nejméně 72 hodin fungovat bez běžně dostupné pomoci a služeb.

Mezi uvažovaná rizika patří přírodní katastrofy, průmyslové havárie, kybernetické útoky, pandemie i vojenské hrozby.

Evropská komise zároveň upozornila na potřebu posílit strategické zásoby důležitých materiálů a zlepšit koordinaci mezi jednotlivými státy. Připravenost se tak netýká pouze domácností, ale také zdravotnictví, energetiky, dopravy a dalších klíčových oblastí.

Doporučení mít doma zásoby pro první tři dny tedy není výhradně českým opatřením. Jde o součást širšího evropského úsilí, jehož cílem je snížit zranitelnost společnosti při mimořádných událostech.

Některé země doporučují připravit se na celý týden
Rozsah doporučení se v jednotlivých státech liší. Zatímco Česko a Evropská unie zdůrazňují především první tři dny, například Norsko doporučuje domácnostem připravit se na týden bez běžně dostupných služeb.

Norský úřad pro civilní ochranu upozorňuje na možnost dlouhodobějších výpadků elektřiny, vody a elektronické komunikace. Doporučuje proto zásoby potravin, vody a dalších nezbytností, které domácnosti umožní překlenout první fázi krize.

Také Švédsko v listopadu 2024 rozeslalo domácnostem aktualizovanou příručku s názvem In case of crisis or war, tedy V případě krize nebo války. Obsahuje praktické pokyny pro situace, kdy by byla ohrožena bezpečnost obyvatel nebo by došlo k narušení fungování společnosti.

Švédský přístup je v tomto ohledu výmluvný. Úřady otevřeně pracují také s možností války, zároveň však poskytují rady využitelné při výpadcích služeb, přírodních katastrofách a dalších mimořádných událostech.

Větší důraz na civilní připravenost je patrný také v dalších evropských zemích. Jednotlivá doporučení se však liší a nelze tvrdit, že všechny vlády vyzývají své obyvatele ke stejnému rozsahu zásobování.

Znamená to, že se Evropa připravuje na válku?
Vojenský konflikt je jedním z rizik, se kterými evropské státy při plánování civilní ochrany počítají. Z toho ale automaticky nevyplývá, že očekávají bezprostřední vypuknutí války.

Bezpečnostní plánování zpravidla zahrnuje více scénářů. Vedle ozbrojeného konfliktu jde například o rozsáhlé výpadky elektrické energie, kybernetické útoky na infrastrukturu, přerušení dodávek důležitých surovin, pandemie nebo přírodní katastrofy.

Zkušenosti z minulých let ukázaly, že podobné události mohou výrazně narušit běžný život, aniž by jim předcházel vojenský útok. Povodně, rozsáhlé výpadky elektřiny nebo problémy se zásobováním mohou domácnosti připravit o přístup k základním službám i na delší dobu.

Právě proto se státy snaží zvýšit odolnost obyvatelstva. Domácí zásoby mají pomoci překonat počáteční období, než se podaří obnovit dodávky nebo zajistit potřebnou pomoc.

Důležité je také rozlišovat mezi dlouhodobým preventivním doporučením a mimořádným varováním vydaným v reakci na konkrétní hrozbu. Samotná distribuce příruček ani doporučení vytvořit si zásoby nejsou důkazem, že se blíží bezprostřední nebezpečí.

Co by lidé měli mít doma?
Základní příprava nemusí znamenat nákup drahého vybavení ani vytváření rozsáhlých zásob. Smyslem je mít k dispozici věci, bez kterých se domácnost neobejde, pokud na několik dní přestane fungovat běžné zásobování nebo některé služby.

Vedle pitné vody a trvanlivých potravin je vhodné myslet na pravidelně užívané léky, základní zdravotnické potřeby, svítilnu, náhradní baterie, nabitý telefon, powerbanku a určitou hotovost. Užitečné mohou být také kopie důležitých dokumentů a předem domluvený způsob komunikace s rodinou.

Příprava by měla zohlednit potřeby konkrétní domácnosti, například malé děti, seniory nebo domácí zvířata. Zásoby je vhodné průběžně spotřebovávat a doplňovat, aby se zbytečně nekazily.

Společným jmenovatelem evropských doporučení je jednoduchá myšlenka: domácnosti by měly být schopné zvládnout první dny mimořádné situace s vlastními prostředky. Státy tím dávají najevo, že vedle profesionálních záchranných složek považují za důležitou součást bezpečnosti také připravenost samotných obyvatel.