Mýval se zabydluje v obcích i městech. Vědci u něj odhalili nebezpečného parazita

Je to sice na první pohled roztomilý tvor, ale sežere na co přijde. "Pro naši faunu je hrozbou. Jeho dobrý čich a obratnost končetin mu umožňuje predovat naše vzácné druhy - ubývající mokřadní a zpěvné druhy ptáků, jimž nemilosrdně vyplení hnízda, raky a drobné rybky v horských potůčcích, ale i poslední původní škeble v rybnících a tocích, obojživelníky v tůních i v litorálech rybníků,“ vyjmenovává Správa CHKO Brdy všechny vlastnosti, nebo spíše jídelníček mývala severního.

Tenhle jedlík je tak hrozbou nejen pro korýše, ryby, ale i pro ptáky díky své schopnosti šplhat do stromů. Bohužel se mu daří stále lépe i uvnitř CHKO Brdy. Nejen že se nejčastěji pohybuje kolem padrťských rybníků, ale na záznamech fotopastí je přistižen i v lesích uprostřed Brd, kde nejsou ani žádné vodní plochy a ani potoky poblíž.

Mýval severní pochází ze Severní Ameriky a do Evropy se dostal jako kožešinové zvíře, které pak uteklo z chovu. Medvídek mýval, jak se mu často říká, je především nočním tvorem, ale stále častěji ho lidé pozorují v městech i obcích i přes den.

Mýval je na seznamu nepůvodních druhů a Agentura ochrany přírody a krajiny podporuje jeho odlov. Není to ale jednoduché. Mýval je převážně noční tvor a je velice inteligentní. Počty ulovených jedinců na území honitby Brdy jsou nízké a mýval se podle přímých pozorování, kamerových záznamů a pobytových znaků stále více roztahuje. Na území CHKO Brdy je už prakticky všude, i v těch nejvyšších polohách a žije především v okolí Kolvína, Padrťských rybníků a kolem Palcíře.

Mapování invazních druhů
Protože je mýval nepůvodním druhem, ohrožuje populace své kořisti nadměrným lovem a jeho stavy se redukují lovem po celé zemi.

Součástí mapování a redukce mývalů je projekt s názvem Mapování a monitoring invazních druhů.

"Jeho cílem je ustavení dlouhodobě funkčního systému sběru aktuálních a detailních dat o výskytu vybraných nepůvodních a invazních druhů. Výstupem projektu budou detailní informace o aktuálním rozšíření vybraných nepůvodních a invazních druhů rostlin a živočichů," informuje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) na svém portálu. Monitoring zajišťují zaměstnanci AOPK. Lidé mohou s mapováním invazních druhů přírovědcům pomoci. V případě pozorování třeba zmíněného mývala nebo jeho stop jak na území CHKO Brdy, tak i na celém území středních Čech, mohou nálezy hlásit na mail: marie.bruckova@nature.cz.

Mýval může ohrozit i člověka
Mýval severní nepředstavuje hrozbu jen pro přírodu. Vědci v Česku poprvé prokázali u volně žijících mývalů také přítomnost škrkavky mývalí, která může být nebezpečná lidem i dalším živočichům. Při výzkumu v Doupovských horách v letech 2023 až 2025 byl parazit zjištěn u tří z deseti vyšetřených mývalů. V sousedním Německu ho vědci zaznamenali dokonce u 95 procent z 234 vyšetřených jedinců. Informuje o tom AOPK i Českomoravská myslivecká jednota.

Člověk se může nakazit nechtěným pozřením vajíček parazita, která se šíří trusem mývala a mohou kontaminovat půdu, ovoce nebo lesní plody. Larvy pak mohou pronikat do různých tkání, včetně centrální nervové soustavy, a způsobit závažné zdravotní komplikace.

Odborníci proto doporučují důslednou hygienu, důkladné omývání ovoce a zeleniny a opatrnost při manipulaci s uhynulými či ulovenými mývaly, ideálně s použitím rukavic. Riziko pomáhá snižovat také zabezpečení budov a odstraňování volně dostupné potravy, která mývaly láká do blízkosti lidských obydlí.