V záchranné stanici v Hrachově mají poprvé v historii vlhu pestrou

"Tato vlha se k nám dostala ze záchranné stanice v Třeboni a pokud se vše povede, brzy ji uvidíte v naší expozici trvale handicapovaných živočichů," uvedla záchranná stanice na svém facebookovém účtu. A tak se možná už zanedlouho budete moci na vlastní oči přesvědčit, že některé naše ptačí druhy mohou svou krásou směle konkurovat i exotickým obyvatelům tropů.

Vlha ale není zajímavá jen svým vzhledem. Její způsob života patří k těm nejpozoruhodnějším mezi našimi ptáky.

Domov si vyhrabe ve stěně
Vlha si buduje hnízdo poněkud netradičně. Ve strmých písčitých nebo hlinitých svazích si vyhrabává noru dlouhou jeden až dva metry. A rozhodně nebývá samotářkou.

Jeden vhodný svah můžou obývat až desátky párů najednou, ve výjimečných případech dokonce kolem stovky párů. Vznikají tak početné kolonie, které jsou při troše štěstí nepřehlédnutelné.

Včely? Pro vlhu žádný problém!
Jak napovídá anglické jméno bee-eater, tedy doslova „požírač včel“, létající hmyz tvoří důležitou součást jejího jídelníčku. Na jejím menu najdeme například včely, vosy, čmeláky nebo vážky.

Jak ale takovou včelu sníst a nenechat se přitom bodnout? Vlha má na to vlastní trik. Ulovený hmyz opakovaně tluče o větev nebo kámen, čímž z něj odstraní žihadlo nebo vytlačí jed z jedového váčku. Teprve potom kořist bezpečně spolkne. Příroda jí zkrátka vybavila nejen krásným vzhledem, ale i velmi praktickým „kulinářským postupem“.

Vlha pestrá patří mezi dálkové migranty. Jakmile se léto chýlí ke konci, čeká ji pořádná cesta. Na přelomu srpna a září opouští evropská hnízdiště a vydává se na tisíce kilometrů dlouhou pouť do subsaharské Afriky. Na naše území se pak vrací až během května, kdy je opět dostatek létajícího hmyzu.