Evropa brzdí digitalizaci škol. Švédsko vrací knihy, další země zpřísňují pravidla. Pomohlo by to i u nás?

Švédsko začalo systematicky omezovat tablety a počítače ve školách a vrací se k papírovým učebnicím, sešitům a psaní rukou. Vláda investovala více než 2,1 miliardy švédských korun do nových učebnic a metodických příruček .
Od roku 2025 už předškoláci nemusí používat digitální zařízení, dětem mladším dvou let se tablety vůbec nedávají a letos vstupuje v platnost zákaz mobilních telefonů ve školách — i pro vzdělávací účely .
Důvod? Švédsko se propadlo v mezinárodních testech PISA a PIRLS, zejména v oblasti čtení a porozumění textu. Výzkumy navíc ukazují, že čtení na obrazovce vede častěji k povrchnímu zpracování informací a narušuje soustředění .

Podle švédských lékařů a odborníků mozek dětí potřebuje pro rozvoj jemné motoriky a hluboké soustředění fyzický kontakt s papírem, psaní rukou a čtení z tištěných knih. Digitální zařízení podle nich vedou k „povrchnímu vnímání informací“ a zhoršují schopnost hlubokého učení .
To potvrzují i další studie: při čtení delších textů si lidé často lépe zapamatují informace z papíru než z obrazovky.

Švédsko není samo. Podobné kroky zavádějí i další evropské země — od omezení mobilů ve školách až po návrat k tištěným učebnicím. Trend je jasný: technologie ano, ale s mírou a s jasným pedagogickým cílem.

České školství se do radikálního obratu nepouští. Debata se vede hlavně o tom, kdy a v jaké míře technologie do výuky patří, jaký mají skutečný přínos oproti tradiční práci s textem a jak ovlivňují soustředění, motivaci a vztahy ve třídě .
Podle odborníků je vhodné najít rovnováhu, ne zákaz.

Evropa tím dává jasně najevo, že když se digitalizace přežene, je potřeba se zastavit a začít znovu promýšlet, co dětem skutečně prospívá — a že budoucí učitelé budou muset technologie používat tak, aby podporovaly učení, ne ho nahrazovaly.