Výstava na náměstí T.G.M. v Příbrami připomíná hornickou minulost města

26. dubna 2026 (07:11)

foto: Výstava na náměstí T.G.M. v Příbrami. / Miroslav Pavlík, pribram.cz

Hornickou minulost města připomíná venkovní výstava, která je k vidění na náměstí T. G. Masaryka v Příbrami. Představuje nejen technické úspěchy a světové rekordy, ale také každodenní život horníků, jejich tradice i mimořádné okamžiky, které region provázely. "Návštěvníci se na deseti tematických panelech seznámí s vývojem těžby, hornickými symboly, slavnostmi, životem hornických rodin i významem místního hornického školství," informovala mluvčí radnice Eva Švehlová.

Výstava je volně přístupná a na náměstí T. G. Masaryka potrvá zhruba tři týdny. Poté se přestěhuje na náměstí 17. listopadu, kde bude instalována do poloviny června. Podle starosty Jana Konvalinky (za ANO) je expozice pozvánkou na 30. setkání hornických měst a obcí České republiky a 19. evropský den horníků a hutníků, které se v Příbrami uskuteční od 12. do 14. června. "Město se tak symbolicky připravuje na víkend, kdy ožije hornickými tradicemi, slavnostními průvody i bohatým doprovodným programem," uvedl Konvalinka.

Radnice očekává na této akci 1500 až 2000 návštěvníků. Připravený bude bohatý program, vystoupí mimo jiné zpěvačka Lenny, skupina Mňága a Žďorp nebo Michal Prokop. Návštěvníci se mohou těšit na slavnostní průvod uniformovaných hornických spolků či sérii koncertů. Kromě známých interpretů vystoupí i typické hornické kapely, například ze Slovinska.

První setkání hornických měst se konalo v roce 1997 právě v Příbrami. Od té doby se akce uskutečnila například v Sokolově, Ostravě, Mostě, Havířově či Kutné Hoře. V Příbrami bylo setkání naposledy v roce 2016, tehdy jako součást oslav 800 let od první písemné zmínky o městě.

Vývoj Příbrami byl spjat s bohatou tradicí těžby stříbra, olova a dalších kovů. Dějiny hornictví a hutnictví tohoto města sahají až do pravěku. Koncem 13. století se v Příbrami těžilo stříbro, od 16. století pak byla královským horním městem. Rozmach dolování pokračoval od 17. století. Význam Příbrami vzrostl za socialismu díky těžbě uranu. Zdejší doly byly ale v 50. letech také součástí systému táborů nucených prací, které využíval komunistický režim k tvrdé represi převážně politických vězňů. Útlum těžby započal od konce 80. let.