/RECEPT/ Užijte si podzimní houbaření. Rostou václavky, je z nich chutný guláš

AKTUÁLNĚ

18. října 2026 (16:20)

/RECEPT/ Užijte si podzimní houbaření. Rostou václavky, je z nich chutný guláš

foto: Václavka smrková. / Karel Hutr

Chladnější počasí probudilo některé houby k životu a tak se lesích objevily třeba trsy václavek. Ty mohou skončit v guláši nebo ve sklenicích s octovým nálevem. Při jejich přípravě je ale potřeba dodržet několik důležitých pravidel.

Zdá se, že podzimní počasí probudilo některé druhy hub. Mezi jinými i václavky. Místy se dá najít hřib smrkový, ale třeba i křemenáče, kozáky a další druhy. Objevují se i první hlívy ústřičné. Podzimní les normáně nabízí větší pestrost druhů, ale při vhodném počasí také kvalitnější plodnice. Chladnější dny zpomalují jejich stárnutí a omezují činnost některých hmyzích škůdců. Bohužel je stále sucho a tak je výskyt druhů limitován, ale i tak se dá něco najít. Třeba ty bohaté trsy václavek.

Hřiby a křemenáče ukryté v listí
Podzimní houbaření má své zvláštní kouzlo. Les se zbarvuje do žlutých, oranžových a hnědých odstínů, mezi stromy se drží ranní mlhy a pod vrstvou spadaného listí se mohou skrývat houby, které bychom v létě hledali jen obtížně.

Zvláštní pozornost si v tomto období zaslouží václavky. Jejich hlavní sezona přichází zpravidla na přelomu září a října, kdy se ochlazuje a půda zůstává dostatečně vlhká. Za příznivých podmínek mohou růst až do pozdního podzimu.

Václavky nejčastěji objevíme v početných trsech na pařezech, kořenech a kmenech stromů. Někdy stačí najít jediný vhodný pařez a košík se začne plnit překvapivě rychle. Jejich klobouky mají obvykle medově žlutou až hnědou barvu, často s drobnými šupinkami. Některé druhy mají na třeni výrazný prstenec.

Při sběru je ale namístě opatrnost. Václavky lze zaměnit za jiné houby rostoucí na dřevě, včetně jedovatých druhů. Sbírat bychom proto měli pouze plodnice, které bezpečně poznáme, a při nejistotě se poradit se zkušeným houbařem nebo mykologickou poradnou.

Václavkový guláš i houby naložené v octě
Pokud se vám podaří najít větší množství václavek, nabízí se několik tradičních způsobů zpracování. Výborný je například václavkový guláš, ve kterém houby vyniknou svou výraznou chutí. Oblíbené jsou také nakládané václavky ve sladkokyselém nálevu, které se hodí jako příloha k masu i k běžným domácím jídlům.

Ke kuchyňskému zpracování se zpravidla lépe hodí mladé, pevné klobouky. Třeně bývají vláknité a tuhé, proto je vhodné je odstranit.

Pozor ale na správnou tepelnou úpravu. Václavky se nesmějí konzumovat syrové ani nedostatečně tepelně upravené. Před dalším zpracováním je důkladně povařte alespoň 20–30 minut; řiďte se ověřeným receptem a počítejte s tím, že kratší úprava nemusí stačit. Nedostatečně upravené václavky mohou způsobit zažívací potíže, například nevolnost, zvracení nebo průjem. Některým lidem navíc nemusí dobře sednout ani po správné přípravě.

U nakládání dodržujte ověřený recept včetně doporučeného postupu tepelného zpracování a skladování. Samotné zalití horkým nálevem nemusí zajistit bezpečné uchování hub.

Recept:
Václavky nakrájíme na větší kusy a propláchneme ve vodě. Na oleji osmažíme nakrájenou cibuli a zasypeme paprikou a kmínem. Přidáme houby a dusíme nejméně 30 minut. Občas promícháme. Osolíme, opepříme, rozmícháme mouku s vodou a pomalu přiléváme, až guláš zhoustne. Můžeme přidat na kostičky nakrájené brambory. Zahustit se dá guláš místo mouky chlebem.