"Ve 36 je škoda se na to vykašlat.“ Tomáš Knotek přichází do Příbrami s chutí vyhrávat

Tomáš Knotek: zkušenosti a chuť bavit hokejem
Tomáš Knotek (1990) je odchovanec kladenského hokeje, bývalý reprezentant a produktivní útočník, který v juniorském věku strávil tři sezóny v kanadském Halifaxu. V kariéře prošel Kladnem, Českými Budějovicemi, Hradcem Králové i zahraničními soutěžemi. Jeho hokejovým vzorem byl Pavel Patera, se kterým si později zahrál i v jednom týmu. Do Příbrami přichází s číslem 91 a chutí pokračovat v tom, co ho pořád baví.

Proč právě Příbram po tolika letech v extralize a v zahraničí? Jednoduchý. Mám dvě malý děti, sedm a čtyři roky. Nabídky z první ligy v okolí domova nebyly a já už jsem nechtěl být daleko. Manželka má práci a já jsem nechtěl další rok nebo dva trávit někde na Moravě nebo v cizině. Znám Petra Kafku, chtěl jsem si s ním ještě zahrát. A zároveň jsem si našel práci a potřeboval jsem hokej přizpůsobit rodině i zaměstnání. Tady to jde. Pro mě jasná volba.

V přípravě bylo několikrát vidět, že závěry utkání nejsou úplně podle představ. Jak moc v takových momentech hraje roli taktika? Nějaký pravidla musí být v každém týmu. Čím nižší liga, tím víc se porušujou. Ale systém mít musíme. Dostáváme hodně gólů, ač jich hodně dáváme. Pro mě je příprava hlavně o kondici a herní jistotě. Výsledky neřeším.

A když během zápasu přijde krize — deka, ztráta jistoty — co vám nejvíc pomáhá? Spoluhráči, nebo spíš vlastní hlava? Hlava je důležitá v každý lize. Když padne deka, tak zjednodušit věci a pomoct si navzájem. Nevím o tom, že by deka padla na všechny. Stačí zblokovaná střela, nahrávka, gól — a chytíte se.

Ve druhém přípravném zápase jste měl dvě asistence. Je to to, co se od vás čeká? Asi jo. Nějakou historii za sebou mám, všude jsem sbíral dost bodů. My starší hráči víme, co se od nás čeká. Ale máme tým, kde umí bodovat víc lidí.

Co si fanoušci můžou slibovat od vaší spolupráce s Petrem Kafkou? Znám ho od patnácti. Propojovali jsme se Sparta–Kladno, nároďáky. Pak jsme hráli spolu na Kladně a po letech na Slavii. Ta sezóna byla jedna z nejlepších, co jsem si užil. On je strašně chytrý hráč, vidí hru. Já bych měl být ten, kdo to zakončuje. Ale taky umím nahrát — v přípravě už dal víc gólů než já.

Jak se vám líbí město? Viděl jste víc než stadion?
Vzali mě na Nový rybník. Moc hezký. Jinak jen zimák a domů. Ale tohle se mi líbilo.

Ať chodí co nejvíc lidí. Výkony Příbrami nejsou špatný poslední roky, je škoda, že to lidi zatím neslyší. Budeme rádi, když je přitáhneme výhrama a atraktivním hokejem.

Ne. Nikdy jsem neměl pocit, že bych se na to chtěl vykašlat sám od sebe. Krize byly, velký krize, kdy jsem si říkal, že už mě nikdo nebude chtít — ale to je normální. Nikdy tam nebylo to rozhodnutí „končím“.

Tomáš Knotek je typ hráče, který hokej nikdy nebral jako samozřejmost. V šestnácti nelítal po barech, v šestatřiceti se nechtěl vykašlat na kariéru. Vždycky měl jasno — díky rodičům, díky prostředí, díky tomu, že hokej byl doma přirozenou součástí života. Do Příbrami přichází jako zkušený útočník, který má co nabídnout: body, přehled, klid, práci pro tým. Ale taky něco navíc — chuť hrát, chuť pomáhat mladým a chuť si znovu užít hokej.