Podzemní voda může od příštího jara zdražit. Středočeský kraj se obává, že přijde o peníze na vodovody a kanalizace

Podzemní voda je jedním z nejcennějších přírodních zdrojů, které máme. Přesto se její odběr v České republice dlouhá léta zpoplatňuje sazbami, které se prakticky neměnily. Nyní se chystá výrazná změna. Poplatek za odběr podzemní vody pro zásobování obyvatel má vzrůst ze současných dvou korun na sedm korun za metr krychlový. U ostatních odběrů se má zvýšit ze tří na sedm korun.

Na první pohled jde o úpravu několika korun za kubík. Ve skutečnosti však návrh otevírá mnohem širší otázku: kdo bude z vybraných peněz těžit a kdo naopak přijde o prostředky, které dnes pomáhají financovat vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod a další důležité projekty v obcích?

Právě na tento problém upozorňuje také Středočeský kraj.

Zdražení až o 250 procent, ale nejde jen o cenu vody
Zvýšení poplatku z dvou na sedm korun představuje nárůst o 250 procent. Změnu navrhl poslanec Karel Tureček z hnutí ANO a sněmovní zemědělský výbor ji podpořil. O konečném přijetí však poslanci ještě musí rozhodnout.

Podle návrhu by nové sazby měly začít platit od dubna 2027. Změna se může promítnout také do ceny vodného, kterou platí domácnosti připojené na veřejný vodovod.

Neznamená to ovšem, že by každému odběrateli automaticky vzrostl účet za vodu o 250 procent. Poplatek za odběr podzemní vody je pouze jednou ze složek nákladů vodárenských společností. Výsledný dopad bude záviset na tom, z jakých zdrojů vodárna vodu získává a jakým způsobem zvýšené náklady promítne do ceny pro zákazníky.

Středočeský kraj může přijít o desítky milionů na vodohospodářské projekty
Středočeský kraj každoročně získává z poplatků za odběr podzemních vod přibližně 70 milionů korun. Peníze využívá mimo jiné na podporu obcí při výstavbě vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Nový návrh však počítá s tím, že výnosy připadnou ministerstvu zemědělství.

Kraj varuje, že by tím výrazně omezil možnosti financování vodohospodářských projektů. Jeho Infrastrukturální fond disponuje ročně přibližně 140 miliony korun. Výpadek příjmů z poplatků by tak mohl dostupné prostředky snížit téměř o polovinu. Nejvíce by to pocítily menší obce, pro které jsou krajské dotace často nezbytné k uskutečnění nákladných investic.

„Voda je přece základní podmínkou života, nikoliv nadstandardem,“ upozorňuje středočeská radní Jindřiška Romba. Podle kraje je nutné zachovat financování nejen vodovodů a čistíren, ale také projektů na zadržování vody v krajině.

Ministerstvo zemědělství argumentuje tím, že poplatky za odběr podzemní vody se přibližně dvacet let neměnily. Jejich zvýšení má lépe zohlednit hodnotu tohoto strategického zdroje a motivovat k odpovědnějšímu využívání vody.

Získané prostředky chce stát využívat na strategické vodohospodářské projekty, například propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren a zajištění nových zdrojů pitné vody. Ministerstvo také uvádí, že změna se nedotkne domácností s vlastními studnami, pokud jejich roční odběr nepřekročí 6000 metrů krychlových.

Sporný je rovněž způsob prosazování změny. Poslanec Karel Tureček ji předložil jako pozměňovací návrh k novele zákona o rostlinolékařské péči. Jde tedy o takzvaný legislativní přílepek, přestože se jedná o zásadní zásah do systému financování vodního hospodářství.

Sněmovna měla v pátek 6. listopadu hlasovat o tomto návrhu. Schůzi ale poslanci ukončili ještě před hlasováním o tomto návrhu a jeho schvalování odložila na příští řádné zasedání.