Novela stavebního zákona zrychluje výstavbu. Přírodu ale může stát víc, než se zdá

Odborná veřejnost upozorňuje, že novela míří hlavně na rychlost. Zkracují se lhůty pro námitky, odvolání i žaloby. Účastníci řízení budou mít méně času a jejich připomínky musí být přesně formulované a právně zdůvodněné.

Zároveň se ruší jednotné environmentální stanovisko — nástroj, který umožňoval řešit otázky ochrany přírody ještě před samotným povolovacím řízením. Podle právníků to byla jedna z mála možností, jak projekt upravit tak, aby méně zasahoval do krajiny. Nově už prostor pro takovou diskusi prakticky nebude.

Novela zavádí i tzv. fikci povolení: pokud úřad nerozhodne včas, stavba se automaticky považuje za povolenou. Zároveň se otevírá cesta k dodatečné legalizaci černých staveb — podle právníků to může motivovat některé stavebníky riskovat a stavět bez povolení.
Jacková k tomu říká:
„Posouváme se ke koncepci, která hledá způsoby, jak stavby postavené bez povolení zachovat. To podle mě není správný směr.“

Největší změnou je přesun dotčených orgánů pod stavební úřady. Úředníci, kteří dnes posuzují například ochranu přírody, památkovou péči nebo zemědělský půdní fond, se mají stát zaměstnanci stavební správy.
Právníci varují, že jde o příliš rozsáhlou reorganizaci, která může vést k chaosu, zpoždění a frustraci úředníků. Podle nich novela „neřeší to, co stavební řízení skutečně trápí — digitalizaci a nedostatek úředníků“.

Novela má zrychlit výstavbu, ale podle právníků zároveň oslabuje kontrolní mechanismy, které chrání krajinu. V Příbrami to není teorie — je to realita, kterou vidíme na Fantově louce. Místo, kde se rozhoduje o tom, jak bude město vypadat za deset, dvacet let. A kde se ukazuje, že rychlost není všechno.