Plicní mor: jak se přenáší, jak se pozná a jak jsme na něj připraveni?

V souvislosti s aktuálními zprávami z Ruska se znovu mluví o plicním moru a bakterii Yersinia pestis. Jaké riziko tato infekce skutečně představuje, jak ji dokážeme odhalit a jak je na podobnou situaci připravena Oblastní nemocnice Příbram? Na otázky odpovídá primář Klinické mikrobiologie a parazitologie MUDr. Filip Prusík.

V posledních dnech se v médiích hodně mluví o takzvaném plicním moru v souvislosti s událostí v Rusku. Co přesně plicní mor je a čím se liší od „klasického“ dýmějového moru, který známe z historie?
Vyvolavatelem obou forem je bakterie Yersinia pestis. Nákazu nejprve přenáší svým kousnutím nejčastěji krysí blecha. Následně se infekce může šířit krevní cestou a při postižení plic vzniká pneumonie, která se následně může šířit i respirační cestou mezi lidmi. Moc hezky je to například ukázáno ve známém filmu Ranhojič.

Název dýmějový mor vlastně vychází z popisu zvětšených infikovaných lymfatických uzlin. Protože blecha nejčastěji kousne do dolní končetiny, zvětšené spádové uzliny se nacházejí typicky v tříslech pacienta.

Jak se plicní mor přenáší mezi lidmi a jak velké riziko by představoval například pro zdravotníky, kteří by se s nemocným dostali do kontaktu?
Z toho, co jsem ve stručnosti popsal, je riziko pro zdravotníky v principu dvojí. Mohou se v místě výskytu nakažených blech nakazit kousnutím, případně se mohou od pacienta s plicní formou onemocnění nakazit vzdušnou cestou.

Jaké příznaky by měly lékaře upozornit na to, že by mohlo jít o něco závažnějšího, než je běžný zápal plic? Dá se plicní mor vůbec podle příznaků spolehlivě poznat?
Zásadní bude informace o tom, kde se pacient nakazil. Žádná forma moru se v České republice běžně nevyskytuje, proto bude zásadní takzvaná cestovatelská, případně pracovní anamnéza.
Modelově nám pacient řekne, že byl v inkubační době, která je zhruba dva až šest dní, v místech, kde se mor vyskytuje. Právě tato informace může být pro lékaře velmi důležitým vodítkem.

Jak by se v případě podezření postupovalo u vás? Co by se dělo od chvíle, kdy by lékař na možnost moru pomyslel, přes odběr vzorků až po laboratorní potvrzení?
Kdybychom měli dopředu informaci, že pacient může mít mor, určitě bychom ho poslali na některé infekční oddělení, které je vybaveno pro izolaci pacientů a má s podobnými situacemi zkušenosti.

Má vaše nemocnice postupy a vybavení pro situaci, kdyby se u nás objevil pacient s podezřením na vysoce nebezpečnou infekci, jako je právě plicní mor?
Určitě. V případě, že by se k nám do Oblastní nemocnice Příbram dostal pacient s morem, případně s podobnou diagnózou – například se zaníceným kousnutím hmyzem nebo běžným zápalem plic – a zapomněl dodat, že se vrací například z Mongolska, přítomnost Yersinia pestis nám umožní odhalit náš laboratorní přístroj, takzvaný hmotnostní spektrometr.

Jak rychle je možné dnes mor laboratorně potvrdit a jak důležitou roli hraje rychlost diagnózy? Je plicní mor při včasném odhalení léčitelný?
Jako u každé diagnózy je včasnost zásadní. Při včasném odhalení máme k dispozici účinná antibiotika, která máme v Příbrami běžně k dispozici a umíme je používat.

Co by v takové situaci čekalo zdravotníky, kteří by přišli s nemocným do úzkého kontaktu? Znamenalo by to automaticky karanténu nebo preventivní léčbu?
Dostali by takzvaná profylaktická antibiotika. I tento postup samozřejmě umíme zajistit.

A na závěr asi to nejdůležitější pro veřejnost: máme se v České republice v souvislosti s aktuální situací v Rusku plicního moru obávat, nebo jde spíše o velmi neobvyklou situaci?
Budeme doufat, že se k nám nakažené krysy ani Yersinia pestis nedostanou. Pořád bude platit, že štípanec na noze bude spíše od komára a zápal plic bude způsoben například pneumokokem.
Pro mimořádné případy jsme vybaveni právě zmíněným hmotnostním spektrometrem a ošetřování vysoce nakažlivých pacientů jsme ostatně trénovali během celé covidové pandemie.