Letošní rok míří mezi nejsušší za posledních 65 let

Ve srovnání s loňskem je situace ještě horší. Za stejné období roku 2025 spadlo 343 milimetrů, tedy 79 procent normálu. Letos tak chybí oproti dlouhodobému průměru přibližně 146 milimetrů srážek – zhruba 146 litrů vody na každý metr čtvereční.

Červenec přinesl jen polovinu obvyklých srážek
Zatímco v loňském roce se během července podařilo srážkový deficit alespoň částečně zmírnit, letos pokračuje opačný trend. V červenci spadlo v průměru pouze 51 milimetrů srážek, což odpovídá 57 procentům normálu.

Ani první srpnové dny zatím nepřinesly výraznější změnu. Do 10. srpna spadlo v celorepublikovém průměru pouhých 9 milimetrů. Rozdíly mezi jednotlivými místy jsou přitom obrovské. Zatímco někde v srpnu téměř nepršelo, bouřky dokázaly na některých stanicích během krátké doby přinést desítky milimetrů vody. Například ve Zlatých Horách bylo zaznamenáno už 65,5 milimetru.

Nejsušší začátek roku od roku 1961
Období od 1. ledna do 10. srpna je podle předběžných údajů srážkově nejsušší od začátku dostupné řady v roce 1961. Úhrn 289 milimetrů je přitom téměř shodný s mimořádně suchým rokem 2015.

Současná situace navíc není izolovaným výkyvem. Sucho navazuje na už velmi suchý rok 2025, který skončil jako šestý nejsušší od roku 1961. Také zima 2025/2026 byla srážkově chudá a skončila jako devátá nejsušší. Ještě výraznější byl letošní nástup jara – jaro 2026 bylo vůbec nejsušší od roku 1961, když za celé tři měsíce spadlo pouze 89 milimetrů srážek.

Největší rozdíly jsou mezi Moravou a horami
Nejvíce srážek od začátku roku zatím zaznamenal Moravskoslezský kraj, kde spadlo v průměru 383 milimetrů, tedy 75 procent normálu. Na opačném konci je Jihomoravský kraj s pouhými 210 milimetry, což představuje jen 60 procent normálu.
Velmi výrazně se projevují také rozdíly mezi jednotlivými stanicemi. Nejvyšší úhrn od začátku roku má krkonošská stanice Dvoračky, kde bylo naměřeno 803 milimetrů. Naopak na jižní Moravě mají některé stanice od ledna méně než 150 milimetrů. Patří mezi ně například Lanžhot, Hrušky nebo Šatov.

Rekordně sucho hlásí i stanice v Jeseníkách
Jak výrazná je letošní situace, ukazuje například profesionální meteorologická stanice Červená v Nízkém Jeseníku. Od začátku roku zde meteorologové naměřili pouze 270 milimetrů srážek. Pro toto období přitom bývá obvyklý úhrn kolem 470 milimetrů.
Jde o nejnižší srážkový úhrn od začátku měření na této stanici v roce 1953.

Situaci navíc zhoršuje vysoký výpar. Během bezmrazového období se na stanici sleduje také množství vody, které se vypaří z volné vodní hladiny. Během extrémně teplých dnů zde za jediných 24 hodin zmizelo výparem i více než 7 milimetrů vody.
Kumulativní výpar tak výrazně převyšuje množství vody, které se do krajiny dostává prostřednictvím srážek. Čím déle trvá teplé a suché počasí, tím více se rozdíl mezi přísunem vody a jejím odparem zvětšuje.

Česko tak vstupuje do druhé poloviny léta s výrazným deficitem vody. Pokud se srážková situace v dalších týdnech zásadně nezmění, může se letošní rok zařadit mezi vůbec nejsušší roky za posledních několik desetiletí.