Kyberpodvody prudce rostou. Policie radí, jak nenaletět a kde si vše ověřit

Podle policejních statistik tvoří oběti v osmdesáti procent ženy. Průměrný věk poškozených je 45 let, podvodníci ale cílí prakticky na všechny věkové skupiny - od mladých lidí až po seniory.

Škody přitom bývají obrovské. V průměru lidé přicházejí o tři čtvrtě milionu korun, v některých případech ale ztráty dosahují i několika milionů.

Falešný policista i bankéř
Scénář bývá často podobný. Podvodník zavolá s tvrzením, že je bankovní účet napadený nebo že si někdo na jméno oběti sjednal úvěr. Cílem je vyvolat paniku, stres a donutit člověka jednat pod tlakem.

„Útočníci se snaží oběť vystrašit a izolovat, například tím, aby nikomu nic neříkala, protože jinak přijde o všechny své peníze,“ uvedla policejní mluvčí Monika Schindlová.

Podvodníci následně lidi přesvědčují, aby převedli peníze na údajně bezpečný účet, vybrali hotovost a předali ji kurýrovi nebo si nainstalovali aplikace pro vzdálený přístup do počítače či telefonu.

Často používají falešné průkazy, dokumenty nebo vystupují pod identitou skutečných policistů a pracovníků bank.

Policie připomíná pravidlo 3Z
Policie proto apeluje na veřejnost, aby si zapamatovala jednoduché pravidlo 3Z — zastav, zavěs, zkontroluj.

„Důležité je nenechat se vtáhnout do paniky, okamžitě ukončit hovor, pokud cítíte tlak, manipulaci či naléhání, a ověřit si situaci přímo u své banky nebo policie na oficiálních číslech,“ upozornila Monika Schindlová.

Policie zároveň připomíná, že banka ani policie nikdy nepožaduje převody peněz po telefonu, výběry hotovosti ani sdílení obrazovky nebo přístupových údajů.

Kde si podvod ověřit?
Lidé si mohou podezřelé situace ověřit také na webu Pan Prokoukl. Podvodné SMS zprávy nebo telefoní čísla lze hlásit operátorům na čísle 7726.

Podle policie je nejdůležitější zachovat klid a nikdy nejednat pod tlakem. Právě strach a rychlá reakce jsou totiž hlavní zbraní internetových podvodníků.