Zeptali jsme se na to, co vás zajímá o CHKO Brdy

Pokud se ohlédneme za minulým rokem, který byl první sezónou pro návštěvníky bývalého vojenského prostoru, bylo již řečeno, že představy o množství turistů, kteří tuto oblast navštíví, nebyly zcela naplněny. Jaká tedy byla skutečnost, máte přehled o počtech návštěvníků, popřípadě o struktuře těchto skupin, tedy cyklistů, pěších a podobně?

Z pohledu ochrany přírody je vysoká návštěvnost považována za prvek rušící jak faunu, tak ostatní návštěvníky a proto jsme rádi, že se představa o množství turistů přes velký zájem médií nenaplnila. Počet lidí byl monitorován na čtrnácti nástupních místech do CHKO Brdy. V současné době máme k dispozici data za prvního půl roku. Jedenáct až sto deset průchodů denně, takový je rozptyl průměrné denní návštěvnosti na sledovaných lokalitách. Nejvyužívanější jsou cesta spojující Neřežín a Obecnici a cesta ze Strašic na Tři Trubky. Jedná se však především o průjezdy vozidel, protože cestu ze Strašic stále hodně využívá Armáda ČR a na průjezd Neřežín, Zaječov - Obecnice jsou vydány povolenky pro průjezd okolním obcím, které je využívají pro své občany. Monitoring nerozlišuje mezi průchody pěších a průjezdy cyklistů či automobilů. Výsledky měření ukázaly, že frekvence průchodů se od začátku roku postupně zvyšuje. Větší počet lidí se pak v nově otevřených Brdech pohybuje o víkendech. Většinou tvoří jen 1,5 až dvojnásobek návštěvnosti ve všedních dnech. Na některých cestách je dokonce průměrná návštěvnost ve volných dnech nižší. Některé cesty však mají typicky několikanásobně zvýšenou víkendovou návštěvnost. Podle měření jde třeba o trasu z Míšova k Padrťským rybníkům nebo lokalitu Na Dědku u Třemšína, kde se o víkendu pohybuje až 4,5krát více turistů než ve všední dny. Nejnavštěvovanější místa jsou Padrťské rybníky a Jordán. Tam se návštěvnost pohybovala v řádu stovek lidí za den. Dle mého subjektivního pocitu CHKO Brdy využívají především cyklisté a pak jsou Brdy nárazově využívány pro různé hromadné organizované akce, jako jsou běhy, pochody a cyklozávody. Výrazně stoupá návštěvnost i nelegální vjezdy vozidel v době, kdy rostou houby.

V posledních týdnech napadlo dostatečné množství sněhu a s tím i pochopitelně stoupl počet lidí, kteří se do krásné brdské krajiny vydali na běžkách. S touto skutečností i korespondují mnohdy bouřlivé diskuze na sociálních sítích, kde jsou viněny VLS, a.s. ze záměrného ničení vyšlápnutých stop i záměrného posypu . Jaká je skutečnost? Dochází k úpravě komunikací skutečně pouze z důvodů svozů při těžbě dřeva, pro účely dokrmování zvěře a podobné práce a nebo jsou cesty udržovány podle vypracovaného plánu zimní údržby? Setkali jsme se už i se zmínkou, že cesty sypou hasiči a vojáci, což je nepravděpodobné, vzhledem k současným kapacitám těchto složek.

Začal bych tím, že v letošní zimě jsou po několika letech konečně ideální sněhové podmínky pro běžkaře a v CHKO Brdy je také množství běžkaři prošláplých stop. Už loňskou zimu jsem odpovídal příbramsku.eu, že pokud mají být trasy pro běžkaře někým spravovány a udržovány, pak je třeba o vedení a údržbě běžkařských tras začít jednat včas. Správa CHKO Brdy ani VLS nebudou pravděpodobně nikdy iniciátory těchto jednání či kulatých stolů, jak se objevilo na sociálních sítích, není to v jejich náplni práce. Obvykle se značení a údržby běžkařských tras chopí obce či nějaké sdružení. Profesionální údržba vyžaduje nákup techniky a i práci, takže buď na ni přispívají samotné obce, nebo se žádá o dotační prostředky z krajů či operačních programů. Vedení tras je třeba dostatečně s předstihem sladit s potřebami vlastníků – lesních hospodářů a případnými potřebami záchranných složek, protože v případě CHKO Brdy se na většině území pohybujeme po lesních účelových komunikacích a je třeba zajistit základní přístup i pro záchranné složky. Pak požádat o schválení projednaných tras Správu CHKO Brdy, které probíhá ve správním řízení a na něj je třeba počítat min. 2 měsíce (velký počet účastníků řízení – všechny dotčené obce, přihlášené nevládní organizace, možnost odvolání atd.). Některé cesty v bývalém VÚ Brdy jsou ve vlastnictví Armády ČR, ale údržbu většinou provádí VLS, v jižní části – Třemšínských Brdech – především Arcibiskupství pražské. Správa CHKO Brdy do plánu údržby nezasahuje, pokud není třeba výjimka na použití posypové soli. Nevěřím, že se v Brdech plošně záměrně likvidují běžkařské stopy. Situace je i v letošním roce taková jaká je právě díky živelnosti vzniku stop, kdy se už druhou sezónu řeší jejich likvidace, místo včasné konstruktivní přípravy a koordinace především s lesním provozem. Obdobné je to i s cyklotrasami, jejichž koncept je připraven a projednán s okolními obcemi i zájmovými spolky a zatím se toho žádný subjekt neujal, takže v letošním létě pravděpodobně nebudou vyznačeny v terénu ani žádné další cyklotrasy. Jsem velmi rád, že v tomto týdnu zahájil konstruktivní jednání o běžkařských trasách pan starosta Příbrami s VLS, neboť to je krok správným směrem.

Již jsme psali o současném stavu turistického značení, jen ještě poprosíme o stručné shrnutí situace a v jakém časovém horizontu je plánováno dokončení. Současně bychom rádi znali pro naše čtenáře i vyjádření k tolik diskutovaným běžeckým trasám. Je nějaká možnost pro například obce nebo organizaci, že by požádaly o vjezd sněžného skútru a pomocí vleku upravili předem domluvenou běžeckou trasu? Na koho by se měl takový subjekt obrátit a jak dlouho by podobné vyřízení žádosti trvalo, vzhledem k tomu, že přece jen trvání dostatečné vrstvy sněžné pokrývky je omezené?

Klub českých turistů má souhlas s finálním značením v CHKO Brdy od MŽP i od Správy CHKO Brdy. V loňském roce vyznačil KČT cca 80 km, co bylo možné v okrajových částech CHKO s ohledem na postup pyrotechnické očisty území, která by měla být ukončena v letošním roce. Lze tedy očekávat, že povolených necelých 200 km tras pro pěší KČT dokončí během roku 2018. Co se týká povolení k vjezdu pro úpravu běžeckých tras, bude součástí souhlasu k jejich vyznačení a údržbě, takže po shodě s vlastníkem pozemků je třeba počítat cca z 2 měsíci správního řízení.

Před nějakou dobou se i hovořilo o „bruslení“ na Padrťských rybnících. Jaká je skutečnost po stránce nařízení a zákonů v této lokalitě. Je vůbec možné na těchto zamrzlých vodních plochách bruslit, není to proti pravidlům, když například v létě je zde koupání zakázáno s ohledem na možné znečišťování zdrojů pitné vody?

Z pohledu ochrany přírody nevím o ničem, co by bruslení na Padrťských rybnících bránilo. Upozorňuji jen, že Dolejší Padrťský rybník je v oblasti se zákazem vstupu s ohledem na nedokončenou pyrotechnickou asanaci. Do té doby, kdy bude na Padrťských rybnících probíhat chov kapra klasickými hospodářskými postupy, pak není možno o zdroji pitné vody vůbec hovořit.


Jak je to s Interpretačním plánem CHKO, který už je tolik propírán v sociálních sítích, tedy stručně: Proč vznikl, kdo je jeho autorem a čemu je určen?

Interpretační plán CHKO Brdy je především dokument pro Správu CHKO Brdy, vlastníky lesa (VLS, Arcibiskupství Pražské a obce), místní samosprávu a informační centra. Zabývá se zejména hodnotami Brd a jak je prezentovat návštěvníkovi tak aby, tyto hodnoty nebyly ohroženy. Interpretační plán určuje základní mantinely pro Správu CHKO Brdy při správních řízeních a usměrnění turistického ruchu v CHKO Brdy. Interpretační plán CHKO Brdy zpracovalo Sdružení pro interpretaci místního dědictví ČR, které například zpracovalo i Interpretační plán pro CHKO Bílé Karpaty. Obvykle je tento dokument hrazen z prostředků MŽP a Interpretační plán pro Dům přírody, který na něj navazuje, pak hradí investor. V případě Brd v dohodě mezi AOPK a VLS objednali VLS zpracování Interpretačního plánu o CHKO Brdy stejným zhotovitelem, který zpracovává Interpretační plán pro návštěvnické středisko – Dům přírody. Koordinací obou dokumentů se urychlí příprava Domu přírody na Třech Trubkách. AOPK ČR dohodu na tomto společném postupu s VLS podmínila nutností zapracování požadavků Správy do Interpretačního plánu o CHKO Brdy, což se stalo. Tvorby dokumentu se účastnila i skupina místních autorit složená ze starostů obcí, vlastníků pozemků a informačních center a i dvou ředitelů muzeí. Za Příbram byl do skupiny jmenován ve shodě s panem starostou pan ředitel Josef Velfl. Popravdě si nedovedu představit nikoho jiného – jednak díky jeho osobním zkušenostem s prezentací kulturního dědictví v regionu a jednak s ohledem na to, jaká pozornost je věnována CHKO Brdy právě jeho zaměstnanci, jako je zoolog David Fischer, botanik Rudolf Hlaváček, mineralog Pavel Škácha a mnozí další. Každý, kdo si Interpretační plán opravdu pozorně přečte, tak v něm najde to, co dlouhodobě kolem situace v CHKO Brdy říkám. Základní hodnotou CHKO Brdy je ostrov horské přírody uprostřed Čech. Nezastavěné území, kde může návštěvník dýchat čistý vzduch, pít čistou vodu, zažít tmu a ticho a pocity individuálních prožitků nerušených civilizačními jevy. Interpretační plán obsahuje i mnohá doporučení pro v dnešních dnech v Brdech tolik diskutovaný destinační management území. Zásadně doporučuje zachovat střízlivost při tvorbě návštěvnické infrastruktury jako příspěvek k celkovému zachování nenarušenosti stavbami a zařízeními v CHKO Brdy. Aktuálně diskutované běžkařské trati Interpretační plán připouští.

Jak se staví vedení CHKO Brdy k stále připomínaným bodům, myšleno tím rozhledny, areál Třemošná, sjezdovka a další případné stavby nebo úpravy na území krajiny. Je o něčem podobném uvažováno a nebo jsou tyto projekty momentálně zamítnuty a nic podobného se v nejbližší době nezvažuje.

CHKO Brdy je unikátní v rámci celé České republiky svou nezastavěností a tak se k jakýmkoliv stavbám uvnitř CHKO Brdy Správa staví jednoznačně negativně. Kromě záchytného parkoviště na Kolvíně, které vzniká na místě bývalých vojenských budov, které budou v této souvislosti odstraněny, není v současné době podán ani projednáván žádný konkrétní stavební záměr. Takže není ani co zamítnout. Bylo vydáno pouze negativní stanovisko ke studii proveditelnosti na vodním díle Amerika.

Co připravuje vedení CHKO pro tento nový rok 2017 za změny a důležité události na území této lokality, jak to nakonec bude se Stráží CHKO a kdy se plánuje termín založení, popřípadě jsou nějaké další důležité plánované novinky?!

Rádi bychom pokračovali především v nastartované péči o území I. a II. zón CHKO Brdy a stabilizovali ji do budoucích let. Jedná se především o péči o bezlesí kolem Padrťských rybníků, Hrachoviště, Vystrkov a další menší lokality bezlesí. Velkou výzvou pro nás zůstává řízené vypalování vřesovišť na dopadových plochách, kde není dlouhodobě udržitelné ji provádět pouze jako součást hasičských cvičení, a věřím, že se podaří předložit co nejdříve rozumnou změnu legislativy, která umožní řízené vypalování ochraně přírody a tím se podaří zachovat tato unikátní stanoviště v rámci celé ČR. Věřím, že se v letošním roce podaří přistoupit i k podání projektu na zásadnější přeměnu druhové skladby lesa do OPŽP. Určitě budeme pokračovat v akcích pro veřejnost a plánujeme i společnou akci s Astronomickou společností.
Pro kontrolní činnost v CHKO Brdy jsme se dohodli především s Policií ČR, které velmi děkuji za dobrou spolupráci. V měsících, kdy byla největší návštěvnost, udělila pokuty za přestupky v řádu stovek za měsíc. S instalací stráže ochrany přírody nespěcháme, protože na ustavení profesionální stráže nemáme dostatek finančních prostředků a tak bude stráž sestavena z dobrovolníků. Ustavením stráže se však z těchto dobrovolníků stávají úřední osoby s řadou oprávnění. Protože AOPK, která stráž ustavuje je zodpovědná následně za její činnost, k ustavení stráže pro CHKO Brdy přistoupíme ve dvou krocích. V prvním bude potenciální uchazeč čekatelem po dobu jednoho až dvou let a pokud se osvědčí a složí požadované zkoušky bude v druhém kroku jmenován členem stráže Se zájemci začneme jednat po vyřešení rozdvojení příslušnosti orgánu ochrany přírody mezi Správu CHKO a MŽP, což očekáváme během prvního pololetí letošního roku. Samozřejmě nás čeká také příprava těchto čekatelů, takže pro ně připravíme možnost účastnit se školení a seminářů zaměřených na všechny aspekty činnosti stráže. Nutno dodat, že v současném pojetí se na stráž přírody nedíváme pouze jako na represivní orgán, ale chceme aby naši strážci byli schopni návštěvníky odborně územím provést, vysvětlit jim, jak se praktická ochrana přírody realizuje. Situaci v CHKO Brdy ohledně činnosti stráže přírody je třeba chápat odlišně od zbytku území a ostatních CHKO, kde ustavení stráže má svůj historický vývoj a její početnost vždy odpovídá specifice toho, kterého chráněného území (v některých CHKO ji vykonávají pouze profesionální pracovníci ochrany přírody) Velká část CHKO Brdy byla dlouhodobě nedostupná pro širokou veřejnost a tak je přirozeně omezen počet lidí, kteří splňují požadavek podrobné znalosti území a její přírody nezbytný pro výkon funkce stráže. Také nechceme, aby členy stráže se stali takoví lidé, kteří by toto jmenování zneužívali například k vjezdům k soukromým účelům nebo aby se stala realizací pro agresivní jedince rádoby chránící přírodu.

Základní údaje:

Rok vyhlášení:2015
Rozloha:345 km²

Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO:
5 přírodních rezervací
3 přírodní památky
16 evropsky významných lokalit

Jiné údaje:
Chráněná krajinná oblast se rozkládá na území Středočeského a Plzeňského kraje. Území chráněné krajinné oblasti se člení do 4 zón odstupňované ochrany přírody.