Zdravotní sestra: S penězi jsem každý měsíc nevyšla, začala jsem se živit svým tělem
Nejčtenější
19. února 2020 (09:01)
foto: pribram.cz
„Navštěvují mě dělníci, manažeři, turisté i policisté. Jeden z mých stálých zákazníků je například vysoce postavený městský úředník, “ říká v rozhovoru Lenka.
Platy ve zdravotnictví jsou často diskutovaným tématem. Nástupní plat všeobecné sestry v 10. platové třídě je v současnosti 22 800 Kč, nově by byl 24 300 Kč. Všechny tarify jdou o 1500 Kč nahoru. Nemocnice se přesto s obsazením pracovních pozic potýkají. Lenka, rodačka z Příbrami, se zdravotní sestrou stala před třiatřiceti lety. Nyní pracuje v jedné pražské nemocnici. Před čtyřmi se rozvedla a začala mít finanční problémy. Jednoho dne se jí svěřila kolegyně z nemocnice, že si přivydělává svým tělem. Nejprve se obávala tento druh „živnosti“ provozovat, po čase zjistila, že mezi kolegyněmi je velká část žen, které obdobnou činnost vykonává. Podala si tehdy svůj první inzerát na erotický server.
Co Vás vedlo k tomu, že jste začala s prostitucí?
Jsem už delší dobu sama. Jako zdravotní sestra si měsíčně vydělám necelých osmnáct tisíc, na náklady mi ten plat nestačí. Tehdy, asi před čtyřmi lety, mě k této práci přivedla kolegyně. Vím, že mnoho lidí tuto práci odsuzuje, ale když se ocitnete v zoufalé životní situaci, je to nejsnazší způsob, jak si rychle a stabilně přivydělat.
Když se řekne prostitutka, člověk si představí ženu stojící u silnice nebo v nočním klubu.
Ano, ale klasické prostitutky na silnicích dělají trochu jinou práci. Já mám možnost si klienty vybrat. Předem si určím, s kým ano a s kým ne.
Takže i odmítáte klienty, není to na úkor výdělku?
Ano, několikrát se mi to stalo. Nemám ráda moc mladé, ani ne moc staré. Když muž vypadá zanedbaně, beru zpátečku. Nedávno přijel dvacetiletý kluk s dredy, to jsem opravdu nemohla. Ačkoliv mě ujišťoval, že se jedná pouze o účes a životní styl, odmítla jsem. Snažím se dbát na hygienu. Někteří muži do telefonu kolikrát řeknou, že jim je padesát, nakonec přijedou staříci nad hrobem. Takové ze zásady odmítám. Jednou jsem totiž řešila velice urgentní stav klienta při styku, už to nechci nikdy zažít.
V jaké věkové kategorii jsou Vaši zákazníci?
Nejčastěji jezdí muži mezi třiceti až pětapadesáti lety, to jsou pohodáři. Jindy zase narušení, sexuálně nevyzrálí až po devianty. Ale to už poznáte po telefonu, jak se vyjadřuje, jaké má touhy, přání…
Obáváte se přenosu některých nemocí?
Ne. Vždy používám ochranu.
Zažila jste někdy i výhrůžky nebo jiné situace, když jste odmítla?
Ano, několikrát. Když jsem odmítla, začaly mi chodit na telefon oplzlé zprávy, urážející, ponižující. Nikdy jsem však žádné číslo nezablokovala, po čase se to vždy uklidní, odezní.
Bála jste se někdy?
Jednou se mi stalo, že mě navštívil muž, který říkal, že je z Prahy. Nasedla jsem k němu do auta a jeli jsme do lesa. Bylo tehdy venku šero a začal mi po cestě vyprávět, že má bratra ve vězení, který usmrtil svou manželku. Úplně jsem zbledla a dostala nepředstavitelný strach. Snažil se mě uklidnit, ale to se mu nepodařilo. Naštěstí vše proběhlo bez problémů a dodnes jsme přátelé. Od té doby však raději vyhledávám místa, kde je možnost někam utéct, někam, kde jsou poblíž lidé. V zimě je to však horší. Nikdy si klienty neberu k sobě domu, nejraději jsem s nimi někde v autě nebo v lese.
Kolik máte denně klientů?
Teď bych řekla, že mám tak dva, tři denně. Někdy víc, někdy zase míň. To se nedá takhle počítat.
Víte, odkud jsou? Znáte jejich osobní životy?
Nejčastěji jezdí z Jihočeského kraje a z Prahy. Mezi stálými klienty mám i spoustu Příbramáků. Tak někdy znám jména i jejich partnerek, ale to jde mimo mě. Jsou to jejich životy, já mám zase ten svůj.
Jak probíhá taková návštěva?
Většinou je scénář jasný. Nikdy ale neměřím čas, nehraji si na minuty. Kolikrát ani k sexu nedojde, jen si povídáme. Spousty mužům chybí pohlazení, úsměv od partnerky nebo třeba jen povídání si. Se mnou mohou mluvit o čemkoliv. S některými mám, kromě sexuálního vztahu, i přátelský.
Mají někdy i neobvyklá přání?
To mi povídejte. Někdy chtějí, abych je přivázala ke stromu a mlátila, jindy zase hledají role otroků. Nedávno se na mě obrátil muž, že by chtěl vodit po lese na vodítku a poslouchat mé rozkazy, odmítla jsem. Dovedete si představit, že bych potkala někoho známého? Jak bych to vysvětlovala? Sice se nechají takto vydělat velké peníze, ale nesnížila bych se k tomu ani za milion.
Když máte volno, čemu se věnujete? Máte nějaký koníček?
Svůj volný čas trávím na internetu. Dělám sex po telefonu nebo chatuji na erotických serverech. Nechá se tak také dobře přivydělat.
Navázala jste s některým klientem bližší vztah?
Ano. Stalo se mi, že jsem s jedním mužem i žila. Kvůli němu jsem na čas přestala tuto práci vykonávat, zdálo se to jako idylický vztah. Po čase se z partnera stal alkoholik a každodenně mi mou minulost vyčítal. Říkala jsem mu, že to přeci věděl předem, že mě už takovou poznal, ale k ničemu to nevedlo, tak jsme se rozešli a já se vrátila ke své profesi.
Znáte v Příbrami i některé ženy, které se živí prostitucí?
Mnoho, opravdu mnoho. Když byste vedle sebe postavil deset žen, ani náhodou byste nepoznal, která si takto přivydělává. Jen v nemocnici, kde pracuji, je nás asi dvacet. Některé jsou i vdané, spíše to berou jako občasný přivýdělek. Na erotickém serveru zveřejní inzerát, třeba jen na hodinu, a klienti volají poté i týden. Pak je zase měsíc slušná manželka, jenže touha po novém telefonu, počítači nebo třeba luxusnějším oblečení je silnější. Nechtějí utrácet peníze na úkor rodiny a takhle si vydělají, třeba i čtyři tisíce za den. Tím ale kazí ceny všem ostatním, to by nemělo být. Jsou schopné se prodat i za pár stovek.
Kolik peněz si prostitucí vyděláváte?
V průměru si vydělám tak čtyřicet tisíc měsíčně, takže mnohem víc než v nemocnici.
Proč tedy stále pracujete v nemocnici, když příjem je dostačující? Mohla byste vydělávat mnohem víc.
Toho se obávám. Přemýšlela jsem i nad touto variantou, jenže někdy se nikdo neozve třeba týden. V nemocnici mám určitou jistotu příjmu. Například těsně před výplatním termínem telefon kolikrát ani nezazvoní, po výplatě zase nestíhám odbavovat. Takhle mi to zatím vyhovuje.
Prozradíte, jaké klienty máte nejčastěji?
Od dělníků, manažerů, návštěvníků města až po policisty. To se nedá jednoznačně určit. Jeden z mých stálých zákazníků je například vysoce postavený městský úředník.
Zažila jste někdy žárlivou scénu od partnerek klientů?
Bohužel. Jeden z mých stálých klientů nebyl opatrný a nechal ležet doma telefon na stole. Jeho manželka si přečetla zprávy. Ještě ten den mi volala a křičela do telefonu. Od té doby jsme přerušili kontakt.
Máte nějaké kuriozity, které byste závěrem prozradila?
Jednou mi volal klient, že už je na cestě. Čekala jsem na něj před domem a když dorazil, byl v autě úplně nahý. Jindy zase přijel jiný muž v minus dvaceti stupních na kole a obnažil se přímo na ulici. Žádal si pozornost veřejnosti, odmítla jsem. Jednou snad napíši paměti.
Co Vás vedlo k tomu, že jste začala s prostitucí?
Jsem už delší dobu sama. Jako zdravotní sestra si měsíčně vydělám necelých osmnáct tisíc, na náklady mi ten plat nestačí. Tehdy, asi před čtyřmi lety, mě k této práci přivedla kolegyně. Vím, že mnoho lidí tuto práci odsuzuje, ale když se ocitnete v zoufalé životní situaci, je to nejsnazší způsob, jak si rychle a stabilně přivydělat.
Když se řekne prostitutka, člověk si představí ženu stojící u silnice nebo v nočním klubu.
Ano, ale klasické prostitutky na silnicích dělají trochu jinou práci. Já mám možnost si klienty vybrat. Předem si určím, s kým ano a s kým ne.
Takže i odmítáte klienty, není to na úkor výdělku?
Ano, několikrát se mi to stalo. Nemám ráda moc mladé, ani ne moc staré. Když muž vypadá zanedbaně, beru zpátečku. Nedávno přijel dvacetiletý kluk s dredy, to jsem opravdu nemohla. Ačkoliv mě ujišťoval, že se jedná pouze o účes a životní styl, odmítla jsem. Snažím se dbát na hygienu. Někteří muži do telefonu kolikrát řeknou, že jim je padesát, nakonec přijedou staříci nad hrobem. Takové ze zásady odmítám. Jednou jsem totiž řešila velice urgentní stav klienta při styku, už to nechci nikdy zažít.
V jaké věkové kategorii jsou Vaši zákazníci?
Nejčastěji jezdí muži mezi třiceti až pětapadesáti lety, to jsou pohodáři. Jindy zase narušení, sexuálně nevyzrálí až po devianty. Ale to už poznáte po telefonu, jak se vyjadřuje, jaké má touhy, přání…
Obáváte se přenosu některých nemocí?
Ne. Vždy používám ochranu.
Zažila jste někdy i výhrůžky nebo jiné situace, když jste odmítla?
Ano, několikrát. Když jsem odmítla, začaly mi chodit na telefon oplzlé zprávy, urážející, ponižující. Nikdy jsem však žádné číslo nezablokovala, po čase se to vždy uklidní, odezní.
Bála jste se někdy?
Jednou se mi stalo, že mě navštívil muž, který říkal, že je z Prahy. Nasedla jsem k němu do auta a jeli jsme do lesa. Bylo tehdy venku šero a začal mi po cestě vyprávět, že má bratra ve vězení, který usmrtil svou manželku. Úplně jsem zbledla a dostala nepředstavitelný strach. Snažil se mě uklidnit, ale to se mu nepodařilo. Naštěstí vše proběhlo bez problémů a dodnes jsme přátelé. Od té doby však raději vyhledávám místa, kde je možnost někam utéct, někam, kde jsou poblíž lidé. V zimě je to však horší. Nikdy si klienty neberu k sobě domu, nejraději jsem s nimi někde v autě nebo v lese.
Kolik máte denně klientů?
Teď bych řekla, že mám tak dva, tři denně. Někdy víc, někdy zase míň. To se nedá takhle počítat.
Víte, odkud jsou? Znáte jejich osobní životy?
Nejčastěji jezdí z Jihočeského kraje a z Prahy. Mezi stálými klienty mám i spoustu Příbramáků. Tak někdy znám jména i jejich partnerek, ale to jde mimo mě. Jsou to jejich životy, já mám zase ten svůj.
Jak probíhá taková návštěva?
Většinou je scénář jasný. Nikdy ale neměřím čas, nehraji si na minuty. Kolikrát ani k sexu nedojde, jen si povídáme. Spousty mužům chybí pohlazení, úsměv od partnerky nebo třeba jen povídání si. Se mnou mohou mluvit o čemkoliv. S některými mám, kromě sexuálního vztahu, i přátelský.
Mají někdy i neobvyklá přání?
To mi povídejte. Někdy chtějí, abych je přivázala ke stromu a mlátila, jindy zase hledají role otroků. Nedávno se na mě obrátil muž, že by chtěl vodit po lese na vodítku a poslouchat mé rozkazy, odmítla jsem. Dovedete si představit, že bych potkala někoho známého? Jak bych to vysvětlovala? Sice se nechají takto vydělat velké peníze, ale nesnížila bych se k tomu ani za milion.
Když máte volno, čemu se věnujete? Máte nějaký koníček?
Svůj volný čas trávím na internetu. Dělám sex po telefonu nebo chatuji na erotických serverech. Nechá se tak také dobře přivydělat.
Navázala jste s některým klientem bližší vztah?
Ano. Stalo se mi, že jsem s jedním mužem i žila. Kvůli němu jsem na čas přestala tuto práci vykonávat, zdálo se to jako idylický vztah. Po čase se z partnera stal alkoholik a každodenně mi mou minulost vyčítal. Říkala jsem mu, že to přeci věděl předem, že mě už takovou poznal, ale k ničemu to nevedlo, tak jsme se rozešli a já se vrátila ke své profesi.
Znáte v Příbrami i některé ženy, které se živí prostitucí?
Mnoho, opravdu mnoho. Když byste vedle sebe postavil deset žen, ani náhodou byste nepoznal, která si takto přivydělává. Jen v nemocnici, kde pracuji, je nás asi dvacet. Některé jsou i vdané, spíše to berou jako občasný přivýdělek. Na erotickém serveru zveřejní inzerát, třeba jen na hodinu, a klienti volají poté i týden. Pak je zase měsíc slušná manželka, jenže touha po novém telefonu, počítači nebo třeba luxusnějším oblečení je silnější. Nechtějí utrácet peníze na úkor rodiny a takhle si vydělají, třeba i čtyři tisíce za den. Tím ale kazí ceny všem ostatním, to by nemělo být. Jsou schopné se prodat i za pár stovek.
Kolik peněz si prostitucí vyděláváte?
V průměru si vydělám tak čtyřicet tisíc měsíčně, takže mnohem víc než v nemocnici.
Proč tedy stále pracujete v nemocnici, když příjem je dostačující? Mohla byste vydělávat mnohem víc.
Toho se obávám. Přemýšlela jsem i nad touto variantou, jenže někdy se nikdo neozve třeba týden. V nemocnici mám určitou jistotu příjmu. Například těsně před výplatním termínem telefon kolikrát ani nezazvoní, po výplatě zase nestíhám odbavovat. Takhle mi to zatím vyhovuje.
Prozradíte, jaké klienty máte nejčastěji?
Od dělníků, manažerů, návštěvníků města až po policisty. To se nedá jednoznačně určit. Jeden z mých stálých zákazníků je například vysoce postavený městský úředník.
Zažila jste někdy žárlivou scénu od partnerek klientů?
Bohužel. Jeden z mých stálých klientů nebyl opatrný a nechal ležet doma telefon na stole. Jeho manželka si přečetla zprávy. Ještě ten den mi volala a křičela do telefonu. Od té doby jsme přerušili kontakt.
Máte nějaké kuriozity, které byste závěrem prozradila?
Jednou mi volal klient, že už je na cestě. Čekala jsem na něj před domem a když dorazil, byl v autě úplně nahý. Jindy zase přijel jiný muž v minus dvaceti stupních na kole a obnažil se přímo na ulici. Žádal si pozornost veřejnosti, odmítla jsem. Jednou snad napíši paměti.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Tomáš Pečenka