Zájem o nové očkování proti covidu klesl, posilujících se podává desetkrát víc
9. prosince 2021 (16:40)
foto: ONP - Martin Janota/se souhlasem
Odborníci upozorňují na to, že po uplynutí několika měsíců od druhé dávky ochrana vytvořená očkováním klesá. Přeočkováním se ale zvýší na původní míru už zhruba po týdnu.
Zájemců o první dávky očkování proti covidu-19 v posledních dnech po nárůstu v říjnu a listopadu ubylo. Od pondělí jich bylo méně než 8000 za den, před koncem listopadu každý pracovní den přes 18.000. Nyní se tak podávají hlavně posilující dávky očkování, ve středu jich bylo přes 78.000. Vyplývá to z informací ministerstva zdravotnictví o očkování.
Celkově se podle denních hlášení ministerstva o postupující proočkovanosti nechalo očkovat nebo se k vakcinaci registrovalo 63,5 procenta populace. Za poslední měsíc se jejich počet zvýšil, 6. listopadu bylo 59,9 procenta. Dokončené očkování tak má asi 70,8 procenta dospělých.
Zájem o očkování ovlivňují zejména kroky vlády. Od 1. listopadu už nemají neočkovaní lidé hrazené preventivní testy na koronavirus z veřejného zdravotního pojištění. Například pro návštěvu restaurace, sportovního utkání nebo koncertu si je musejí platit sami. Před koncem října se tak zvedl zájem o nové očkování na dvojnásobek, z průměrně zhruba 6100 podaných dávek v pracovní den ve třetím říjnovém týdnu na téměř 13.000.
V první polovině listopadu vyšší zájem dál pokračoval, nerostl ale tak rychle. Znovu se navýšil ve druhé polovině měsíce, protože od pondělí 22. listopadu lidé bez potvrzení o prodělání covidu-19 nebo absolvovaném očkování nesmí například do restaurací, kin, divadel, na sportoviště nebo využívat ubytování.
V prvním prosincovém týdnu byl zájem o očkování už skoro stejně nízký jako před polovinou října, než se zvedla současná vlna epidemie. Vliv může mít také rozhodnutí končící vlády ANO a ČSSD o povinném očkování lidí nad 60 let, se kterým ale nastupující vláda koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a PirSTAN nesouhlasí. Pro vybrané profese zřejmě povinnost zavedená od března bude.
Čím dál větší je zájem o posilující dávku očkování. Zatímco v prvním listopadovém týdnu si pro ní přišlo průměrně skoro 28.000 lidí za den, v minulém týdnu to už bylo přes 60.000 a v prvních třech pracovních dnech tohoto týdne dokonce přes 73.500 osob.
Odborníci upozorňují na to, že po uplynutí několika měsíců od druhé dávky ochrana vytvořená očkováním klesá. Přeočkováním se ale zvýší na původní míru už zhruba po týdnu. V současné době tak mají lidé nad 60 let nárok na přeočkování po pěti měsících od dokončeného očkování a ostatní po šesti měsících. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes avizoval, že od 13. prosince bude na pět měsíců lhůta zkrácena pro lidi nad 55 let a od 20. prosince od 50 let.
Dosud zdravotníci aplikovali 1,36 milionu posilujících dávek. Nárok na ně ale má k dnešnímu dni 1,92 milionu lidí nad 60 let, z nichž ji dostal milion z nich. Mladších už se mohlo nechat očkovat asi 570.000, udělalo to 300.000 z nich.
Důvodem, proč vláda spouští očkování třetí dávkou znovu postupně, je vytíženost očkovacích center. Podle dnešního Babišova vyjádření jsou v Praze nevytížená, v jiných regionech je naopak potřeba očkovací kapacity zvýšit. Společnost P&Q Research dnes v tiskové zprávě informovala, že podle jejich výzkumu chce z plně očkovaných lidí, kterých je 6,4 milionu, posilující dávku dostat 82 procent.
Odborníci upozorňují na to, že po uplynutí několika měsíců od druhé dávky ochrana vytvořená očkováním klesá. Přeočkováním se ale zvýší na původní míru už zhruba po týdnu. V současné době tak mají lidé nad 60 let nárok na přeočkování po pěti měsících od dokončeného očkování a ostatní po šesti měsících. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes avizoval, že od 13. prosince bude na pět měsíců lhůta zkrácena pro lidi nad 55 let a od 20. prosince od 50 let.
Dosud zdravotníci aplikovali 1,36 milionu posilujících dávek. Nárok na ně ale má k dnešnímu dni 1,92 milionu lidí nad 60 let, z nichž ji dostal milion z nich. Mladších už se mohlo nechat očkovat asi 570.000, udělalo to 300.000 z nich.
Důvodem, proč vláda spouští očkování třetí dávkou znovu postupně, je vytíženost očkovacích center. Podle dnešního Babišova vyjádření jsou v Praze nevytížená, v jiných regionech je naopak potřeba očkovací kapacity zvýšit. Společnost P&Q Research dnes v tiskové zprávě informovala, že podle jejich výzkumu chce z plně očkovaných lidí, kterých je 6,4 milionu, posilující dávku dostat 82 procent.
Výzkum: 82 procent očkovaných chce i posilující dávku, přibylo jich
Přeočkování proti covidu-19 posilující dávkou chce podstoupit asi 82 procent lidí, kteří se už očkovat nechali. V září to byly asi dvě třetiny. Vyplývá to z dlouhodobého sociologického výzkumu Život během pandemie, v tiskové zprávě o něm informoval Daniel Prokop ze společnosti P&Q Research.
Agentura Newton Media, která se věnuje analýzám médií a sociálních sítí, dnes v tiskové zprávě uvedla, že třetina diskutujících na sociálních sítích, kteří jsou očkovaní, zvažuje, že ji nepodstoupí.
U starších lidí je podle Prokopa ochota k vakcinaci třetí dávkou až 95 procent. Liší se ale dostupnost očkování. "Výrazně pomaleji dostávají booster starší lidé s nižším vzděláním a ze středně velkých měst," vysvětlil.
Podle analýzy Newton Media vyšlo v tradičních médiích od 20. září do 10. listopadu přes 1500 příspěvků o posilujícím očkování. Na sociálních sítích bylo v té době přes 10.000 příspěvků s celkovým dosahem přes devět milionů zobrazení. V tradičních médiích jsou dominantní články podporující přeočkování, na sociálních sítích naopak.
"Autoři 20 procent příspěvků zmiňují, že jsou očkováni. Celá třetina z nich však zvažuje, že třetí dávku nepodstoupí," uvedla v tiskové zprávě analytička Newton Media Alena Zachová. Příčiny jsou podle ní různé od strachu z nežádoucích účinků nebo špatnými zkušenostmi z okolí po argumenty lékařskými autoritami, které třetí dávku nedoporučují. Případně si lidé chtějí nechat před přeočkováním vyšetřit protilátky
"Je patrné, že řada těch, kteří absolvovali dvě dávky, se v debatách začíná přiklánět ke skupině odmítající očkování, která je v sociálních médiích výrazně hlasitější. Tento trend představuje komunikační výzvu pro politickou i odbornou reprezentaci," dodala Zachová.
Podle psychologa a sociologa agentury STEM Nikoly Hořejše zásadně očkování odmítá 15 procent Čechů, což se už třičtvrtě roku nemění. Jsou to podle něj lidé, kteří institucím a médiím nevěřili už před pandemií. "Odmítání vakcín pro ně je často symbolické, jde o odmítnutí celého přístupu státu ke covidu-19. Těch, kteří věří extrémním dezinformacím o vakcínách, je odhadem do pěti procent," uvedl Hořejš.
Od srpna podle průzkumu P&Q Research kvůli delšímu odstupu od jarní vlny klesala míra prokazatelné imunizace populace, tedy podíl lidí, kteří v posledním půl roce prodělali covid nebo byli očkovaní. Zatímco v srpnu bylo těchto lidí v průzkumu 51 procent, na konci listopadu 43 procent. V prosinci Prokop očekává kvůli vysokým počtům nových případů, ale i podaných dávek očkování opět nárůst.
Podle dalších zjištění P&Q Research v této vlně na rozdíl od minulých lidé příliš neomezili své kontakty a málo využívají i možnost práce z domova. Alespoň částečně tak pracuje asi 16 procent lidí proti až 35 procentům ve vlnách předchozích.
Přeočkování proti covidu-19 posilující dávkou chce podstoupit asi 82 procent lidí, kteří se už očkovat nechali. V září to byly asi dvě třetiny. Vyplývá to z dlouhodobého sociologického výzkumu Život během pandemie, v tiskové zprávě o něm informoval Daniel Prokop ze společnosti P&Q Research.
Agentura Newton Media, která se věnuje analýzám médií a sociálních sítí, dnes v tiskové zprávě uvedla, že třetina diskutujících na sociálních sítích, kteří jsou očkovaní, zvažuje, že ji nepodstoupí.
U starších lidí je podle Prokopa ochota k vakcinaci třetí dávkou až 95 procent. Liší se ale dostupnost očkování. "Výrazně pomaleji dostávají booster starší lidé s nižším vzděláním a ze středně velkých měst," vysvětlil.
Podle analýzy Newton Media vyšlo v tradičních médiích od 20. září do 10. listopadu přes 1500 příspěvků o posilujícím očkování. Na sociálních sítích bylo v té době přes 10.000 příspěvků s celkovým dosahem přes devět milionů zobrazení. V tradičních médiích jsou dominantní články podporující přeočkování, na sociálních sítích naopak.
"Autoři 20 procent příspěvků zmiňují, že jsou očkováni. Celá třetina z nich však zvažuje, že třetí dávku nepodstoupí," uvedla v tiskové zprávě analytička Newton Media Alena Zachová. Příčiny jsou podle ní různé od strachu z nežádoucích účinků nebo špatnými zkušenostmi z okolí po argumenty lékařskými autoritami, které třetí dávku nedoporučují. Případně si lidé chtějí nechat před přeočkováním vyšetřit protilátky
"Je patrné, že řada těch, kteří absolvovali dvě dávky, se v debatách začíná přiklánět ke skupině odmítající očkování, která je v sociálních médiích výrazně hlasitější. Tento trend představuje komunikační výzvu pro politickou i odbornou reprezentaci," dodala Zachová.
Podle psychologa a sociologa agentury STEM Nikoly Hořejše zásadně očkování odmítá 15 procent Čechů, což se už třičtvrtě roku nemění. Jsou to podle něj lidé, kteří institucím a médiím nevěřili už před pandemií. "Odmítání vakcín pro ně je často symbolické, jde o odmítnutí celého přístupu státu ke covidu-19. Těch, kteří věří extrémním dezinformacím o vakcínách, je odhadem do pěti procent," uvedl Hořejš.
Od srpna podle průzkumu P&Q Research kvůli delšímu odstupu od jarní vlny klesala míra prokazatelné imunizace populace, tedy podíl lidí, kteří v posledním půl roce prodělali covid nebo byli očkovaní. Zatímco v srpnu bylo těchto lidí v průzkumu 51 procent, na konci listopadu 43 procent. V prosinci Prokop očekává kvůli vysokým počtům nových případů, ale i podaných dávek očkování opět nárůst.
Podle dalších zjištění P&Q Research v této vlně na rozdíl od minulých lidé příliš neomezili své kontakty a málo využívají i možnost práce z domova. Alespoň částečně tak pracuje asi 16 procent lidí proti až 35 procentům ve vlnách předchozích.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz/ČTK
autor: Tomáš Pečenka