Vysokopecký rybník se rekonstruuje. Důvodem je vyšší zabezpečení hráze
14. listopadu 2020 (07:53)
Dalších 6 fotografií v galerii
foto: pribram.cz
Kromě stavebních prací je součástí projektu také ochrana vodních živočichů před račím morem. Finalizace je plánována na jaro 2022.
Vysokopecký rybník je historickou nádrží, dříve využívanou pro báňské účely. Donedávna byl s ohledem na ohrožení majetku a životů pod hrází zařazen do tzv. IV. kategorie s nejméně přísným dohledem (tímto způsobem jsou definovány všechny nádrže v České republice v rozmezí od I. do IV. kategorie). Manipulační řád pro IV. kategorii umožňuje krátkodobé přelití koruny (horní plochy) hráze, k němuž došlo během povodní v roce 2002.
„Na základě technicko-bezpečnostního dohledu byla hráz vyjmuta ze čtvrté kategorie do třetí, což znamená vyšší riziko. Historické bezpečnostní přelivy – pecovský a kozičínský – nebyly ve stávajícím provedení schopny bezpečně převést vodu. Z těchto důvodů tedy dochází k úpravám hráze,“ vysvětluje Josef Benda ze Svazku obcí pro vodovody a kanalizaci, proč jako vlastník nádrže museli přistoupit k řešení situace. Zároveň nebylo dosud povolené krátkodobé přelití koruny hráze pro její stav ideální, jak ukázala povodeň před 18 lety.
Jeden přeliv místo dvou
V důsledku přeřazení Vysokopeckého rybníka do III. kategorie dojde k zasypání obou dosavadních bezpečnostních přelivů, překopání hráze a zrušení betonového požeráku uprostřed hráze. „V tomto místě bude vybudován nový bezpečnostní přeliv včetně nového odběrného potrubí, aby byla voda bezpečně převedena pod hráz a dále novým korytem do navazujícího toku Litavky,“ říká Josef Benda. V současnosti jsou staré přelivy vybagrovány, přechod po hrázi není možný a pro veřejnost je uzavřeno i blízké okolí rybníka.
V důsledku přeřazení Vysokopeckého rybníka do III. kategorie dojde k zasypání obou dosavadních bezpečnostních přelivů, překopání hráze a zrušení betonového požeráku uprostřed hráze. „V tomto místě bude vybudován nový bezpečnostní přeliv včetně nového odběrného potrubí, aby byla voda bezpečně převedena pod hráz a dále novým korytem do navazujícího toku Litavky,“ říká Josef Benda. V současnosti jsou staré přelivy vybagrovány, přechod po hrázi není možný a pro veřejnost je uzavřeno i blízké okolí rybníka.
Po vypuštění se počítá s převedením toku, aby v případě srážek a tání nezasáhla voda do nově budovaného objektu. Nový kašnový přeliv (obdobný má vodní nádrž Láz) nahradí původní pecovský a kozičínský. Hráz bude do budoucna širší a také přechod přes kašnový přeliv poskytne větší komfort než dosavadní úzké lávky. Náklady na rekonstrukci vyjdou na více než 35 milionů korun. „Máme přislíbenu menší dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Většinu prací zafinancujeme z vlastního rozpočtu,“ říká Josef Benda.
Vodu z nádrže, kterou odebírá například místní teplárna, nahradí energeticky náročné čerpání vody z Vltavy u obce Solenice, což se promítne do ceny průmyslové vody. Pro zajištění náhradního zásobování po dobu rekonstrukce byla v zahrádkářské kolonii pod Vysokou Pecí u tzv. spojné věže vybudována šachtice. Investice stála více než více než dva miliony korun a šachtice již bezproblémově funguje.
Raci a topoly musí pryč
Rybník je nyní téměř vypuštěn a v blízké době dojde k odlovu ryb. Likviduje se populace amerických raků, kteří přenášením račího moru ohrožují místní raky říční a raky kamenáče.
Rybník je nyní téměř vypuštěn a v blízké době dojde k odlovu ryb. Likviduje se populace amerických raků, kteří přenášením račího moru ohrožují místní raky říční a raky kamenáče.
„Od krajského odboru životního prostředí jsme dostali výjimku, raky pravidelně ručně sbíráme a usmrcujeme. Protože mají nákazu, vozí se do kafilérie,“ objasňuje Josef Benda. Sbírají se rovněž škeble a převážejí do nádrže v Kamýku nad Vltavou, kde byla nákaza račím morem již dříve také prokázána. „Tímto způsobem z Vysokopeckého rybníka zachraňujeme vzácný druh škeble rybničné,“ dodává Josef Benda.
Některé stromy u rybníka jsou již vykáceny a dojde k vymýcení topolů. Kvůli prosychání z nich padají větve a na rozdíl od letitých dubů mohou jejich kořeny narušit hráz. „Pokud strom zahyne, začne vyhnívat kořen, který se ‚táhne‘ za vodou. V místě vyhnívání pak může dojít k prosakování vody do tělesa hráze a následnému poškození jednotlivých vrstev v hrázi, případně k její destrukci,“ doplňuje Josef Benda.
Kameny pocházejí až z 18. století
Součástí staré hráze byly také historické kameny s vyrytými letopočty (nejstarším je rok 1779). Ty budou znovu použity do nové zdi, nebo z nich bude vytvořena vzpomínková skulptura. Kamenných kvádrů se během stavby ujme důl Řimbaba, aby nedošlo k jejich znehodnocení.
Součástí staré hráze byly také historické kameny s vyrytými letopočty (nejstarším je rok 1779). Ty budou znovu použity do nové zdi, nebo z nich bude vytvořena vzpomínková skulptura. Kamenných kvádrů se během stavby ujme důl Řimbaba, aby nedošlo k jejich znehodnocení.
Úpravy byly započaty letos v září a veškeré práce mají být dokončeny během 18 měsíců. Po nové hrázi se tedy projdeme v březnu roku 2022.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Magdalena Rezková