Výrobce strojů Bobcat investoval 360 mil.Kč do inovačního centra
19. srpna 2015 (16:26)
Přední světový výrobce kompaktních stavebních strojů Bobcat dokončil v Dobříši na Příbramsku nové inovační centrum za více než 360 milionů korun. Zkušební provoz začal loni v srpnu a v těchto dnech skončila instalace posledních technologií. Centrum je tak už plně funkční, řekl dnes ČTK vedoucí vývoje Jan Moravec ze společnosti Doosan Portable Power.
Nová hala vznikla vedle výrobního závodu poblíž strakonické rychlostní silnice R4 a přestěhovalo se do ní dosavadní centrum fungující v nevyhovujících podmínkách v jiné části města. Budova, která se začala stavět v roce 2012, doplnila průmyslový kampus, jehož součástí je i výrobní závod s 500 zaměstnanci a tréninkové centrum. Centrum nyní zaměstnává v rámci inženýrských aktivit 175 lidí, do budoucna by to i s další podporou mělo být přes 200 pracovníků.
Na výstavbu a vybavení přispěla Evropská unie. Součástí centra je prototypová dílna, chladicí komora simulující různé klimatické podmínky nebo akustická komora pro měření hlučnosti strojů o rozměrech 24 krát 20 metrů. Podle Moravce je jednou z největších v Evropě. "Všechny stavební stroje musejí splňovat evropskou regulaci hlukových limitů. V hlukové komoře se stroje testují," uvedl.
Aleš Košťák, který má v inovačním centru na starosti rozvoj technologií a prototypovou dílnu, uvedl, že firma dříve zkoušela hlučnost strojů na letišti u Příbrami. Tam ale nejsou po celý rok stejné podmínky. "Problém je v tom, že šíření hluku je ovlivněno teplotou a vlhkostí vzduchu," uvedl Košťák. V různých ročních obdobích tak byly zjišťovány odlišné výsledky. Uvažovalo se dokonce o tom, že se budou stroje v zimě převážet na měření do Itálie a do Španělska. Teprve v nové hlukové komoře jsou konstantní podmínky po celý rok.
V minulých letech dobříšský závod vyráběl ročně kolem 11.000 strojů, letos počítá s výrobou více než 13.000 nakladačů a minibagrů. "Během pěti let bychom tento objem rádi až dvojnásobili," uvedl programový manažer vývojových projektů Petr Altman. Většina produkce je určena pro Evropu a Blízký východ. Zbytek míří do dalších oblastí, například do Severní Ameriky nebo Afriky.
Nová hala vznikla vedle výrobního závodu poblíž strakonické rychlostní silnice R4 a přestěhovalo se do ní dosavadní centrum fungující v nevyhovujících podmínkách v jiné části města. Budova, která se začala stavět v roce 2012, doplnila průmyslový kampus, jehož součástí je i výrobní závod s 500 zaměstnanci a tréninkové centrum. Centrum nyní zaměstnává v rámci inženýrských aktivit 175 lidí, do budoucna by to i s další podporou mělo být přes 200 pracovníků.
Na výstavbu a vybavení přispěla Evropská unie. Součástí centra je prototypová dílna, chladicí komora simulující různé klimatické podmínky nebo akustická komora pro měření hlučnosti strojů o rozměrech 24 krát 20 metrů. Podle Moravce je jednou z největších v Evropě. "Všechny stavební stroje musejí splňovat evropskou regulaci hlukových limitů. V hlukové komoře se stroje testují," uvedl.
Aleš Košťák, který má v inovačním centru na starosti rozvoj technologií a prototypovou dílnu, uvedl, že firma dříve zkoušela hlučnost strojů na letišti u Příbrami. Tam ale nejsou po celý rok stejné podmínky. "Problém je v tom, že šíření hluku je ovlivněno teplotou a vlhkostí vzduchu," uvedl Košťák. V různých ročních obdobích tak byly zjišťovány odlišné výsledky. Uvažovalo se dokonce o tom, že se budou stroje v zimě převážet na měření do Itálie a do Španělska. Teprve v nové hlukové komoře jsou konstantní podmínky po celý rok.
V minulých letech dobříšský závod vyráběl ročně kolem 11.000 strojů, letos počítá s výrobou více než 13.000 nakladačů a minibagrů. "Během pěti let bychom tento objem rádi až dvojnásobili," uvedl programový manažer vývojových projektů Petr Altman. Většina produkce je určena pro Evropu a Blízký východ. Zbytek míří do dalších oblastí, například do Severní Ameriky nebo Afriky.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: ČTK
autor: Jan Kholl kš