Všední strava v hornických rodinách byla skromná. Některá jídla jsou oblíbená dodnes
9. listopadu 2022 (08:33)
foto: Muzeum Královská mincovna Jáchymov / k volnému užití
Většinou se jednalo o suroviny, které si rodiny samy obstaraly. Dodnes si na těchto jídlech pochutnáváme a podáváme je i o Vánocích.
Jídelníček horníků se točil především kolem ingrediencí, které nestály moc peněz. Rodiny byly mnohdy početné a žily chudě. Když to šlo, jedly potraviny, které samy vypěstovaly. Jednalo se zejména o pěstování brambor, česneku, cibule nebo zelí.
Na stole hornických rodin nechyběl ani chléb. Hospodyňky ho pekly jednou týdně ze žitné mouky a kvásku. Běžně byl podáván se sádlem, škvarky nebo i kysaným zelím, které zasytilo.
Jedním z typických jídel byl bác neboli kynutá bramborová buchta. Jedná se o kynuté těsto z brambor, ochucené česnekem, které se na závěr posypalo mákem a upeklo. Do bácu se někdy přidávaly škvarky.
Dnes jsme na Vánoce zvyklí převážně na obalovaného kapra či řízek s bramborovým salátem. Ryby tehdy byly dražší záležitostí. Vánočním jídlem horníků býval kuba. Pokrm se skládá z krup a hub, přidávaly se ale i škvarky. Některé rodiny tento pokrm podávají k večeři na Štědrý den.
Levné jídlo jen ze základních surovin si velice oblíbili nejchudší obyvatelé především proto, že mělo skvělou chuť. Hlavně velmi těžce pracující uhlíři, podle kterých dostalo i jméno – uhlířina. Jedlo se všude tam, kde se těžilo uhlí, ale i tam, kam recept přes různé pocestné a návštěvy rodin doputoval. Proto také existuje více variant, jak se uhlířina dělá. Klasická uhlířina byla složená z brambor se sádlem, noky, cibule a škvarky. Často se vařila lepenice, pokrm z brambor a zelí.
I luštěniny tvořily velkou část stravy. Zejména čočka nebo hrách, ze kterých se mimo jiné připravovaly vydatné polévky. Typické byly i jáhly. Jáhelník hospodyňky připravovaly tak, že jáhly zavařily do mléka, poté přidaly vejce a osladily. Směs se pak rozprostřela na pekáč a posypala například sušeným ovocem (nejčastěji švestkami nebo jablky).
Mohlo by se zdát, že horníci bývali vegetariáni. Maso sice nebylo na denním pořádku, ale i na něm si čas od času rodiny pochutnaly. Nejčastěji jedly králíky a slepice.
A na závěr, co bylo typickým pitím horníků? Do práce byla nezbytnou výbavou melta. Jinak se pila voda a samozřejmě nemůžeme opomenout zlatavý mok, pivo. Už za první republiky se v Příbrami nacházelo kolem sta hospod. Horníci zkrátka věděli, jak se po těžké práci náležitě odměnit.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Tomáš Pečenka
Související
•V kuchyni komunistického lágru: Divadlo Dagmar uvede čtyři představení v Památníku Vojna
•Proč se na svatého Martina pojídá husa a pije víno?
•Advent na Příbramsku začne řemeslnými jarmarky, v Sedlčanech se pokusí „trhnout“ rekord