Vrcholí Lyridy, lidé by měli sledovat oblohu v pátek časně ráno
20. dubna 2021 (07:59)
foto: ilustr/freepik
Lyridy lze pozorovat už nyní, poslední meteory lidé mohou vidět 25. dubna. V maximu půjde o deset až 15 meteorů za hodinu. Další zajímavý úkaz bude 27. dubna - tzv. superúplněk.
Meteorický roj Lyridy vyvrcholí ze čtvrtka na pátek. Pro pozorování jsou ale letos horší podmínky, ruší ho Měsíc, uvedl dnes astronom Petr Horálek v tiskové zprávě. Nejlepší bude pohlédnout na oblohu v pátek časně ráno. Lyridy lze pozorovat už nyní, poslední meteory lidé mohou vidět 25. dubna. V maximu půjde o deset až 15 meteorů za hodinu. Další zajímavý úkaz bude 27. dubna - tzv. superúplněk. Astronomové jako superúplněk označují úplněk v době, kdy je Měsíc na své eliptické dráze k Zemi nejblíže.
"Maximum (Lyrid) je předpovězeno na 22. dubna v 15 hodin středoevropského letního času, tedy ještě za bílého dne. Naštěstí ale Lyridy patří mezi roje, které nemají maximum příliš ostré, a tak zvýšení jeho aktivity lze sledovat i několik hodin před maximem či po něm," uvedl Horálek.
Letos nejvhodnější bude vyhlížet Lyridy ve čtvrtek 22. a pátek 23. dubna vždy mezi 2. a 5 hodinou ranní, doplnil. Podle Horálka nastanou výrazně lepší podmínky pro pozorování až v roce 2023. Astronom také připomněl, že meteory by lidé měli pozorovat daleko od světelného znečištění, nejlépe v horách.
Lyridy jsou způsobené zánikem ledo-prachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Název odkazuje k souhvězdí Lyry, z něhož meteory zdánlivě vylétají.
První zprávy o Lyridách podle Horálka pocházejí z roku 1863, kdy si roj astronomové spojili s s kometou C/1861 G1 (Thatcher). "Právě návrat komety v roce 1861 a následné mimořádné zvýšení aktivity roje Lyridy o dva roky později donutily astronomy zapátrat po dalších pozorováních tohoto roje v minulosti. Ukázalo se, že velmi výrazný projev Lyrid se odehrál už v roce 1803, historicky nejdřívější pozorování pochází dokonce už z 23. března 687 před naším letopočtem," popsal Horálek s tím, že se odehrálo v Číně. To podle astronoma činí z Lyrid nejdéle zaznamenaný roj v dějinách. "Samotná kometa se ke Slunci vrací jednou za přibližně 415 let, znovu se jejího návratu dočkají až další generace v roce 2283," podotkl.
Následující týden přinese podle Horálka další zajímavý úkaz. "V úterý 27. dubna v 5:33 středoevropského času nastane lidově zvaný superúplněk," uvedl. Jde o jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže. Je pak zhruba o desetinu průměru větší a svítí více. Podruhé tento jev letos bude 26. května.
První zprávy o Lyridách podle Horálka pocházejí z roku 1863, kdy si roj astronomové spojili s s kometou C/1861 G1 (Thatcher). "Právě návrat komety v roce 1861 a následné mimořádné zvýšení aktivity roje Lyridy o dva roky později donutily astronomy zapátrat po dalších pozorováních tohoto roje v minulosti. Ukázalo se, že velmi výrazný projev Lyrid se odehrál už v roce 1803, historicky nejdřívější pozorování pochází dokonce už z 23. března 687 před naším letopočtem," popsal Horálek s tím, že se odehrálo v Číně. To podle astronoma činí z Lyrid nejdéle zaznamenaný roj v dějinách. "Samotná kometa se ke Slunci vrací jednou za přibližně 415 let, znovu se jejího návratu dočkají až další generace v roce 2283," podotkl.
Následující týden přinese podle Horálka další zajímavý úkaz. "V úterý 27. dubna v 5:33 středoevropského času nastane lidově zvaný superúplněk," uvedl. Jde o jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže. Je pak zhruba o desetinu průměru větší a svítí více. Podruhé tento jev letos bude 26. května.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz/ČTK
autor: Tomáš Pečenka