Vláda schválila snížení spotřební daně na naftu a benzin, chce omezit marže

6. dubna 2022 (22:01)

foto: pribram.cz/Jakub Pečenka

Ke snížení spotřební daně již delší dobu vyzývaly vládu mimo jiné dopravci, podle kterých dosavadní opatření vlády byla pro ně nedostatečná.

Vláda schválila snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,50 koruny na litr. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Petr Fiala (ODS). Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Ke snížení spotřební daně již delší dobu vyzývaly vládu mimo jiné dopravci, podle kterých dosavadní opatření vlády byla pro ně nedostatečná. Snížení spotřební daně bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) platné od 1. června do 30. září. Kabinet v reakci na růst cen paliv také schválil balík novel, které ruší silniční daň a přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Vláda velmi vážně zvažuje stanovení maximálních marží prodejcům pohonných hmot.

"Pomůže to všem občanům, kteří potřebují jezdi autem, i všem dopravcům. Toto opatření pomůže všem lépe snášet nárůsty cen, které způsobila ruská agrese na Ukrajině," uvedl ke snížení spotřební daně premiér. Podle Stanjury ještě vláda bude muset najít správnou legislativní cestu, aby byla novela zákona o spotřební dani schválena Parlamentem co nejrychleji.

Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, po kterém výrazně zdražila ropa a zároveň oslabila koruna vůči dolaru. Litr Naturalu 95 stál v průměru až víc než 47 korun, průměrná cena dieselu přesáhla 49,50 Kč/l. Z údajů společnosti CCS vyplývá, že benzin Natural 95 u čerpacích stanic v Česku v týdnu do 31. března zdražil o 16 haléřů na průměrných 44,34 koruny za litr, o 74 haléřů stoupla průměrná cena nafty na 46,95 Kč/l.

tanjura vláda zvažuje omezit marže prodejců pohonných hmot

Vláda velmi vážně zvažuje stanovení maximálních marží prodejcům pohonných hmot. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr Stanjura. Důvodem jsou podle něj výsledky kontrol u prodejců, s kterými je nespokojen. Čerpací stanice musí na denní bázi hlásit průměrné prodejní ceny, ministerstvo financí jim povinnost zadalo v polovině března. V této souvislosti připomněl, že se ve čtvrtek setká se zástupci Unie nezávislých petrolejářů a České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO).

První výsledky kontrol ministerstvo financí zveřejnilo 22. března. Kontroly prodejních cen pohonných hmot českých čerpacích stanic tehdy zatím neprokázaly potřebu regulace. Podle prvních předběžných výsledků cenové kontroly provozovatelé čerpacích stanic zvyšováním cen pohonných hmot převážně reagovali na výhled dramaticky rostoucích cen a vývoj na komoditní burze.

"S těmi výsledky (pozn. kontrol) nejsem spokojený a budu o tom jednat. Jednou z dalších možností je, a velmi vážně to zvažujeme, stanovení maximálních marží. Máme totiž k dispozici již podrobnější informace a delší časovou řadu údajů," uvedl ministr. Kontrola prodejních cen a přiměřenosti marží je jedním z nástrojů vlády proti vysokým cenám pohonných hmot, jejichž ceny stoupaly v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, po kterém výrazně zdražila ropa a zároveň oslabila koruna vůči dolaru. Litr Naturalu 95 stál v průměru až víc než 47 korun, průměrná cena dieselu přesáhla 49,50 Kč/l.

Vláda schválila balík novel, které ruší silniční daň a přimíchávání biosložky

Vláda v reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině schválila balíček novel zákonů, které ruší povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot a silniční daň pro osobní automobily, autobusy a nákladní auta do 12 tun. Součástí vládního balíčku jsou i daňová opatření na podporu elektromobility. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Částečné zrušení silniční daně sníží její výnos o zhruba 4,2 miliardy korun ročně. Loni stát získal na silniční dani 5,43 miliardy korun, předloni to bylo 5,96 miliardy korun.

"Zrušení povinnosti přimíchávat biosložku do nafty pak povede k jejímu zlevnění 1,50 až dvě koruny na litr. Vedle toho jsme dopravcům prominuli zálohy na silniční dani na celý rok a umožnili odložit platby DPH až do konce října, což jim výrazně pomůže s jejich cash-flow," řekl Stanjura. Spolu s dnešním rozhodnutím vlády snížit spotřební daň u benzinu a nafty o 1,50 koruny na litr by kombinace všech vládou schválených opatření mohla snížit cenu jednoho litru pohonných hmot o čtyři až 4,50 koruny na litr.

Balíček opatření zároveň snižuje i sazbu silniční daně pro nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun, a to na nejnižší přípustnou míru. Například nákladní automobil o třech nápravách s hmotností 22 tun a stářím do tří let by měl nově podléhat dani 5800 korun místo současných 16.000 korun. Úplnému zrušení daně v této kategorii brání podle Stanjury evropská legislativa. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) má podle něj zahájit jednání na evropské úrovni, aby povinnost silniční daně byla zrušena pro země, které mají mýto.

Dalším schváleným opatřením je podle ministra financí možnosti započítat do emisních cílů i neveřejné dobíjecí stanice pro elektromobily a odsunutí termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Dále by se měly zkrátit odpisy z deseti na pět let u dobíjecích stanic pro elektromobily. To má podle Stanjury motivovat k instalaci dobíjecích stanic tak, aby pořizovaly elektromobily nejen firmy, ale i jejich zaměstnanci.

V této souvislosti také MF do balíku změn zařadilo podporou nízkoemisních vozidel, tedy elektromobilů, hybridních vozidel nebo vozidel na zemní plyn v rámci novely zákona o daních z příjmu. Zaměstnanci, kteří využívají tato vozidla nejen ke služebním, ale i k soukromým účelům, by měli odvádět na daních za jejich používání méně peněz. "V případě využívání služebního nízkoemisního vozidla zaměstnancem nejenom pro pracovní, ale i pro soukromé účely, dojde ke snížení výše příjmu zaměstnance, který se odvíjí od vstupní ceny využívaného vozidla (dnes jedno procento vstupní ceny za každý kalendářní měsíc). Nově bude u jinak dražších nízkoemisních vozidel zaměstnanec danit příjem pouze ve výši 0,5 procenta vstupní ceny. Pro zaměstnance tak bude výhodnější nízkoemisní vozidlo více využívat i pro soukromé účely," uvedlo MF.

Záměr zrušit přimíchávání biosložky do paliv a silniční daň schválila vláda již na svém zasedání 9. března, dnes kabinet odsouhlasil příslušné novely zákonů. Nyní je musí projednat Sněmovna a podepsat prezident.

K silniční dani se musí přihlásit každý podnikatel, který využívá auto k výdělečné činnosti. Přiznání k dani musí podnikatelé předkládat každý rok a daň se platí za standardních podmínek čtyřikrát ročně formou zálohy. Výše daně závisí na objemu motoru osobního vozidla nebo největší povolené hmotnosti a počtu náprav u nákladních automobilů. V případě dnes ohlášených změn se to týká výše daně od 1200 do 8100 korun za kalendářní rok. Pro osobní automobily se daň odvíjí od objemu motoru a je nastavena na 1200 až 4200 korun ročně. Silniční daň u nákladních automobilů nad 12 tun není možné zrušit kvůli směrnici Evropské unie, upozornilo ministerstvo financí.

Silniční dani podléhají automobily, které využívají firmy i fyzické osoby k podnikání. Sazba se určuje u osobních aut podle obsahu motoru a objemu válců v motoru. Silniční daň odvádí v Česku přibližně 830.000 poplatníků, představuje přibližně 0,7 procenta daňových příjmů Česka. Přiznání k dani musí podnikatelé předkládat každý rok a daň se platí za standardních podmínek čtyřikrát ročně formou zálohy.

Ministr financí Stanjura ale 24. března rozhodl všem dopravcům hromadně prominout zálohy silniční daně na celý letošní rok, což ale neznamená prominutí samotné daně. Zároveň rozhodl o faktickém odložení plateb daně z přidané hodnoty pro podnikatele v autodopravě do konce letošního října.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz/ČTK

autor: Jakub Pečenka