Vedení Dobříše nechalo přesunout pamětní desku rudoarmějce, nezemřel v boji
AKTUALIZOVÁNO
4. srpna 2023 (13:24)
foto: MěÚ Dobříš
Pamětní deska rudoarmějce u dobříšského zámku byla po 45 letech přemístěna. Nadporučík Alexandr Fjodorovič Saveljev nezemřel při bojích, jak pamětní deska uvádí, ale po pádu z auta.
Vedení Dobříše nechalo na začátku srpna přesunout pamětní desku rudoarmějce Alexandera Fjodoroviče Saveljeva. Nezemřel totiž v boji, jak text na ní mylně uváděl, ale při nehodě, kdy v květnu 1945 vypadl z auta. Saveljev bojoval od roku 1943 na frontě a byl opakovaně vyznamenán. Deska byla původně u dobříšského zámku, nyní je u rudoarmějcova hrobu na dobříšském hřbitově, informovala dnes Denisa Havlíčková z městského úřadu.
O přesunu desky rozhodli dobříšští radní. U zámku byla od roku 1978 s nápisem "zde padl v květnu 1945 v boji proti fašismu." Podle vedení radnice i radnice nápis sloužil pro účely propagandy, protože při osvobozování Dobříše nepadl ani jeden rudoarmějec. Rudá armáda dorazila do města v květnu 1945 poté, kdy už zde nebyli žádní němečtí vojáci. Krátce po osvobození Dobříše (datum úmrtí se uvádí v rozmezí mezi 12. až 20. květnem) npor. Saveljev vypadl z nákladního automobilu vezoucího dřevo na stavbu ubikací Rudé armády," popsal ředitel Muzea města Dobříše Jan Michl. Stalo se to v serpentině u zámku.
Vedení dobříšské radnice podle starosty už několik let dělá kroky, kterými usiluje o objektivní pohled na historii. "V roce 2019 tak zastupitelé rozhodli o odejmutí čestného občanství Klementu Gottwaldovi. Od roku 2021 jsou v Dobříši pokládány kameny zmizelých připomínající židovské spoluobčany zavražděné v období holokaustu. V roce 2022 byly doplněny vysvětlující tabulky k označení ulice Plk. Petroviče, které uvádějí, že se jednalo o sovětského partyzána vysazeného na Dobříšsku v březnu 1945, ve skutečnosti však o agenta tajné policie NKVD, kdy Petrovič bylo jeho krycí jméno," řek starosta Dobříše Pavel Svoboda (za ODS a nezávislé).
Saveljev se narodil 15. června 1921 v obci Reščino poblíž Omsku. Po napadení Sovětského svazu Německem byl mobilizován a od roku 1943 bojoval na frontě. V následujícím roce byl zraněn a po uzdravení nastoupil jako velitel střelecké roty. Za účast v nesčetných bojích získal několik vyznamenání, včetně titulu Hrdina Sovětského svazu, dosáhl hodnosti nadporučík.
foto: MěÚ Dobříš/Odhalení desky 1978
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Tomáš Pečenka
Související
•Letošní Dny lidové architektury Středočeského kraje budou věnované špýcharům
•Kovohutě Příbram loni utržily 2,9 mld Kč, podobně jako předloni
•V Kozárovicích sladí malou kopanou a punk