Ve Středočeském kraji je 64 ghett, dvojnásobně oproti roku 2006
28. května 2015 (12:05)
Ve Středočeském kraji je 64 sociálně vyloučených lokalit, téměř dvojnásobně oproti roku 2006. Počet obcí, kterých se problém týká, nenarostl tak rapidně, stoupl z 24 na 30. Vyšší počet sociálně slabých osob zaznamenává vládní Agentura pro sociální začleňování především v průmyslových částech Středočeského kraje, například Kladně, Příbrami, Slaném nebo Neratovicích.
"Za obecné příčiny lze označit snížení průmyslové produkce v letech 2008 až 2014 a s tím spojená vyšší nezaměstnanost, která dopadá zejména na nejchudší skupiny obyvatelstva," řekl ČTK lokální konzultant agentury pro Příbram a Kralupy nad Vltavou Milan Greineder, který dříve působil i v Kolíně.
Nejvíce vyloučených lokalit je v Kladně, které má zhruba 68.000 obyvatel. Počet obyvatel, kteří v nich žijí, je odhadován na asi 750 až 1250. Primátor Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno) jako jeden z hlavních důvodů uvádí chybějící koncepční řešení a nedostatečné vzdělání sociálně slabých. "Řešíme důsledek, ne příčinu," řekl ČTK. Podle něj je i komplikované zařazení těchto lidí do společnosti například v případě přesunutí lidí z ubytoven do panelových domů. Problémem je nárůst kriminality, nepořádku, hluku, asociálního chování a podobně. Tyto jevy pak dopadají na ostatní obyvatele domů.
Města mohou od počátku května rozhodnout, ve kterých ubytovnách obyvatelům schválí příspěvky na bydlení. Tím mohou nepřímo regulovat jejich fungování. Kladno k tomuto prostředku přistoupí v případě jedné z více než třicítky ubytoven. Ve městě budou nyní zkoušet projekt, kdy se zapojí obyvatelé jedné z ubytoven do úklidu města a město jim za to bude platit. Tím je město bude motivovat k zachování pořádku i pracovních návyků.
Až 500 obyvatel žije ve vyloučených lokalitách ve Slaném na Kladensku. V Mladé Boleslavi jejich počet přesahuje 600. Podobný počet registrují i v Příbrami. Právě Příbram začala letos připravovat novou sociální koncepci, která obsahuje takzvaný systém prostupného bydlení. Jeho cílem je pomoci lidem, kteří žijí v nevyhovujících podmínkám, ke standardnímu bydlení. Musejí na to být ale připraveni, to znamená řádně hospodařit, sociálně se přizpůsobit a platit nájemné.
Místostarostka Příbrami Alena Ženíšková (ANO) už dříve uvedla, že záměrem je vytvořit ze zhruba 600 městských bytů funkční systém prostupného bydlení. Lidé by tak měli možnost levného bydlení, kde by zároveň byla lepší úroveň než v ubytovně nebo sociálně vyloučené lokalitě.
Agentura pro sociální začleňování aktuálně působí ve Slaném, Příbrami a Kralupech nad Vltavou. "Nyní zde dokončujeme první rok tříleté spolupráce a můžeme jí považovat za velmi dobrou," informoval lokální konzultant. Od letošního dubna byla také obnovena spolupráce s městem Kolín, kde agentura působila i v letech 2011 až 2014.
"V Kolíně se například za našeho působení podařilo zavést na základních školách pozice školních psychologů a speciálních pedagogů, kteří pomáhají zlepšovat klima na školách a snižují rizika předčasných odchodů žáků ze systému vzdělávání," uvedl Greineder. V Kralupech agentura navázala úzkou spolupráci mezi pracovníky úřadu práce, sociálními pracovníky odboru sociálních věcí a neziskových organizací a majiteli objektů, kde žijí lidé na sociálních dávkách. "Společně se snažíme předejít ztrátě bydlení," doplnil konzultant.
V Příbrami byli zavedeni ve dvou lokalitách domovníci, kteří dohlíží na lepší dodržování ubytovacích řádů. Od léta zde bude podle Greinedera posílena sociální péče o rodiny s dětmi, která má vést ke zlepšení jejich sociální situace.
Nárůst počtu sociálně nepřizpůsobivých agentura zaznamenává také v Kutné Hoře a Nymburce a v malých obcích jako je Spomyšl či Boreč.
Počet takzvaných vyloučených lokalit se za posledních devět let v Česku zdvojnásobil. Zatímco v roce 2006 bylo chudinských domů, ulic a čtvrtí kolem tří stovek, loni jich existovalo už 606. Tato ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115.000 lidí. V roce 2006 to bylo 80.000 osob. Ukázala to aktuální analýza sociálně vyloučených lokalit, kterou pro ministerstvo práce vypracovala po devíti letech znovu společnost GAC.
"Za obecné příčiny lze označit snížení průmyslové produkce v letech 2008 až 2014 a s tím spojená vyšší nezaměstnanost, která dopadá zejména na nejchudší skupiny obyvatelstva," řekl ČTK lokální konzultant agentury pro Příbram a Kralupy nad Vltavou Milan Greineder, který dříve působil i v Kolíně.
Nejvíce vyloučených lokalit je v Kladně, které má zhruba 68.000 obyvatel. Počet obyvatel, kteří v nich žijí, je odhadován na asi 750 až 1250. Primátor Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno) jako jeden z hlavních důvodů uvádí chybějící koncepční řešení a nedostatečné vzdělání sociálně slabých. "Řešíme důsledek, ne příčinu," řekl ČTK. Podle něj je i komplikované zařazení těchto lidí do společnosti například v případě přesunutí lidí z ubytoven do panelových domů. Problémem je nárůst kriminality, nepořádku, hluku, asociálního chování a podobně. Tyto jevy pak dopadají na ostatní obyvatele domů.
Města mohou od počátku května rozhodnout, ve kterých ubytovnách obyvatelům schválí příspěvky na bydlení. Tím mohou nepřímo regulovat jejich fungování. Kladno k tomuto prostředku přistoupí v případě jedné z více než třicítky ubytoven. Ve městě budou nyní zkoušet projekt, kdy se zapojí obyvatelé jedné z ubytoven do úklidu města a město jim za to bude platit. Tím je město bude motivovat k zachování pořádku i pracovních návyků.
Až 500 obyvatel žije ve vyloučených lokalitách ve Slaném na Kladensku. V Mladé Boleslavi jejich počet přesahuje 600. Podobný počet registrují i v Příbrami. Právě Příbram začala letos připravovat novou sociální koncepci, která obsahuje takzvaný systém prostupného bydlení. Jeho cílem je pomoci lidem, kteří žijí v nevyhovujících podmínkám, ke standardnímu bydlení. Musejí na to být ale připraveni, to znamená řádně hospodařit, sociálně se přizpůsobit a platit nájemné.
Místostarostka Příbrami Alena Ženíšková (ANO) už dříve uvedla, že záměrem je vytvořit ze zhruba 600 městských bytů funkční systém prostupného bydlení. Lidé by tak měli možnost levného bydlení, kde by zároveň byla lepší úroveň než v ubytovně nebo sociálně vyloučené lokalitě.
Agentura pro sociální začleňování aktuálně působí ve Slaném, Příbrami a Kralupech nad Vltavou. "Nyní zde dokončujeme první rok tříleté spolupráce a můžeme jí považovat za velmi dobrou," informoval lokální konzultant. Od letošního dubna byla také obnovena spolupráce s městem Kolín, kde agentura působila i v letech 2011 až 2014.
"V Kolíně se například za našeho působení podařilo zavést na základních školách pozice školních psychologů a speciálních pedagogů, kteří pomáhají zlepšovat klima na školách a snižují rizika předčasných odchodů žáků ze systému vzdělávání," uvedl Greineder. V Kralupech agentura navázala úzkou spolupráci mezi pracovníky úřadu práce, sociálními pracovníky odboru sociálních věcí a neziskových organizací a majiteli objektů, kde žijí lidé na sociálních dávkách. "Společně se snažíme předejít ztrátě bydlení," doplnil konzultant.
V Příbrami byli zavedeni ve dvou lokalitách domovníci, kteří dohlíží na lepší dodržování ubytovacích řádů. Od léta zde bude podle Greinedera posílena sociální péče o rodiny s dětmi, která má vést ke zlepšení jejich sociální situace.
Nárůst počtu sociálně nepřizpůsobivých agentura zaznamenává také v Kutné Hoře a Nymburce a v malých obcích jako je Spomyšl či Boreč.
Počet takzvaných vyloučených lokalit se za posledních devět let v Česku zdvojnásobil. Zatímco v roce 2006 bylo chudinských domů, ulic a čtvrtí kolem tří stovek, loni jich existovalo už 606. Tato ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115.000 lidí. V roce 2006 to bylo 80.000 osob. Ukázala to aktuální analýza sociálně vyloučených lokalit, kterou pro ministerstvo práce vypracovala po devíti letech znovu společnost GAC.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: ČTK
autor: sbe jpt