V záchranné stanici v Hrachově pečují o vzácného lelka
29. září 2024 (13:30)
foto: archiv Ochrany fauny ČR / se souhlasem
Rukama zkušených ošetřovatelů v záchranné stanici Ochrany fauny ČR v Hrachově projdou ročně stovky zraněných zvířat.
Pokud zvířata potřebují odbornou pomoc, spolupracuje stanice se zkušeným veterinářem. Do péče se dostanou někdy i omylem a nezkušeností sebraná mláďata zvířat. O jaké zvířecí pacienty nejčastěji pečují zaměstnanci stanice? Někdy jsou mezi nim i vzácné a skoro neznámé druhy. V tomto případě je to lelek lesní.
Záchranná stanice a ekologické centrum v jednom funguje už skoro tři dekády pod Ochranou fauny ČR v Hrachově poblíž Slapské přehrady. Dříve měli stanici ve Voticích na Benešovsku. Ve voliérách a klecích v Hrachově skončí alespoň na čas podle délky rekonvalescence stovky zvířat. Některá potřebují jen vykrmit po předchozím hladovění třeba kvůli nepřízni počasí, jiná tu musí strávit delší čas. Zaměstnanci stanice přivážejí z širokého okolí nalezence s různými druhy zranění. Někdy je ale veškerá snaha marná a smrtelně zraněné zvíře dostane injekci na uspání.
Většina zvířat má ale šanci na život a až 60 procent svěřenců se může vrátit zpět do přírody. Pokud jsou zvířata trvale handicapována, zůstávají v péči záchranné stanice v expozici určené k ekologické výchově. Nejčastějšími pacienty jsou ptáci. Mezi nimi převažují labutě, čápi a různé druhy dravců, ale i sovy. Ze savců pak tvoří největší procento pacientů netopýři, veverky, ale i rybožravá zvířata.
Většina zvířat má ale šanci na život a až 60 procent svěřenců se může vrátit zpět do přírody. Pokud jsou zvířata trvale handicapována, zůstávají v péči záchranné stanice v expozici určené k ekologické výchově. Nejčastějšími pacienty jsou ptáci. Mezi nimi převažují labutě, čápi a různé druhy dravců, ale i sovy. Ze savců pak tvoří největší procento pacientů netopýři, veverky, ale i rybožravá zvířata.
Ve stanici se tu a tam objeví i vzácnější druhy. V období dešťů se tak v péči ochranářů ocitl i velice vzácný opeřenec lelek lesní. „Za těch 26 let praxe si pamatuji asi jen dvakrát lelka,“ řekl šéf a zakladatel Ochrany fauny v Hrachově Pavel Křížek. Lelek si zlomil křídlo, a protože je aktivním lovcem hmyzu, byl by bez pomoci odsouzen k uhynutí hladem. Ale ani ve stanici ještě nemá vyhráno. „Křídlo se moc spravit nedá a lelek příliš nespolupracuje, nechce přijímat potravu,“ dodal Pavel Křížek.
foto: Lelek lesní v péči ochránců přírody
Lelek lesní kvůli skrytému způsobu života není moc známý. Dokáže se přizpůsobit i přechodnému nedostatku potravy za deštivého a chladného počasí, kdy je málo hmyzu. Pták upadne do stavu strnulosti, aby ušetřil energii. Lelek je i velice zvláštního zjevu. Dorůstá velikosti kukačky, má delší ocas a dlouhá, štíhlá křídla. Co je na něm neobvyklé, je úzké tělo s nezvykle velkou hlavou se širokým zobákem ideálně přizpůsobeném lovu za letu. Potravou jsou mu různé druhy hmyzu, který loví za soumraku a v noci. Hnízdí na zemi, a to především ve světlých okrajích borových a listnatých lesů, u lesních pasek a ve vřesovištích. Jako přísně tažný pták tráví zimu v Africe.
foto: Lelek lesní v péči ochránců přírody
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Karel Hutr
Související
•Tip na výlet: Starobylou Gundálku protínají historické hranice
•Odpadový Oskar 2024: Středočeský kraj snižuje svou produkci směsného odpadu na občana, vynikají především Sedlčany
•Vojenské lesy podporují návrat listnáčů do brdských lesů