V sobotu se hornickým muzeem prožene masopustní rej
16. února 2015 (15:19)
Tak jako každý rok i letos se i Příbram může těšit na rej masek, žertovné masopustní scénky a další zábavu. V areálu Ševčinského dolu se tuto sobotu 21. února bude od 10 hodin konat tradiční masopust. Akce vzniká ve polupráci s dobrovolnými hasiči z Bohutína, kteří tyto oslavi organizují již více než 80 let.
Masopustní průvod, tvořený kostýmovanými postavami, vyjde ráno ze staré hornické obce Bohutín v čele s brdským duchem Fabiánem. Zhruba v 10 hodin přijde za doprovodu kapely před vstup do nádvoří Ševčinského dolu v Příbrami na Březových Horách, kde jej uvítá ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl. Průvod poté požádá o možnost vstupu a provozování masopustních taškařic, které se pak odehrají na prostranství mezi šachetní budovou a strojovnou.
Masopustní období, přestože dnes již ztratilo vlivem křesťanství svůj původní význam, vyvolává dodnes hluboko v lidských genech zakořeněné stopy pohanských oslav konce zimy a příchodu jara, potřebu uvolnění před vážnou dobou v čase nouze, kdy loňské zásoby docházejí a do nové sklizně je ještě daleko. Staré mytologie byly založeny na střídání chaosu a řádu. Aby mohl nastat řád, stvoření nového času a života, musí mu předcházet chaos. A tím je vytvoření nepřehledné situace za pomoci masky, kdy se člověk stává něčím nebo někým jiným než ve skutečnosti. Také divoké tance a reje, hluk a alkohol přispívají ke krátkodobému narušení sociálního pořádku. Opětovný řád nastává v den jarní rovnodennosti, přelomovém dni, kdy chaos končí a začíná příprava na Velikonoce, velký půst, původně vyvolaný vyčerpáním potravinových zásob po zimním období.
Masopustní průvod, tvořený kostýmovanými postavami, vyjde ráno ze staré hornické obce Bohutín v čele s brdským duchem Fabiánem. Zhruba v 10 hodin přijde za doprovodu kapely před vstup do nádvoří Ševčinského dolu v Příbrami na Březových Horách, kde jej uvítá ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl. Průvod poté požádá o možnost vstupu a provozování masopustních taškařic, které se pak odehrají na prostranství mezi šachetní budovou a strojovnou.
Masopustní období, přestože dnes již ztratilo vlivem křesťanství svůj původní význam, vyvolává dodnes hluboko v lidských genech zakořeněné stopy pohanských oslav konce zimy a příchodu jara, potřebu uvolnění před vážnou dobou v čase nouze, kdy loňské zásoby docházejí a do nové sklizně je ještě daleko. Staré mytologie byly založeny na střídání chaosu a řádu. Aby mohl nastat řád, stvoření nového času a života, musí mu předcházet chaos. A tím je vytvoření nepřehledné situace za pomoci masky, kdy se člověk stává něčím nebo někým jiným než ve skutečnosti. Také divoké tance a reje, hluk a alkohol přispívají ke krátkodobému narušení sociálního pořádku. Opětovný řád nastává v den jarní rovnodennosti, přelomovém dni, kdy chaos končí a začíná příprava na Velikonoce, velký půst, původně vyvolaný vyčerpáním potravinových zásob po zimním období.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: Hornické muzeum
autor: Hornické muzeum, MJ