V pondělí budeme moci pozorovat částečné zatmění měsíce
2. srpna 2017 (08:50)
V pondělí 7. srpna ve 20:10 nastane nezvyklý úplněk, který budeme moci sledovat při východu Měsíce. Náš kosmický soused bude v té době zároveň procházet okrajem zemského stínu a my budeme svědky částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby byl z pravého spodního okraje neostře „ukousnutý“. Maximální fáze zatmění nastane velmi nízko nad východojihovýchodním obzorem ve 20:20, kdy se měsíční disk ponoří do stínu Země přibližně 25 procenty svého průměru.
Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 3 měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.
Pokud je Měsíc v úplňku na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší, než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit očima viditelné polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Pakliže se do stínu Měsíc ponoří hlouběji, jsme svědky částečného zatmění. Část měsíčního disku výrazně ztmavne a onen astronaut by na povrchu zatmělé části Měsíce pozoroval zákryt Slunce naší Zemí. Na tmavé obloze lze světelným dalekohledem rozeznat už při malém procentu zakrytí tmavě hnědý odstín zatmělé části Měsíce – zmíněný oranžový prstýnek naší atmosféry podobně jako optický hranol láme do vnitřku zemského stínu slabý svit červené části slunečního záření. V případě pondělního zatmění půjde zabarvení stínu rozeznat velmi těžko, neboť obloha bude ještě dost světlá kvůli probíhajícímu soumraku.
Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 3 měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.
Pokud je Měsíc v úplňku na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší, než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit očima viditelné polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Pakliže se do stínu Měsíc ponoří hlouběji, jsme svědky částečného zatmění. Část měsíčního disku výrazně ztmavne a onen astronaut by na povrchu zatmělé části Měsíce pozoroval zákryt Slunce naší Zemí. Na tmavé obloze lze světelným dalekohledem rozeznat už při malém procentu zakrytí tmavě hnědý odstín zatmělé části Měsíce – zmíněný oranžový prstýnek naší atmosféry podobně jako optický hranol láme do vnitřku zemského stínu slabý svit červené části slunečního záření. V případě pondělního zatmění půjde zabarvení stínu rozeznat velmi těžko, neboť obloha bude ještě dost světlá kvůli probíhajícímu soumraku.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
astro.cz
astro.cz
autor: TP