V pátek zatím laboratoře odhalily 1657 případů, přibývá nakažených dětí

Nárůst potvrzených případů nákazy výrazně zrychlil v září. V předchozích měsících denní přírůstek ani jednou nepřekročil hranici pěti set nakažených, v září byl naopak pouze dvakrát pod ní. V tomto týdnu přibylo od pondělí do čtvrtka 9088 nakažených, v minulém týdnu to za stejné období bylo 7962 případů. Roste i počet testů. V posledních deseti dnech jich laboratoře sedmkrát provedly více než 20.000. Ve čtvrtek jich bylo 22.025.

Prymula ve středu na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví mluvil o možném nedostatku nemocničních lůžek s ventilátory, pokud by nových případů přibývalo několik týdnů stejným tempem jako dosud. Zopakoval, že je třeba přestat rozlišovat mezi lůžky pro pacienty s covidem-19 a bez něj. Začít kapacity lůžek plánovat je potřeba zejména v Praze, uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Od začátku epidemie zemřelo v Česku 578 lidí s prokázaným koronavirem, z toho 153 v září. Za celý srpen zemřelo 45 lidí s covidem a v červenci 35. Nejtragičtějším dnem od vypuknutí epidemie byla tato středa, kdy podle ministerstva zemřelo 20 nakažených. Ministerstvo upozorňuje, že statistika zahrnuje úmrtí všech lidí, kteří byli pozitivně testováni na covid-19 bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí.

Nejhorší situace v posledních sedmi dnech je v Praze a blízkém okolí. V okrese Praha-východ připadá na 100.000 obyvatel téměř 230 nakažených za posledních sedm dní, v hlavním městě je to 224. Následují okresy Praha-západ a Plzeň-město s přibližně 208 respektive 200 nakaženými na 100.000 obyvatel za poslední týden. Na Příbramsku je za poslední týden evidováno 155 nemocných na 100.000 obyvatel.

V Praze přibývají v posledních dnech nakažení rekordním tempem. Od středečního do čtvrtečního podvečera hygienici hlásili 601 případů. Hlavní město proto chystá zvláštní opatření. Bude s ministerstvem spolupracovat na přesunu hospitalizovaných pacientů bez příznaků do domácího léčení, uvedl po jednání s Prymulou primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Vedení Prahy chce také jednat s ministerstvy zdravotnictví a školství o šíření covidu-19 v pražských školách, zasažených je jich několik desítek.

V celé zemi ministerstvo rozšířilo mimořádná opatření od čtvrtka. Restaurace a bary musí mít zavřeno od 22:00 do 06:00. Omezen je také počet diváků na venkovních sportovních a kulturních akcích na 2000, na vnitřních na 1000 sedících lidí, pokud jde o akce s více sektory. Venkovní akce na stání se mohou konat pouze do účasti 50 osob, nadále platí zákaz vnitřních akcí na stání pro více než deset lidí. Výjimkou jsou schůze ústavních orgánů, soudů, výstavy nebo trhy a veletrhy.

"Zatímco dříve jsme hovořili třeba o pouhých dvou procentech, tak teď se dostáváme na čísla, která jsou výrazně vyšší a po týdnech stoupají," uvedl ministr. Podle se tato věková kategorie podílí na šíření nákazy v populaci. Podíl nakažených v populaci do 19 let ale přibývá méně než v obecné populaci. "Ale její dynamika nepochybně ukáže, že se bude dál zvyšovat," dodal. Už dříve prezentovaná data ÚZIS ukazují, že v červenci bylo dětí do pěti let mezi nakaženými 2,6 procenta a starších do 19 let téměř 15 procent. V srpnu podíl klesl na 2,2 procenta u nejmenších dětí a na 10,6 procenta u starších. Se začátkem školního roku dál klesal u malých dětí, ale u žáků a studentů stoupl na 11 procent v prvním týdnu a více než 18 procent ve druhém týdnu.

V Praze, kde je epidemická situace nejhorší, bylo od začátku školního roku do 23. září dívek do 19 let více než 16 procent mezi pozitivně 3517 testovanými ženami a mladých stejného věku bylo více než 15 procent mezi 4107 pozitivně testovanými muži. Od prvních případů v březnu, odkdy se nakazilo přes 60.000 lidí, bylo dětí do 14 let mezi nakaženými devět procent, mladých mezi 15 a 24 lety pak 17,3 procenta.

Školní rok zvýšit také podíl nákaz mezi učiteli. Za první dva zářijové týdny jich bylo pozitivně testováno skoro čtyři stovky, podle statistik učí téměř 170.000 lidí.

Důvodem dnešního mimořádné zasedání grémia německých ministerstev zdravotnictví, vnitra a zahraničí, které o zařazení na seznam rozhoduje, nebyla podle informací ČTK situace v Česku. Zmíněný orgán jednal o vícero regionech a při této příležitosti se rozhodl upravit epidemické hodnocení dosud nerizikových českých krajů.
"Bohužel to netrvalo dlouho. Německo právě rozhodlo o vyřazení zbylých dvou českých krajů," napsal na twitteru Petříček. "Za rizikovou tak považuje už celou ČR, a to s okamžitou platností," dodal.

Pro zařazení na německý seznam rizikových zemí je hlavní podmínkou překonání hranice 50 nakažených na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní. Druhým kritériem je aktuální epidemická situace v dané zemi. Pokud například počet případů prudce roste, ale celková sedmidenní bilance ještě nedosáhla zmíněného limitu, může Německo i tak zemi vyhodnotit jako rizikovou.

Pro cesty z rizikových oblastí do Německa je požadován negativní test na koronavirus, nebo povinná karanténu s následným testem v Německu. Od října bude vyžadována karanténa plošně, ukončit ji bude možné až po pěti dnech negativním rozborem. Výjimky prozatím mají řidiči kamionů či pendleři, pokud nemají příznaky nemoci covid-19.

Většina Čechů není ochotná očkovat se proti covidu-19
Většina Čechů není ochotná nechat se očkovat proti nemoci covid-19, až bude k dispozici vakcína. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury STEM/MARK. Neochotu k očkování proti koronaviru zdůvodňovali lidé nejčastěji tím, že obecně nedůvěřují jakémukoli očkování. Chystaná vakcína proti covidu-19 také není podle dotázaných dostatečně prověřena. Vakcíny proti novému typu koronaviru nyní vyvíjí a testuje řada zemí, včetně Česka. Ruští vědci představili svou vakcínu Sputnik jako první oficiálně dokončenou. Česko má zatím prototyp vlastní vakcíny, který teď posoudí odborníci z České vakcinologické společnosti. Skoro tři pětiny Čechů ale v aktuálním průzkumu uvedly, že se nechtějí proti koronaviru očkovat. "Ve srovnání s jinými oblastmi státu jsou očkování nejvíce nakloněni obyvatelé hlavního města Prahy, kteří si zřejmě uvědomují, že žijí v nejpostiženějším regionu a denně se potkávají s největším počtem potenciálně nakažených," sdělil analytik STEM/MARK Radek Pileček.

Pětina z lidí, kteří se nechtějí nechat očkovat, prohlásila, že obecně nedůvěřuje vakcínám. Stejný podíl lidí uvedl, že připravované vakcíny proti covidu-19 nejsou dostatečně prověřené. Jako důvod, proč očkování nepodstoupit, lidé zmiňovali i to, že covid-19 podle nich není závažným onemocněním, že vakcína nemusí být dost účinná nebo že by očkování mohlo mít vedlejší účinky.

Pokud by si vakcínu museli lidé sami platit, nejčastěji by byli ochotni dát 200 až 500 korun. Tolik peněz by dala za očkování skoro polovina z dotázaných, kteří s očkováním souhlasí. Více než tisíc korun by byla ochotna zaplatit jen zhruba desetina lidí.

Průzkum prováděla agentura od 11. do 15. září. Zúčastnilo se ho 502 lidí ve věku od 18 do 64 let.