V Česku v pondělí přibylo 672 případů covidu
28. září 2021 (09:13)
foto: pribram.cz/Tomáš Pečenka
Nejrychleji se koronavirová infekce šíří v Praze a Moravskoslezském kraji.
V Česku v pondělí přibylo 672 potvrzených případů koronaviru, nejvíc od 24. května. V mezitýdenním srovnání je to asi o 200 víc. Počet hospitalizovaných s onemocněním covid-19 stoupl nad 200, v pondělí jich ministerstvo zdravotnictví evidovalo 206. Více lidí vyžadovalo nemocniční péči naposledy v první polovině června. Ve vážném stavu je nyní 36 pacientů. Incidenční číslo, tedy počet nově potvrzených případů covidu za posledních sedm dní na 100.000 obyvatel, stouplo na 32, předtím se dva dny drželo na 30.
Reprodukční číslo, udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, stouplo na 1,12 z předchozích 1,06. Pokud je číslo nad jedničkou, epidemie zrychluje, údaj pod jedničkou značí zpomalování. Nad touto zlomovou hranicí se drží od konce srpna.
Minulý týden laboratoře ve všední dny prokázaly v průměru 517 nových případů covidu. Nejvíce jich připadlo na úterý, a to 598. Víc než toto pondělí jich ministerstvo eviduje naposledy 24. května, tehdy to bylo 697. Stejně jako loni začal letos počet nově potvrzených případů růst s koncem prázdnin. Zatímco v týdnu na přelomu srpna a září přibylo přes 1700 pozitivních testů, v následujícím asi 2600, poté zhruba 3000 a v tom minulém to bylo téměř 3300 případů.
Nejrychleji se koronavirová infekce šíří v Praze a Moravskoslezském kraji, kde na 100.000 obyvatel připadá v průměru 52, respektive 51 nových případů za posledních sedm dní. Následuje Středočeský a Jihočeský kraj s 37 případy za týden v přepočtu na 100.000 lidí. Naopak nejlépe je na tom Liberecký kraj a Královéhradecký kraj, kde se incidenční číslo drží na deseti. Na úrovni okresů je nejméně příznivá situace na Berounsku a Opavsku. V Berouně a okolí připadá na 100.000 obyvatel 89 nových případů nákazy za posledních sedm dní, v okrese Opava je to 83 případů.
Seniorů nechráněných proti covidu je pořád 416.000, proti srpnu o 12.000 méně
V Česku žije přes 416.000 seniorů, kteří stále nejsou chránění proti covidu-19 očkováním nebo prodělanou nákazou. Od začátku září se ale jejich počty podařilo snížit o více než 12.000, nejvíc v Moravskoslezském kraji. Nově se tam nechalo očkovat asi 2500 lidí nad 60 let, stále je tam ale nejvyšší podíl neočkovaných ze všech krajů. Starších lidí tam nepodstoupilo vakcinaci 18,8 procenta.
V Česku žije přes 416.000 seniorů, kteří stále nejsou chránění proti covidu-19 očkováním nebo prodělanou nákazou. Od začátku září se ale jejich počty podařilo snížit o více než 12.000, nejvíc v Moravskoslezském kraji. Nově se tam nechalo očkovat asi 2500 lidí nad 60 let, stále je tam ale nejvyšší podíl neočkovaných ze všech krajů. Starších lidí tam nepodstoupilo vakcinaci 18,8 procenta.
Vakcinaci nepodstoupit zhruba každý šestý člověk nad 60 let, zbývá jich asi 504.000. Jako více chráněné před nákazou a těžkým průběhem nemoci covid-19 počítá ÚZIS také asi 88.000 lidí v tomto věku, kteří nemoc už prodělali.
"Počet nechráněných seniorů tak v čase postupně klesá, nicméně stále jde o poměrně významnou kohortu, která může být v podzimních měsících snadno nakažena s rizikem těžkého průběhu nemoci," uvedl k tomu ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Postupně se snižuje i počet obcí, které mají menší než padesátiprocentní proočkovanost seniorů. Zatímco před týdnem jich bylo 19, k sobotě jich statistici evidují 15 v různých krajích. "Problém s doočkováním seniorních skupin je zejména ve velmi malých a geograficky odlehlých sídlech," doplnil Dušek. Při pohledu na kompletní populaci starší 16 let se ukazuje nízká proočkovanost malých sídel v moravských krajích.
Data ÚZIS také ukazují, že asi 56 procent z přibližně 1,66 milionu lidí, kteří nemoc prodělali, je už zároveň očkováno alespoň jednou dávkou vakcíny. Nejvyšší podíl těchto lidí je na Vysočině (60 procent) a nejnižší v moravských krajích (asi 52 až 53 procent).
Proti nemoci covid-19 jsou lidé v Česku očkováni od konce loňského prosince. Za celou dobu zdravotníci podali téměř 11,78 milionu dávek vakcín a plně očkováno je přes 5,9 milionu lidí. Počty očkovaných několik týdnu ale klesají. Poslední srpnovou neděli bylo ještě očkováno přes 8000 lidí, minulou neděli méně než čtvrtina tohoto počtu. Od minulého pondělí zdravotníci začali aplikovat i posilující dávky očkování, dosud je má 2500 lidí. Nárok přitom má na konci září už 40.000 osob očkovaných druhou dávkou vakcíny před osmi měsíci.
Postupně se snižuje i počet obcí, které mají menší než padesátiprocentní proočkovanost seniorů. Zatímco před týdnem jich bylo 19, k sobotě jich statistici evidují 15 v různých krajích. "Problém s doočkováním seniorních skupin je zejména ve velmi malých a geograficky odlehlých sídlech," doplnil Dušek. Při pohledu na kompletní populaci starší 16 let se ukazuje nízká proočkovanost malých sídel v moravských krajích.
Data ÚZIS také ukazují, že asi 56 procent z přibližně 1,66 milionu lidí, kteří nemoc prodělali, je už zároveň očkováno alespoň jednou dávkou vakcíny. Nejvyšší podíl těchto lidí je na Vysočině (60 procent) a nejnižší v moravských krajích (asi 52 až 53 procent).
Proti nemoci covid-19 jsou lidé v Česku očkováni od konce loňského prosince. Za celou dobu zdravotníci podali téměř 11,78 milionu dávek vakcín a plně očkováno je přes 5,9 milionu lidí. Počty očkovaných několik týdnu ale klesají. Poslední srpnovou neděli bylo ještě očkováno přes 8000 lidí, minulou neděli méně než čtvrtina tohoto počtu. Od minulého pondělí zdravotníci začali aplikovat i posilující dávky očkování, dosud je má 2500 lidí. Nárok přitom má na konci září už 40.000 osob očkovaných druhou dávkou vakcíny před osmi měsíci.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz/ČTK
autor: Tomáš Pečenka