V Brdech vznikly nové tůňky. Zaženou sucho a přitáhnou vzácné obojživelníky
16. listopadu 2019 (14:38)
Brdy jsou nejmladší Chráněnou krajinnou oblastí v Česku. Byla zřízena k 1. lednu 2016 na území zrušeného vojenského újezdu a několika stávajících brdských přírodních parků. Předmětem ochrany je přírodní bohatství s cennými lesními porosty, loukami, vřesovišti, ale i mokřady a desítkami potoků.
Spolu s ukončením vojenské činnosti však z Brd pomalu mizí některé cenné druhy rostlin a živočichů. Tím, že se tu již nepohybuje těžká vojenská technika, se na místech původního bezlesí usazují náletové dřeviny a ohrožují tak vzácná vřesoviště. Zároveň již nepřibývají prohlubně po vybuchlé munici, které by po naplnění vodou skýtaly útočiště vzácným obojživelníkům.
Zatímco dříve se o Brdy „starali“ vojáci, dnes jsou pod dohledem ochránců přírody a zoologů. Provádějí se výřezy náletových dřevin, sečou se kosatcové louky, obnovují se pastvy, budují se nové tůňky.
Tůně nejen zadržují vodu v krajině, ale jsou i rájem pro obojživelníky. V teplé prosluněné vodě zde mohou vyvést další generace. Mají tu klid, který se jim v rybnících plných predátorů nedostává.
Zatímco na některých místech Brd (Felbabka, Hrachoviště) se ještě dnes k hloubení jezírek využívá vojenská technika, na většině lokalit je nutné chopit se ručního nářadí. V roce 2013 byly například vybudovány tůně nad Slaninskou cestou mezi Kozičínem a Pilským rybníkem. Vznikly pod strmým svahem bývalého lomu v rámci sanace černé skládky. Nový biotop rychle přilákal čolky obecné a skokany hnědé. Tůně se staly jejich domovem a místem jejich milostných hrátek.
Letos na jaře se do hloubení mělkých tůní v rožmitálském polesí pustila zhruba dvacítka hráčů geocachingu. Drobnými úpravami změnili zatopené vyježděné koleje od lesnické techniky v ideální stanoviště pro vývoj larev čolků a mloků. Na podzim pak vznikly tůně na Padrtích a v blízkosti Strašic. Zároveň došlo k prořezu okolních dřevin tak, aby byly tyto malé vodní plochy dostatečně prosvětlené. Jen tak se jezírka na jaře naplní žabími snůškami.
Tůň nelze vytvořit kdekoliv. Místo musí být buď zamokřené, s vysokou hladinou spodní vody, či v místech s nepropustným podložím. Jedná se o díru v zemi bez hráze a bezpečnostního přelivu, s různou hloubkou vody. Jejich pozvolný zánik způsobuje nejen dlouhotrvající sucho, ale i tzv. zazemňování, kdy je jezírko postupně zmenšováno neustálým přísunem spadaného listí z okolních stromů.
Spolu s ukončením vojenské činnosti však z Brd pomalu mizí některé cenné druhy rostlin a živočichů. Tím, že se tu již nepohybuje těžká vojenská technika, se na místech původního bezlesí usazují náletové dřeviny a ohrožují tak vzácná vřesoviště. Zároveň již nepřibývají prohlubně po vybuchlé munici, které by po naplnění vodou skýtaly útočiště vzácným obojživelníkům.
Zatímco dříve se o Brdy „starali“ vojáci, dnes jsou pod dohledem ochránců přírody a zoologů. Provádějí se výřezy náletových dřevin, sečou se kosatcové louky, obnovují se pastvy, budují se nové tůňky.
Tůně nejen zadržují vodu v krajině, ale jsou i rájem pro obojživelníky. V teplé prosluněné vodě zde mohou vyvést další generace. Mají tu klid, který se jim v rybnících plných predátorů nedostává.
Zatímco na některých místech Brd (Felbabka, Hrachoviště) se ještě dnes k hloubení jezírek využívá vojenská technika, na většině lokalit je nutné chopit se ručního nářadí. V roce 2013 byly například vybudovány tůně nad Slaninskou cestou mezi Kozičínem a Pilským rybníkem. Vznikly pod strmým svahem bývalého lomu v rámci sanace černé skládky. Nový biotop rychle přilákal čolky obecné a skokany hnědé. Tůně se staly jejich domovem a místem jejich milostných hrátek.
Letos na jaře se do hloubení mělkých tůní v rožmitálském polesí pustila zhruba dvacítka hráčů geocachingu. Drobnými úpravami změnili zatopené vyježděné koleje od lesnické techniky v ideální stanoviště pro vývoj larev čolků a mloků. Na podzim pak vznikly tůně na Padrtích a v blízkosti Strašic. Zároveň došlo k prořezu okolních dřevin tak, aby byly tyto malé vodní plochy dostatečně prosvětlené. Jen tak se jezírka na jaře naplní žabími snůškami.
Tůň nelze vytvořit kdekoliv. Místo musí být buď zamokřené, s vysokou hladinou spodní vody, či v místech s nepropustným podložím. Jedná se o díru v zemi bez hráze a bezpečnostního přelivu, s různou hloubkou vody. Jejich pozvolný zánik způsobuje nejen dlouhotrvající sucho, ale i tzv. zazemňování, kdy je jezírko postupně zmenšováno neustálým přísunem spadaného listí z okolních stromů.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
autor: mir foto pixabay