V Brdech pokračuje revitalizace pramenišť a vodních toků kvůli zlepšení vodního režimu
6. ledna 2025 (12:00)
foto: Správa CHKO Brdy / Návrat vody do krajiny začal už budováním tůněk.
Prvním projektem revitalizace vodních toků se stal Voložný potok mezi Malým Tokem a Prahou.
Projekt realizují Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které jsou v Brdech lesním hospodářem. Revitalizace se zaměřuje na zadržování vody v krajině a zajištění její plynulejší distribuce pro místní ekosystémy. To zlepší podmínky pro vzácné a vodomilné druhy rostlin a živočichů, ale cílem je i přizpůsobení krajiny změnám klimatu.
Tým pracovníků stavební skupiny VLS už od konce loňského roku pracuje v terénu na realizaci drobných úprav v korytech potoků, které mají zpomalit tok vody a zvýšit hladinu vody v půdním profilu. V rámci revitalizace tak v krátké budoucnosti projdou potoky v Brdech řadou zásahů, jako jsou výstavby hrázek, vymělčení koryt nebo obnovení původních vodních toků. Tento projekt je součástí širší iniciativy Life adapt Brdy.
Revitalizace Voložného potoka
Tento ambiciózní projekt, na němž VLS úzce spolupracují s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR má významný dopad na zachování přírodních hodnot Brdské vrchoviny, která bývala v minulosti vojenským prostorem.
Na konci loňského roku začal projekt revitalizací pramenné oblasti Voložného potoka, která byla vybrána kvůli negativním změnám v důsledku kůrovcové kalamity a technických zásahů v minulosti. „Tímto způsobem chceme zajistit plynulejší distribuci vody po celý rok, což bude mít pozitivní vliv na biodiverzitu oblasti,“ uvedl David Novotný, ředitel divize Hořovice VLS. „Cílem revitalizace je obnovit původní podmínky v prameništi a zpomalit odtok vody z Brd. To povede k lepší distribuci vody i během suchých období,“ dodal Novotný.
Revitalizace vodních toků a pramenišť je součástí širšího projektu LIFE Adapt Brdy, který usiluje o adaptaci lesních porostů na změny klimatu a zajištění stabilního vodního režimu i v suchých obdobích.
Voložný potok byl v minulosti necitlivě upravován, což negativně ovlivnilo jeho vodní režim. Technické zásahy, jako například snížení hladiny spodní vody, měly za cíl regulovat tok, ale v dlouhodobém horizontu poškodily přirozené ekosystémy v této oblasti. V roce 2020 navíc výrazně zasáhla kůrovcová kalamita, která ještě zhoršila stabilitu místních lesů a vodních toků.
Úprava koryta Vlčího potoka
Kromě toho VLS v rámci projektu také pracují na obnovení mokřadních biotopů, tůní a nádržek s kolísající vodní hladinou. Po Voložném potoce přišla na řadu úprava koryta Vlčího potoka na Bahnech. Tam se díky úpravám vrací voda do původního, přirozenějšího koryta potoka. Pokud to umožní klimatické podmínky, bude revitalizace dokončena na konci ledna 2025.
Budování tůněk
Mezi důležité kroky k zadržování vody v krajině a vytváření vhodných podmínek pro některé druhy živočichů a zadržování vody v krajině patří i budování nových tůní. Desítky z nich už jsou vybudované. První začaly vznikat už v roce 2018. Tyto na první pohled drobné vodní plochy mají příznivý vliv na šíření zvláště chráněných vlhkomilných organismů. Tůně jsou v CHKO Brdy domovem tří druhů čolků a pěti druhů žab.
Tento ambiciózní projekt, na němž VLS úzce spolupracují s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR má významný dopad na zachování přírodních hodnot Brdské vrchoviny, která bývala v minulosti vojenským prostorem.
Na konci loňského roku začal projekt revitalizací pramenné oblasti Voložného potoka, která byla vybrána kvůli negativním změnám v důsledku kůrovcové kalamity a technických zásahů v minulosti. „Tímto způsobem chceme zajistit plynulejší distribuci vody po celý rok, což bude mít pozitivní vliv na biodiverzitu oblasti,“ uvedl David Novotný, ředitel divize Hořovice VLS. „Cílem revitalizace je obnovit původní podmínky v prameništi a zpomalit odtok vody z Brd. To povede k lepší distribuci vody i během suchých období,“ dodal Novotný.
Revitalizace vodních toků a pramenišť je součástí širšího projektu LIFE Adapt Brdy, který usiluje o adaptaci lesních porostů na změny klimatu a zajištění stabilního vodního režimu i v suchých obdobích.
Voložný potok byl v minulosti necitlivě upravován, což negativně ovlivnilo jeho vodní režim. Technické zásahy, jako například snížení hladiny spodní vody, měly za cíl regulovat tok, ale v dlouhodobém horizontu poškodily přirozené ekosystémy v této oblasti. V roce 2020 navíc výrazně zasáhla kůrovcová kalamita, která ještě zhoršila stabilitu místních lesů a vodních toků.
Úprava koryta Vlčího potoka
Kromě toho VLS v rámci projektu také pracují na obnovení mokřadních biotopů, tůní a nádržek s kolísající vodní hladinou. Po Voložném potoce přišla na řadu úprava koryta Vlčího potoka na Bahnech. Tam se díky úpravám vrací voda do původního, přirozenějšího koryta potoka. Pokud to umožní klimatické podmínky, bude revitalizace dokončena na konci ledna 2025.
Budování tůněk
Mezi důležité kroky k zadržování vody v krajině a vytváření vhodných podmínek pro některé druhy živočichů a zadržování vody v krajině patří i budování nových tůní. Desítky z nich už jsou vybudované. První začaly vznikat už v roce 2018. Tyto na první pohled drobné vodní plochy mají příznivý vliv na šíření zvláště chráněných vlhkomilných organismů. Tůně jsou v CHKO Brdy domovem tří druhů čolků a pěti druhů žab.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz / Karel Hutr
autor: Karel Hutr