V Brdech byla dokončena další naučná stezka. Provede okolím Padrťských rybníků
17. prosince 2019 (18:30)
Stezka se věnuje jak brdské přírodě, tak lidem, kteří tu pracovali a žili v dnes již neexistujících obcích Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a Kolvín
Chráněná krajinná oblast Brdy má novou naučnou stezku. Provede návštěvníky jedním z největších turistických lákadel středních Brd, okolím Padrťských rybníků. Byla vytvořena Správou CHKO Brdy, regionálním pracovištěm Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Podílela se na ní však i celá řada dalších subjektů, mimo jiné Vojenské lesy a statky, Hornické muzeum Příbram či Muzeum Středních Brd Strašice.
„Stezka má celkem třináct zastavení, čtyři klasické velké informační panely a devět malých kovových, které jsou netradičně umístěny na solitérních kamenech. Nechtěli jsme totiž zasahovat do kouzla zdejší nezastavěné krajiny. Malé tabule se věnují především brdské přírodě, velké najdete na místech, kde dříve stávaly vesnice Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a Kolvín,“ vysvětluje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Brdy.
Panely i tabule jsou doplněny QR kódy, pod kterými se skrývají další rozšiřující informace ke každému tématu, například kroniky zaniklých obcí. Protože Brdy jsou odlehlou a členitou krajinou, může se stát, že signál mobilních operátorů potřebný k zobrazení obsahu QR kódů nebude u všech zastavení k dispozici. Mnohdy ale stačí po načtení QR kódu popojít pár kroků a obsah se zobrazí. V obzvláště nepříznivých podmínkách lze QR načíst do svého mobilního zařízení a obsah prohlédnout doma.
Jednotlivá zastavení stezky je možné procházet v libovolném pořadí, návštěvníci si mohou sami vybrat, kde na stezku nastoupí a kolik zastavení si prohlédnou.
Padrťské rybníky jsou největšími vodními plochami v regionu. Byly založeny již v 16. století. Ačkoliv dnes slouží zejména k chovu ryb, původně bylo jejich hlavním účelem zlepšení možností plavení dřeva po Klabavě, resp. Padrťském potoce. Název dostaly podle vesnice Padrť, která byla ovšem, podobně jako řada dalších, v padesátých letech dvacátého století, vysídlena a zničena. Dnes jsou v nadmořské výšce kolem 640 m n. m. nejvýše položenými hospodářskými rybníky ve středních Čechách. Ač se nejedná o přírodní vodní nádrže, zapadají do okolní krajiny podobně jako šumavská jezera. Okolní vlhké louky s řadou tůní a tůněk jsou rájem pro různý hmyz, obojživelníky i plazy. Hnízdí zde řada ohrožených druhů ptáků. Například orel mořský či čáp černý.
„Stezka má celkem třináct zastavení, čtyři klasické velké informační panely a devět malých kovových, které jsou netradičně umístěny na solitérních kamenech. Nechtěli jsme totiž zasahovat do kouzla zdejší nezastavěné krajiny. Malé tabule se věnují především brdské přírodě, velké najdete na místech, kde dříve stávaly vesnice Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a Kolvín,“ vysvětluje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Brdy.
Panely i tabule jsou doplněny QR kódy, pod kterými se skrývají další rozšiřující informace ke každému tématu, například kroniky zaniklých obcí. Protože Brdy jsou odlehlou a členitou krajinou, může se stát, že signál mobilních operátorů potřebný k zobrazení obsahu QR kódů nebude u všech zastavení k dispozici. Mnohdy ale stačí po načtení QR kódu popojít pár kroků a obsah se zobrazí. V obzvláště nepříznivých podmínkách lze QR načíst do svého mobilního zařízení a obsah prohlédnout doma.
Jednotlivá zastavení stezky je možné procházet v libovolném pořadí, návštěvníci si mohou sami vybrat, kde na stezku nastoupí a kolik zastavení si prohlédnou.
Padrťské rybníky jsou největšími vodními plochami v regionu. Byly založeny již v 16. století. Ačkoliv dnes slouží zejména k chovu ryb, původně bylo jejich hlavním účelem zlepšení možností plavení dřeva po Klabavě, resp. Padrťském potoce. Název dostaly podle vesnice Padrť, která byla ovšem, podobně jako řada dalších, v padesátých letech dvacátého století, vysídlena a zničena. Dnes jsou v nadmořské výšce kolem 640 m n. m. nejvýše položenými hospodářskými rybníky ve středních Čechách. Ač se nejedná o přírodní vodní nádrže, zapadají do okolní krajiny podobně jako šumavská jezera. Okolní vlhké louky s řadou tůní a tůněk jsou rájem pro různý hmyz, obojživelníky i plazy. Hnízdí zde řada ohrožených druhů ptáků. Například orel mořský či čáp černý.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Správa CHKO Brdy
Správa CHKO Brdy
autor: Miloslava Ritschlová, foto Miroslav Pavlík