ÚS odmítl stížnost proti podmínce za zranění na toboganu
20. února 2015 (10:55)
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost ženy, která podle pravomocného verdiktu zodpovídá za těžké zranění návštěvníka akvaparku v Příbrami. Muž si zpřerážel nohy na toboganu, v dojezdovém bazénku totiž nebylo dost vody. Plavčice, jež měla obsluhu toboganu na starosti, odešla od Okresního soudu v Příbrami s ročním trestem vězení, podmíněně odloženým na dva roky. ÚS její stížnost označil za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v soudní databázi.
Verdikt postupně potvrdil Krajský soud v Praze i Nejvyšší soud. S výsledkem řízení se ztotožnili i ústavní soudci. "Základní povinností osoby odpovědné za bezpečnost toboganu je povinnost zajistit dostatečné množství vody v dojezdovém bazénku a neumožnit sjezd do doby, než je tento bazén naplněn, aniž by tato povinnost musela být v pracovní smlouvě takto explicitně vyjádřena," stojí v usnesení ze začátku února.
Neštěstí se stalo 1. května 2011. Žena šla atrakci spustit a než natekla do bazénku voda, vstoupil muž se dvěma syny do otevřené věže. S předsvědčením, že vše je v pořádku, sjel dolů. Utrpěl těžké tříštivé zlomeniny nohou, které si vyžádaly náročnou léčbu a několik operací, syn dopadl na něj a vyvázl jen s lehčím zraněním.
V ústavní stížnosti plavčice tvrdila, že okresní soud neprovedl všechny potřebné důkazy a při jejich hodnocení porušil princip rovnosti stran, když upřednostnil pohled obžaloby. Žena také zpochybňovala právní kvalifikaci skutku. Soudy ji potrestaly za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti.
Okresní soud zároveň dospěl k závěru, že část viny nese také provozovatel rekreačního zařízení, a to kvůli nezajištěným dveřím na věž toboganu. "Lze mluvit o velkém štěstí, že se podobné neštěstí nestalo už dříve," uvedl v roce 2012 soudce okresního soudu.
"Co mi bylo řečeno, když jsem nastoupila do práce, to jsem plnila," hájila se tehdy obžalovaná. Byla prý přesvědčená o tom, že signalizační zařízení na skluzavku nikoho nepustí, pokud není v bazénku voda. Zraněný muž ale tvrdil, že jel "na zelenou", navíc že před tím navázal oční kontakt s obsluhou toboganu, která jej nevarovala.
Verdikt postupně potvrdil Krajský soud v Praze i Nejvyšší soud. S výsledkem řízení se ztotožnili i ústavní soudci. "Základní povinností osoby odpovědné za bezpečnost toboganu je povinnost zajistit dostatečné množství vody v dojezdovém bazénku a neumožnit sjezd do doby, než je tento bazén naplněn, aniž by tato povinnost musela být v pracovní smlouvě takto explicitně vyjádřena," stojí v usnesení ze začátku února.
Neštěstí se stalo 1. května 2011. Žena šla atrakci spustit a než natekla do bazénku voda, vstoupil muž se dvěma syny do otevřené věže. S předsvědčením, že vše je v pořádku, sjel dolů. Utrpěl těžké tříštivé zlomeniny nohou, které si vyžádaly náročnou léčbu a několik operací, syn dopadl na něj a vyvázl jen s lehčím zraněním.
V ústavní stížnosti plavčice tvrdila, že okresní soud neprovedl všechny potřebné důkazy a při jejich hodnocení porušil princip rovnosti stran, když upřednostnil pohled obžaloby. Žena také zpochybňovala právní kvalifikaci skutku. Soudy ji potrestaly za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti.
Okresní soud zároveň dospěl k závěru, že část viny nese také provozovatel rekreačního zařízení, a to kvůli nezajištěným dveřím na věž toboganu. "Lze mluvit o velkém štěstí, že se podobné neštěstí nestalo už dříve," uvedl v roce 2012 soudce okresního soudu.
"Co mi bylo řečeno, když jsem nastoupila do práce, to jsem plnila," hájila se tehdy obžalovaná. Byla prý přesvědčená o tom, že signalizační zařízení na skluzavku nikoho nepustí, pokud není v bazénku voda. Zraněný muž ale tvrdil, že jel "na zelenou", navíc že před tím navázal oční kontakt s obsluhou toboganu, která jej nevarovala.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: ČTK
autor: tmd kš