Urgentní příjem příbramské nemocnice má nového primáře. Jak jeho provoz hodnotí a co chystá za změny?

MUDr. Vladimír Dvořák je novou tváří příbramské nemocnice. Urgentní příjem v něm získává primáře, který má zkušenosti s urgentní medicínou a vzhledem ke svým dalším technickým znalostem je ideální osobou, která se bude starat o jeho další rozvoj. Pokud vás zajímá, jak MUDr. Dvořák hodnotí současné fungování příjmu, jaké s ním má plány, nebo jak rychle je jeho tým schopný přejít na covidový režim, nenechte si ujít následující rozhovor.

V příbramské nemocnici jste novou tváří, mohl byste se stručně čtenářům představit?
Jako dysgrafik jsem vyučený „mechanik strojů a zařízení“ a dokonce jsem 2 měsíce pracoval jako dělník na přípravně materiálu ZVVZ Milevsko. Pak jsem absolvoval ČVUT fakultu strojní, poté lékařskou fakultu 3.LF UK Praha. Mám specializaci „Anesteziologie a resuscitace“ a dále „Urgentní medicínu“, které jsou požadované právě pro urgentní příjmy. Pracoval jsem jako anesteziolog a současně jako lékař záchranné služby, po založení školicího střediska ZZSJCK jako vedoucí metodik ZZSJCK a vedoucí lékař výjezdového stanoviště Milevsko.

Absolvoval jsem kurzy ALS, PHTLS. Ve spolupráci s Armádou ČR jsem organizoval kurzy Combat life saver, včetně vojenských cvičení Záchrana zraněných při bojových činnostech a Záchrana na vodě. Spolupodílel jsem se na rozvoji projektu Ministerstva zdravotnictví domácí umělá plicní ventilace, kde se snažíme dostat do domácí péče pacienty i přes nutnost umělé plicní ventilace nebo tracheostomie. Vzhledem ke svým konstrukčním zkušenostem jsem se podílel na vývoji lůžka Linet Latera, určeného právě pro pacienty na domácí umělé plicní ventilaci. Lůžko je výjimečné laterálním náklonem, ale jen v takové míře, která je nutná pro ošetření a rehabilitaci pacientů. Tak může mít jinou konstrukci než podobná lůžka pro intenzivní péči. Proto je jednodušší, lehčí a levnější.

Proč jste se rozhodl pokračovat svoji kariéru právě v příbramské nemocnici?
Urgentní příjem je oddělení, které se zabývá ošetřením pacientů jak traumatických, tak netraumatických všech věkových kategorií (s určitými výjimkami), včetně logistiky pacientů do vyšších center péče, tak i řešením mimořádných událostí a traumatologických plánů nemocnic.

Záchranná služba (ZZS) dlouhodobě stagnuje ve vývoji. Dochází k obecnému úbytku lékařů, obzvláště na ZZS, je více výjezdů v režimu RZP, kdy pacienty ošetřuje posádka složená z řidiče-záchranáře a zdravotnického záchranáře. To omezuje možnosti ponechání pacienta na místě, a tak se zvyšuje i přísun pacientů na urgentní příjem (UP). „Zdravotnické know how“ a vývoj urgentní medicíny se pravděpodobně přesune právě na urgentní příjmy všech typů, které jsou částečným řešením, podobně jako je to v zahraničí. Jestliže chceme poskytovat kvalitní péči jak přednemocniční, tak v nemocnici, musíme vytvořit kvalitní most mezi oběma druhy péče. Toto předvídala příbramská nemocnice už před 12 lety při vytvoření prvního urgentního příjmu. Zde je na co navazovat ve všech směrech. Oddělení Urgentního příjmu Příbram (dříve akutního či centrálního příjmu) je zaběhlé a ve srovnání s jinými nemocnicemi stejného typu ojedinělé. Tvoří jeden funkční celek, zde by si mohly brát inspiraci jiné nemocnice podobného typu.

Během několika týdnů jste si již určitě stačil udělat obrázek o zdejších poměrech. Jak nemocnici hodnotíte?
Nemocnice pro mě není neznámá. Pracoval jsem a částečně občas vypomáhám v nemocnici v Sedlčanech, s mnoha lékaři v Příbrami se znám, pracuje tu i moje sestřenice dr. Dvořáková. Znám historii nemocnice, ještě když tu byla nemocnice na Zdaboři. Nezklamala mě pracovitost zdravotnického personálu všeho druhu a vidím, pod jak velkou zátěží pracují. Z hlediska pacienta toto nemůžete posoudit. Pacient vidí izolovaně jen svůj problém a už nevidí, kolik dalších pacientů musí lékaři a ostatní zdravotnický personál ošetřit, kolik dalších úkolů jak administrativních, tak praktických provést. Pak se může stát, že se někomu nevěnují, jak by si přestavoval. Ale z pohledu zevnitř vidím, jak pečlivě je každý pacient vyšetřován a hodnocen. Nemocnice má velký potenciál a neustále jde dopředu. V následujících letech se bude rekonstruovat nejen UP, ale i další křídlo nemocnice.

Jste primářem urgentního příjmu, který je v hodnocení pacientů velmi nevděčným pracovištěm. Máte vizi, jak provoz tohoto oddělení vylepšit?
Vizí je mnoho a uvidíme, co nám systém zdravotní péče umožní. Chtěli bychom se přiblížit trendům ve vyspělých zemích, zdravotnictví zefektivnit, ale zachovat jeho kvalitu a preciznost. Postupně bychom rádi zelektronizovali dokumentaci, včetně přenosu mezi jednotlivými subjekty zdravotní péče, aby nedocházelo k prostojům a dokumentace se stále neopisovala. Chtěli bychom větší zapojení nelékařského personálu do odborné péče o pacienty, dle jejich kompetencí, vytvoření standardizované péče dle léčebných a ošetřovatelských protokolů. Toto nesouvisí tak s kvalitou, ale rychlostí ošetření a zátěží personálu. Když budou všichni vědět, co bude následovat, ošetření je rychlejší a ve větším klidu. Po rekonstrukci bychom chtěli v rámci prostorových možností přestavět současný UP na 2 části, které budou připravené pro možný výskyt dalších závažných infekcí a v mezidobí poskytnou další prostor a lůžka pro přibývající pacienty. Oddělení by mělo fungovat i jako edukační centrum pro nastupující lékaře, případně ostatní personál. Většina pacientů zde vstupuje do nemocnice přes recepci či UP a proto chceme, aby oddělení UP bylo výkladní skříní nemocnice nejenom esteticky, ale i funkčně a lidsky.

Kdy si myslíte, že by mohli pacienti poznat rozdíl?
I kdyby takto UP zůstal, je jeho provoz lepší, než je ve většině nemocnicích stejného typu. Většina nemocnic nemá UP vůbec žádný a dochází spíše k formálnímu označení než zásadní změně funkce. To se pravděpodobně bude muset teď změnit i v jiných nemocnicích. V roce 2020 byl připraven projekt rozvoje UP I. typu, tj. krajských a fakultních nemocnic. Od roku 2021 je tento projekt určen pro „okresní“ nemocnice. Tedy UP II. typu, jaký se buduje v Příbrami. Drobné změny budou probíhat kontinuálně. A to nemusí pacienti ani zaregistrovat. Zásadní rozdíl mohou poznat až po plánované rekonstrukci v horizontu 4 let.

Co všechno se má během rekonstrukce urgentního příjmu změnit?
Rekonstrukce je v začátku, a navíc covid situace ubrala zdravotníkům jak síly, tak finance. Mnoho cílů, kterých jsme chtěli dosáhnout, bude se zpožděním. Dokončení „nového“ UP by mohlo být v roce 2025. Nyní se dělá první zhodnocení situace projekční firmou a vyjadřují se jednotlivé primariáty, protože rekonstrukce má návaznost na další přestavby nemocnice. Úpravy UP by měly vést k rozšíření a zefektivnění prostor (bohužel už nemáme prostory, abychom navýšili i rozlohu UP). Vzhledem k množství pacientů a neustálé redukci akutních lůžek je mnoho pacientů vyšetřovaných a dovyšetřených na oddělení UP. Tím pádem se zvyšují prostorové a časové požadavky všeho druhu. Toho si je vědomo i MZČR a bohužel s velkým zpožděním zavádí systém UP v ČR.

Zdravotníci často debatují o zneužívání urgentního příjmu nebo LSPP z řad pacientů, kteří by sem vůbec chodit neměli. Jaký na to máte názor?
Úplně tomu neříkám zneužívání ani UP ani LSPP. To by bylo, kdyby přicházeli a věděli, že mají postupovat jinak. Oni to často nevědí a jsou naučení, že je zdravotnictví bezedné a mají na všechno právo. Na druhé straně klesají práva zdravotníků. Ti jsou zde jako rukojmí mezi vládou, pojišťovnou a pacienty. Tato situace je důsledkem dlouhodobého neřešení zdravotní péče v ČR. Každá nová vláda jako první krok potvrdí, že zajistí bezplatné zdravotnictví pro všechny, bez jakýchkoliv regulací, aby nedošlo k propadu politických preferencí. Historickou šancí byly poplatky za „hotelové služby“, které jsou zřejmé (jídlo, povlečení,…).

Jenom příklad za poslední roky. Došlo k omezení akutní péče, která vedlo ke zničení fungujícího infekčního pavilonu a redukci jednotlivých oddělení. Na druhou stranu narůstá pacientů všeho druhu, zvyšuje se náročnost vyšetření jak laboratorní, tak přístrojová, tak i časová a zvyšuje se náročnost na kvalifikaci zdravotnického personálu, též i finanční náročnost. Stačí si představit zdroje zdravotnictví v České republice a v Německu. Jsou nesrovnatelné. I přesto je česká zdravotní péče srovnatelná a velmi kvalitní. Jak to lze vysvětlit? Dlouhodobým přetěžováním zdravotnického personálu, který stále pracuje jako rukojmí zdravotnictví, pod neustálým apelem, že je přece morální sloužit pacientům a postiženým.

Jen pro představu čtenářů, kolik pacientů denně projde urgentním příjmem?
Zhruba 25-40 za den. Dochází stále k nárůstu pacientů ošetřených zdravotnickou záchrannou službou a tím pádem i ošeřených na UP. Za posledních 20 let došlo zhruba k trojnásobnému navýšení počtu pacientů. Důvodů je více. Větší informovanost a tím větší strach lidí z vážného onemocnění i po píchnutí komárem, televizní seriály, kde v rámci umělecké licence pacienty dokonale zmatou a televizní zprávy, kde neustále radí, kdyby vám cokoliv bylo, okamžitě volejte 155 nebo vyhledejte lékaře. Na druhé straně je strach lékařů cokoliv neudělat, tak se vyšetřuje a vyšetřuje, ale nezvyšují se záchyty onemocnění.

Jaký by měl být správný postup pacienta, který cítí určité obtíže? Kdy se obrátit na praktického lékaře a kdy na nemocnici, případně záchrannou službu?
Tato otázka se nedá jednoduše zodpovědět. Každý člověk cítí své tělo, které mu dává signály o poškození a ohrožení. Každý by se o sebe měl starat a znát své tělo, vědět základy první pomoci a také by měl mít zájem o druhé. Čím vyšší socioekonomická vrstva, tím menší zájem o druhé a větší lhostejnost. Problémem také je, že dnešní populace cokoliv, co cítí na svém těle, vyhodnotí jako ohrožení zdraví či života. Nechceme nést odpovědnost sami za sebe, chceme, aby za nás někdo rozhodl. A chceme stále více vyšetření. Toto se přesouvá i z běžných zdravotních problémů, jako je teplota, průjem, píchnutí hmyzem, drobné ranky,…Správný postup je znát základ první pomoci, umět ošetřit běžná poranění, zajímat se o svůj zdravotní stav, chodit na preventivní prohlídky.

Nyní se zdá, že epidemie koronaviru je za námi. Jak rychle jste připraveni se organizačně přepnout zpět do covidového režimu?
Okamžitě. Máme připravenou část UP pro covid pacienty. Zatím 5 lůžek stabilně, ale můžeme dát ještě přistýlky. Horší je to personálně, kdy se musí personál rozdělit, část obléct do „covidu“ a pak nemůže volně přecházet do necovidové části. I režim je pracovně náročný. Práce v oblecích, ve kterých je horko, respirátory, plynové masky, štíty, obtížné vyšetřování v přísnějším epidemickém režimu…..

Práce na těchto odděleních je kolektivní práce, nelze určit, kdo je z personálu důležitější. Urgentní příjem pracoval před mým příchodem dobře a nyní po mém příchodu se budeme snažit, aby se dále vyvíjel ve světových trendech funkce urgentních příjmů, jak po stránkách organizačních, přístrojových a personálních. Aby byl maximálně v souladu s mottem nemocnice „přátelská nemocnice“, které se shoduje s mým životním filozofickým pohledem. Pacient je středobod a smysl našeho snažení, ale přátelská nemocnice znamená i férovost ve vztahu k zaměstnancům, péče o jejich odborný rozvoj, respekt k jejich potřebám. To, čemu se říká práce s lidskými zdroji. Cokoliv materiálního postupně nahradíte, ale kvalitní a spokojený personál, který svoje uspokojení vrací lidem, dělá nemocnici výjimečnou.