Strašení válkou a mobilizací je podle Pavla zneužíváním strachu
17. ledna 2023 (12:31)
foto: Petr Pavel/PR
Jsem poslední, kdo by chtěl zemi vtáhnout do války, řekl kandidát na prezidenta Petr Pavel.
Strašení válkou, zatažením do války či mobilizací pokládá prezidentský kandidát Petr Pavel za zbabělost a zneužívání strachu. Na dnešní tiskové konferenci řekl, že mu kvůli zkušenostem z války na míru záleží víc než řadě politiků. Pavlův protikandidát ve druhém kole voleb, bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), nechal o víkendu vylepit mimo jiné billboardy se sloganem "Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják." Naráží v nich na to, že Pavel je vysloužilým vysokým představitelem české armády a NATO.
Pavel dnes řekl, že udržení míru mu leží na srdci mnohem víc než řadě politiků, protože ji zažil a viděl, jak dopadá na vojáky i civilní obyvatelstvo. "Jsem poslední, kdo by chtěl zemi vtáhnout do války," uvedl. Dodal, že celá jeho práce v NATO byla o tom, jak mír udržet, prezentovat sílu aliance a odrazovat možné agresory od útoku na její členy.
Pavel uvedl, že strašení válkou, zatažením do války či vyhlášením mobilizace je zbabělost a podlost nejhlubšího zrna. "Je to zneužívání strachu ve vlastní politický prospěch," uvedl. Má podle něj smysl chránit mír a usilovat o něj. Doplnil, že jako voják by nikoho do konfliktu netlačil. "Armády plní politické zadání, války začínají politici," uvedl.
Ústavní právník Jan Kysela v neděli na facebooku uvedl, že český ústavní pořádek a právní řád nesvěřují prezidentovi žádné kompetence, kterými by mohl "zatáhnout" ČR do války, i kdyby si to přál. Například o vyhlášení válečného stavu v případě napadení ČR nebo při plnění spojeneckých závazků rozhodují obě komory Parlamentu. "Prezident v tomto rozhodování žádnou roli nemá," uvedl. Totéž platí pro rozhodování o vysílání českých vojáků do zahraničí a přijetí zahraničních v Česku. "Rozhodování přísluší oběma komorám Parlamentu, případně ve vyjmenovaných situacích vládě," dodal.
Prezident pak sice rozhoduje o mobilizaci, avšak jen na návrh a se souhlasem vlády, ale také jen za válečného stavu, o němž rozhodl Parlament, doplnil Kysela. Velitelem armády je náčelník generálního štábu, kterého prezident jmenuje a odvolává na návrh vlády. Prezident armádu neřídí, větší vliv má pouze na Hradní stráž, ale i tu řídí náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky.
Podle právníka Pavla Hasenkopfa pomíjí Kysela vedle vyhlášení válečného stavu institut samotného vyhlášení války, které funguje navenek. "Pokud naše ústava nemá výslovné, speciální ustanovení o tom, kdo vyhlašuje válku, pak je třeba vycházet z toho, že tento úkon spadá do obecné kategorie zastupování státu navenek. A to přísluší prezidentu republiky, s kontrasignací vlády," uvedl.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz/ ČTK
autor: Tomáš Pečenka
Související
•Začalo 1. kolo volby prezidenta, voliči mají na výběr osm kandidátů
•Cigarety kvůli zvýšení daně letos zdraží nejméně o čtyři koruny
•Voliči by už měli dostat do schránek hlasovací lístky pro volby prezidenta