Spisovatelka Michaela Burdová: Přes jednorožce až k vlkodlakům

Ačkoliv je o poznání mladší než její kolegové, tak exceluje v žánru fantasy a každým rokem potěší své čtenáře novými příběhy. Řeč je o nadané spisovatelce Michaele Burdové, která žije v Sedlčanech. Její příběhy znají fanoušci fantasy po celé republice, ale její knihy se prodávají i na dalších trzích v rámci celé Evropy. Kolik toho má ve svých 29 letech za sebou a jak se k psaní dostala, to nám prozradila v exkluzivním rozhovoru.

Můžete se našim čtenářům, kteří zatím neměli možnost číst vaše knihy stručně představit?

Moc ráda. Píšu fantasy knížky pro děti a mládež. Začala jsem v 16 letech a před časem jsem vydala svou 13. knihu s názvem Dcera hvězd. Mám radost, že má prvotina, série Poselství jednorožců, získala nominaci na Zlatou knihu 2010 a také 3. místo v anketě SUK za nejoblíbenější dětskou knížku. Také vyšla v Srbsku a na Slovensku. Série Syn pekel se stala po celých 14 dní nejprodávanější knihou pro mládež na Arara.cz (dnes Martinus.cz). První díl je přeložen do angličtiny a prodává se na Amazonu. Jsem nadšená, že i Dcera hvězd se řadí mezi mé nejprodávanější knížky a chystá se vydání i v podobě e-knihy.

Kdy vyšla vaše prvotina?

Poselství jednorožců – Strážci dobra vyšlo zároveň s druhým dílem Zrádné hory Dragor v září 2008. První díl jsem začala psát v 16 a od té doby se Strážci dobra dočkali dotisku, celá série pak nového vydání v podobě kompletu, překladu do zahraničí a zároveň se stala bestsellerem, protože se prodalo 20 000 výtisků. Letos v lednu vyšel dotisk celého kompletu Poselství jednorožců.

Co bylo hlavním impulsem pro to, abyste začala psát?

Bylo mi asi patnáct, když jsem poprvé viděla tehdy ještě na videokazetě Pána prstenů. Ten svět mě naprosto nadchl a zamilovala jsem se do elfů. Začala jsem číst Eragona a už v té době jsem měla v hlavě vlastní příběh. Řekla jsem si, že ho zkusím napsat, buď mě to bude bavit nebo ne. A začalo mě to bavit strašně moc. Psala jsem každý den, když jsem přišla ze školy. A tak vznikl první díl Poselství jednorožců – Strážci dobra. Byl to můj úplně první příběh a já ho za podpory rodičů zkusila poslat do nakladatelství Fragment. Vůbec jsem nedoufala, že by se mohli ozvat. Do 14 dnů ale taťkovi zavolala paní redaktorka, že se jim příběh líbí a chtějí ho vydat. Splnil se mi sen.

Spoustu lidí určitě zajímá, zda se dá v České republice čistě uživit psaním. Patříte mezi tyto šťastné autory nebo máte i další zaměstnání?

Je to velmi obtížné. Myslím, že kdyby nakladatelství věnovala více propagace svým domácím autorům než těm zahraničním, byli by na tom čeští autoři mnohem lépe. Já se věnuji na plno psaní a malování. Byl to můj sen od chvíle, kdy jsem začala psát, a protože se mi dařilo vydávat i dvě knihy ročně, podařilo se mi to a jsem za to obrovsky vděčná.

Jak dlouho trvá psaní jedné knihy? Od samotného nápadu pro finální realizaci?

Napsání knihy mi většinou trvá tak rok. Někdy jsem ale zvládla napsat knížku, většinou pokračování série, i za půl roku. S vydáním je to cca rok a půl. Půl roku až rok většinou trvá, než knížku vydají, jedná-li se o nový příběh. Když se vydává pokračování série, nakladatelství to zvládne i dřív.

Dochází před vydáním samotné knihy k nějakým úpravám ze strany vydavatele?

Ano, vydavatel má vždy právo knihu upravit, ale pouze za souhlasu autora. Většinou dochází k úpravám samotného rukopisu za pomoci rad a postřehů redaktora, i když to není nutné vždy. Vydavatel může změnit název díla a má rozhodující slovo ohledně obálky.

U spousty fanoušků jste pro své příběhy velmi oblíbená. Setkala jste se však někdy s přímou kritikou? Jak na ni reagujete?

Mám velkou radost, že se čtenářům mé knížky líbí a zbožňuju, když mi čtenáři sami píší své pocity z příběhu, třeba jaké si nejvíce oblíbili postavy a podobně. S kritikou jsem se setkala především na začátku své kariéry a zabolela mě, protože se někteří lidé snažili být záměrně zlí a slovně napadat přímo i mě samotnou. Dnes už se mě něco takového nedotýká. Samozřejmá a přínosná je pro mě konstruktivní kritika například z recenzí, kterou si ráda přečtu a beru ji jako podnět k příštímu zlepšení.

Na které publikum se snažíte svými knížkami cílit?

Píšu pro děti a mládež. Protože mě ale čím dál víc baví temná fantasy, kde teče i dost krve, jsou mé nejnovější příběhy, jako je Dcera hvězd, především pro mládež. Čtou ji ovšem i dospěláci. Chystám ale i návrat k té kouzelnější fantastice podobné Poselství jednorožců, která bude více pro děti.

Píšete žánr fantasy, zvažovala jste do budoucna i jiné zaměření?

Ano, miluju thrillery a už delší dobu bych ráda nějaký napsala. Konečně se mi podařilo vymyslet ten správný nápad a pustit se do psaní. Takže to zatím vypadá, že má příští kniha bude skutečně thriller pro dospělé. Zatím můžu prozradit jen to, že jsem se například inspirovala nejtemnějším lesem v České republice, a že se hlavní hrdinka zaplete do vražd děvčátek, která byla brutálně zavražděna před mnoha lety a jejichž vrah nebyl nikdy dopaden. Říká se mu vrah králíčků.

Jací autoři a jaká díla jsou pro vás inspirací při psaní?

V poslední době mě hodně inspiroval G. R. R. Martin, autor Písně ledu a ohně (Hry o trůny). Velmi sdílím jeho zálibu čtenáře šokovat, tvořit z očekávaných věcí nečekané zvraty a celkově si pohrávat s předvídatelností. Já se to ovšem stále ještě učím. Také velmi obdivuji vypravěčský talent A. Ryana v jeho úžasné knize Píseň krve, a celkově jsem fanynkou S. Kinga a samozřejmě Tolkiena.

Čemu se věnujete ve svém volném čase?

Žiju s přítelem na statku, máme tři pejsky, dvě kočky, tři morčátka a spoustu slepic, hus a kachen, takže moc ráda trávím čas venku. Zbožňuju dlouhé procházky lesem, jógu, výlety a celkově cestování. Těším se až s přítelem vytáhneme kola a pojedeme někam do přírody. Ráda si čtu venku na sluníčku, maluju a chodím do kina.

Co plánujete do budoucna? Můžeme se těšit na další knihy?

Ano, určitě. Ráda bych letos dopsala a příští rok vydala thriller a také novou fantasy o temnotě a vášni. Zároveň bych ráda začala pracovat na prvním dílu dětské fantasy a k tomu mám rozpracovaný i druhý díl Dcery hvězd. Také maluji obrazy na přání, především domácí mazlíčky, a letos chystám ještě další výstavy. Nyní si můžete do konce dubna prohlédnout mé obrazy v Praze v Kavárně Kočičí v Karlíně, další výstava se bude konat v Sedlčanech, pak na Dobříši, a nakonec v knihovně v Petrovicích.