Soud rozhodne o stížnosti zemědělce, který nesouhlasil s uzávěrou okresů
12. ledna 2022 (06:37)
foto: Policisté kontrolovali 6. dubna 2021 řidiče na příjezdové cestě ze Strakonic do Příbrami. Policie společně s armádou kontroluje dodržování protiepidemických opatření omezujících volný pohyb mezi okresy. pribram.cz/Jakub Pečenka
Opatření od 1. do 21. března 2021 zakazovalo lidem opustit území okresu, kde mají trvalý pobyt nebo bydliště. Zemedělec v žalobě poukazoval na to, že na jaře má práci na polích a mezi okresy se chce pohybovat svobodně. Navíc prý nevěděl, jak má v terénu zjišťovat, kudy vede hranice okresů.
Ústavní soud (ÚS) dnes vyhlásí, jak rozhodl o stížnosti soukromého zemědělce proti loňským rozhodnutím Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu (NSS). Muž nesouhlasil se zákazem pohybu mezi okresy, který vyplýval z tehdejšího vládního opatření proti šíření koronaviru. Městský soud se jeho žalobou věcně nezabýval, protože proti krizovým opatřením v nouzovém stavu se podle ustálené judikatury nelze bránit takzvanou zásahovou žalobou. Rozhodnutí pak potvrdil NSS.
Ústavní soudci se podle dostupných informací nezabýval samotným zákazem pohybu mezi okresy. Měli by však v nálezu zodpovědět, zda byl odmítavý postoj justice k zásahovým žalobám proti účinkům krizových opatření správný. Pisatel stížnosti tvrdí, že kvůli nepřípustnosti zásahové žaloby postrádal efektivní prostředek nápravy.
Opatření od 1. do 21. března 2021 zakazovalo lidem opustit území okresu, kde mají trvalý pobyt nebo bydliště. Zemedělec v žalobě poukazoval na to, že na jaře má práci na polích a mezi okresy se chce pohybovat svobodně. Navíc prý nevěděl, jak má v terénu zjišťovat, kudy vede hranice okresů.
České soudy od začátku pandemie průběžně ujasňovaly možnosti obrany proti covidovým omezením. Postupně se ustálil názor, že vládní opatření je takzvaný jiný právní předpis a nelze jej napadnout žádnou z žalob podle soudního řádu správního. Soudy se mohou zabývat případně až použitím opatření v konkrétní situaci, kdy se opatření negativně projeví v právech jednotlivce v podobě správního rozhodnutí, případně nějakého pokynu či donucení.
Jediný, kdo může krizová opatření jako podzákonné právní předpisy zvláštní povahy přezkoumávat, je ÚS, ovšem jen v obecné rovině a z podnětu vymezených skupin navrhovatelů - poslanců a senátorů. Rozšířený senát NSS už dříve připustil, že zvolený výklad nepřispívá k ochraně individuálních práv v době pandemie. Ponechává v nouzovém stavu velký prostor pro exekutivní normotvorbu. Justice si ale podle NSS nemůže brát pravomoc, kterou ze zákona nemá, a to ani v zájmu "vyššího dobra".
Na opatření přijímaná mimo nouzový stav podle pandemického zákona už se uplatňují jiné principy. Přezkoumává je NSS v rámci své nové kompetence, přičemž se na něj může obrátit prakticky kdokoliv.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz/ČTK
autor: Tomáš Pečenka