Slapská přehrada slaví 65 let. Zatopila jedno z nejhezčích evropských údolí
Nepřehlédněte
7. listopadu 2019 (06:10)
Sílu obávaných peřejí Svatojánských proudů, o kterých pojednává Smetanova symfonická báseň Vltava, nám dnes připomínají již jen dobové fotografie
Ve čtvrtek 7. listopadu uplynulo 65 let, kdy byla spuštěna vodní nádrž Slapy. Přehrada, která ukončila plavbu vltavským vorům a definitivně zatopila jedno z nejhezčích evropských údolí, Svatojánské proudy.
Své jméno dostaly po soše Svatého Jana Nepomuckého, která byla v roce 1722 posazena v blízkosti jedné z říčních skal mezi Štěchovicemi a Slapy, aby chránila životy vorařů a lodivodů. Na sedmikilometrovém peřejnatém úseku s dvacetimetrovým spádem totiž v minulosti ztroskotala nejedna loď nebo vor, dovážející převážně sůl z Rakouska do Čech.
U říčního skaliska Horní Slap, odkud si Svatojánské proudy razily svou cestu, začínala kdysi oblíbená turistická plavba na lodích. Jezdilo se na speciálně upravených šífech různé velikosti, do kterých se vešlo až dvě stě lidí. Plavba trvala zhruba hodinu a končila v přístavišti parníků ve Štěchovicích. V celé délce Svatojánských proudů vedla speciální dlážděná cesta pro koně, tzv. potahová stezka. Po ní pak zapřažená zvířata táhla prázdné lodě vzhůru proti proudu. Celá potahová stezka zmizela spolu se Svatojánskými proudy roku 1943 pod hladinou Štěchovické přehrady.
V roce 1889 tu byla vyznačena historicky první česká turistická značená trasa. Dnes vede od hráze Slapské přehrady až do Štěchovic osm kilometrů dlouhá naučná stezka. Místy je chodník doslova vysekaný do skal. Zajímavý je úsek v meandru pod Bílou skálou, kde chodník traverzuje příkré skály vysoko nad vodou. Nechybí dva umělé tunely a lávky. Jedna ze 12 zastávek naučné stezky se zabývá problematikou českého trampingu, který se zrodil právě v okolí Svatojánských proudů.
Vltavská přehradní kaskáda vzala naší krajině překrásné údolí divoké řeky. Na druhou stranu však vltavské údolí do značné míry odřízla od okolního světa a díky tomu se sem nehrnou davy turistů. Těžko říct, zda bychom se jinak ještě dnes mohli těšit z krásné přírody vltavského kaňonu.
Své jméno dostaly po soše Svatého Jana Nepomuckého, která byla v roce 1722 posazena v blízkosti jedné z říčních skal mezi Štěchovicemi a Slapy, aby chránila životy vorařů a lodivodů. Na sedmikilometrovém peřejnatém úseku s dvacetimetrovým spádem totiž v minulosti ztroskotala nejedna loď nebo vor, dovážející převážně sůl z Rakouska do Čech.
U říčního skaliska Horní Slap, odkud si Svatojánské proudy razily svou cestu, začínala kdysi oblíbená turistická plavba na lodích. Jezdilo se na speciálně upravených šífech různé velikosti, do kterých se vešlo až dvě stě lidí. Plavba trvala zhruba hodinu a končila v přístavišti parníků ve Štěchovicích. V celé délce Svatojánských proudů vedla speciální dlážděná cesta pro koně, tzv. potahová stezka. Po ní pak zapřažená zvířata táhla prázdné lodě vzhůru proti proudu. Celá potahová stezka zmizela spolu se Svatojánskými proudy roku 1943 pod hladinou Štěchovické přehrady.
V roce 1889 tu byla vyznačena historicky první česká turistická značená trasa. Dnes vede od hráze Slapské přehrady až do Štěchovic osm kilometrů dlouhá naučná stezka. Místy je chodník doslova vysekaný do skal. Zajímavý je úsek v meandru pod Bílou skálou, kde chodník traverzuje příkré skály vysoko nad vodou. Nechybí dva umělé tunely a lávky. Jedna ze 12 zastávek naučné stezky se zabývá problematikou českého trampingu, který se zrodil právě v okolí Svatojánských proudů.
Vltavská přehradní kaskáda vzala naší krajině překrásné údolí divoké řeky. Na druhou stranu však vltavské údolí do značné míry odřízla od okolního světa a díky tomu se sem nehrnou davy turistů. Těžko říct, zda bychom se jinak ještě dnes mohli těšit z krásné přírody vltavského kaňonu.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
autor: mir