Senátor Štěpánek: V centru mojí pozornosti je rozvoj obcí a regionů
13. ledna 2023 (11:09)
foto: Petr Štěpánek/PR
Rozhovor s příbramským senátorem Petrem Štěpánkem o tom, co prosazuje a řeší v horní komoře Parlamentu ČR.
Jak byste zhodnotil své působení v Senátu v roce 2022?
Minulý rok se pro mě nesl ve znamení práce na řadě témat, která lze souhrnně označit za regionální. Jako bývalému starostovi Petrovic je mi problematika regionálního rozvoje, chodu obcí nebo zemědělství a životního prostředí velmi blízká. Jde současně o oblasti, na které kromě svého působení ve Výboru pro záležitosti Evropské unie kladu největší důraz.
Minulý rok se pro mě nesl ve znamení práce na řadě témat, která lze souhrnně označit za regionální. Jako bývalému starostovi Petrovic je mi problematika regionálního rozvoje, chodu obcí nebo zemědělství a životního prostředí velmi blízká. Jde současně o oblasti, na které kromě svého působení ve Výboru pro záležitosti Evropské unie kladu největší důraz.
Má pro Vás fungování senátních výborů, podvýborů i komisí, kde jste členem, nějaké styčné body?
V práci senátora se mezinárodní, národní a regionální politika velmi často prolínají. Například před Vánocemi jsem jako předseda podvýboru pro zemědělství Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu zastupoval Českou republiku na konferenci zástupců parlamentů V4, kde jsme domlouvali společný postup při obhajobě našich zájmů v Evropské unii. Před podobnými schůzkami aktuální problematiku vždy konzultuji nejen s ministerstvem zemědělství, ale i s oborovými organizacemi, jako jsou Asociace soukromých zemědělců, Agrární komora nebo Zemědělský svaz.
V práci senátora se mezinárodní, národní a regionální politika velmi často prolínají. Například před Vánocemi jsem jako předseda podvýboru pro zemědělství Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu zastupoval Českou republiku na konferenci zástupců parlamentů V4, kde jsme domlouvali společný postup při obhajobě našich zájmů v Evropské unii. Před podobnými schůzkami aktuální problematiku vždy konzultuji nejen s ministerstvem zemědělství, ale i s oborovými organizacemi, jako jsou Asociace soukromých zemědělců, Agrární komora nebo Zemědělský svaz.
Co konkrétně jste řešil v souvislosti s regiony?
I loni jsem se důsledně zasazoval o zlepšení pozice obcí v řadě oblastí veřejného života. V březnu jsem při projednávání návrhů evropských nařízení o odpadech opakovaně apeloval na ministerstvo životního prostředí, aby se začalo systematicky a aktivně zabývat problematikou zpracování odpadů. My je dnes na obcích velmi draho a pracně třídíme, ale polovina z nich nakonec stejně skončí na skládce. Obdobně byly obce na úkor jiných zaměstnavatelů při tvorbě sociální politiky upozaděny při organizování tzv. veřejně prospěšných prací. Přitom jsou to právě ony, které zaměstnávání těžko zaměstnatelných lidí „umí“, a tato schopnost by neměla být ze strany státu opomíjena.
Zátěž pro mnoho obcí, a hlavně praktický problém pro desetitisíce Čechů představovaly i vybrané části novely stavebního zákona, které by znamenaly zánik stovek stavebních úřadů. Velkým problémem byl v této souvislosti odklad digitalizace, protože právě na ní má významná redukce stávající sítě stavebních úřadů i celé zjednodušení stavebního řízení stát. Proti tomu jsem se vymezil a jsem rád, že i po projednávání v Senátu přišla vláda v říjnu s novými úpravami. Především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízené soustavy a prozatím všechny stavební úřady v obcích zachovává.
Podobně se v současnosti zasazuji o zachování sítě pošt v co největším rozsahu.
I loni jsem se důsledně zasazoval o zlepšení pozice obcí v řadě oblastí veřejného života. V březnu jsem při projednávání návrhů evropských nařízení o odpadech opakovaně apeloval na ministerstvo životního prostředí, aby se začalo systematicky a aktivně zabývat problematikou zpracování odpadů. My je dnes na obcích velmi draho a pracně třídíme, ale polovina z nich nakonec stejně skončí na skládce. Obdobně byly obce na úkor jiných zaměstnavatelů při tvorbě sociální politiky upozaděny při organizování tzv. veřejně prospěšných prací. Přitom jsou to právě ony, které zaměstnávání těžko zaměstnatelných lidí „umí“, a tato schopnost by neměla být ze strany státu opomíjena.
Zátěž pro mnoho obcí, a hlavně praktický problém pro desetitisíce Čechů představovaly i vybrané části novely stavebního zákona, které by znamenaly zánik stovek stavebních úřadů. Velkým problémem byl v této souvislosti odklad digitalizace, protože právě na ní má významná redukce stávající sítě stavebních úřadů i celé zjednodušení stavebního řízení stát. Proti tomu jsem se vymezil a jsem rád, že i po projednávání v Senátu přišla vláda v říjnu s novými úpravami. Především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízené soustavy a prozatím všechny stavební úřady v obcích zachovává.
Podobně se v současnosti zasazuji o zachování sítě pošt v co největším rozsahu.
Byl jste zvolen v obvodu č. 18, který z velké části tvoří bývalý příbramský okres. Jak se výsledky Vaší práce dotkly zdejších obyvatel?
Pokračoval jsem mimo jiné v moderování debaty dotčených obcí, podniku Diamo a dalších subjektů o stavbě dálnice D4. Podařilo se nám dojednat šetrný způsob využití kameniva z hald na Příbramsku pro dopravní stavby tak, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí.
Hned první pracovní den tohoto roku jsem se společně se zástupci svazku obcí Mníšecko sešel s radním pro dopravu Středočeského kraje Petrem Boreckým v diskuzi o budoucnosti veřejné dopravy v regionu. Pan radní nás informoval o připravovaném zkapacitnění komunikace D4 pro autobusy v úseku Jíloviště – Praha, od kterého se očekává výrazné zlepšení pro cestující autobusovou dopravou v ranních špičkách. Zástupci obcí Mníšecka podali několik návrhů, které pan Borecký přijal jako podnět pro další zlepšování veřejné dopravy v kraji.
Ve svém senátním obvodu se od počátku výkonu mandátu snažím podporovat četné občanské aktivity, jako je práce dobrovolných hasičů a mnoha společensky, historicky a kulturně zaměřených spolků. Velkou radost mám například z fungování Cechu příbramských horníků a hutníků, v němž jsem se loni rozhodl usilovat o členství. Tradice a péči o ně považuji za nedílnou součást našeho regionálního i národního bohatství.
Pokračoval jsem mimo jiné v moderování debaty dotčených obcí, podniku Diamo a dalších subjektů o stavbě dálnice D4. Podařilo se nám dojednat šetrný způsob využití kameniva z hald na Příbramsku pro dopravní stavby tak, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí.
Hned první pracovní den tohoto roku jsem se společně se zástupci svazku obcí Mníšecko sešel s radním pro dopravu Středočeského kraje Petrem Boreckým v diskuzi o budoucnosti veřejné dopravy v regionu. Pan radní nás informoval o připravovaném zkapacitnění komunikace D4 pro autobusy v úseku Jíloviště – Praha, od kterého se očekává výrazné zlepšení pro cestující autobusovou dopravou v ranních špičkách. Zástupci obcí Mníšecka podali několik návrhů, které pan Borecký přijal jako podnět pro další zlepšování veřejné dopravy v kraji.
Ve svém senátním obvodu se od počátku výkonu mandátu snažím podporovat četné občanské aktivity, jako je práce dobrovolných hasičů a mnoha společensky, historicky a kulturně zaměřených spolků. Velkou radost mám například z fungování Cechu příbramských horníků a hutníků, v němž jsem se loni rozhodl usilovat o členství. Tradice a péči o ně považuji za nedílnou součást našeho regionálního i národního bohatství.
Co Vás čeká v nejbližší době?
Rád bych zmínil hlavně připravovanou konferenci pro senátory a poslance k návrhu změny volebního zákona pro volby do zastupitelstev měst a obcí, jehož jsem spolupředkladatelem. Cílem je významné posílení většinových prvků při přidělování mandátů. Konkrétně mi jde o to, aby se zastupiteli stali ti kandidáti, kteří od voličů dostali nejvíce hlasů. Dnešní systém upřednostňuje pořadí kandidáta na kandidátní listině, a tak se často stává, že se do zastupitelstva dostane kandidát s podstatně nižším počtem hlasů než ten, který od voličů dostal více hlasů. To chci změnit.
Další složitý úkol, který před námi stojí, je nový myslivecký zákon. Zde bude kompromisní dohoda velice těžká, ale jsem připraven se na ní podílet.
Rád bych zmínil hlavně připravovanou konferenci pro senátory a poslance k návrhu změny volebního zákona pro volby do zastupitelstev měst a obcí, jehož jsem spolupředkladatelem. Cílem je významné posílení většinových prvků při přidělování mandátů. Konkrétně mi jde o to, aby se zastupiteli stali ti kandidáti, kteří od voličů dostali nejvíce hlasů. Dnešní systém upřednostňuje pořadí kandidáta na kandidátní listině, a tak se často stává, že se do zastupitelstva dostane kandidát s podstatně nižším počtem hlasů než ten, který od voličů dostal více hlasů. To chci změnit.
Další složitý úkol, který před námi stojí, je nový myslivecký zákon. Zde bude kompromisní dohoda velice těžká, ale jsem připraven se na ní podílet.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: Markéta Škodová
autor: Markéta Škodová
Související
•Příbram jako lakmusový papírek v prezidentských volbách
•Na Drkolnově zanikne kvůli bezpečnosti několik parkovacích míst
•Nakažení covidem na Příbramsku mohli dnes volit prezidenta, nikdo z nich nepřijel