Senát schválil ošetřovné 70 pct, pro kraje chce 300 Kč na občana

29. října 2020 (20:26)

foto: ribram.cz

Návrh vložil do zákona o příspěvku podnikatelům. Rozhodne Sněmovna.

Ošetřovné bude stát vyplácet zaměstnancům po celou dobu uzavření škol kvůli epidemii nového koronaviru nebo nařízené karantény dítěte. Dávka bude činit 70 procent denního vyměřovacího základu. Návrh dnes schválil navzdory některým výtkám Senát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Senát chce pro kraje z rozpočtu 300 Kč na obyvatele jako náhradu propadu příjmů. Návrh vložil do zákona o příspěvku podnikatelům. Rozhodne Sněmovna. Senát podle očekávání schválil odklad EET až do roku 2022.

Dávka se teď vyplácí ve výši 60 procent po devět dnů na děti do deseti let. Samoživitelé a samoživitelky ji mohou pobírat až 16 dnů.

Nárok na ošetřovné budou mít podle vládní předlohy i lidé s nemocenským pojištěním pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti. Senátoři poukazovali na to, že dávka se bude těmto lidem vyplácet jen v případě zavření škol, nikoli kvůli karanténě dítěte. Podle zpravodaje Marka Hilšera z klubu Starostů se tak zřejmě stalo nedopatřením.

Pozměňovací návrh, který měl záležitost narovnat, prosazovala Jitka Chalánková z klubu ODS. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) s úpravou nesouhlasila s poukazem na to, že je nutné, aby byla předloha přijata co nejrychleji. Věc je navíc možné podle ní řešit individuální žádostí o odstranění tvrdosti zákona.

Senát nakonec předlohu schválil ve sněmovním znění hlasy 28 ze 47 přítomných senátorů. O Chalánkové pozměňovacím návrhu už senátoři nehlasovali.

Senátní školský výbor apeloval na vládu, aby zvážila vyplácení ošetřovného na děti do 11 let místo nynějších deseti. Při jarní vlně koronavirové krize měli na dávku nárok rodiče dětí do 13 let věku.

Ošetřovné se podle vládní předlohy nebude vyplácet po dobu prázdnin a ředitelského volna. Věkové omezení se nebude vztahovat na rodiče postižených dětí. Ošetřovné mají dostávat i lidé, kteří se musí postarat kvůli uzavření stacionářů či karanténě o seniory a postižené blízké.

Na rozdíl od jara rodiče nebudou muset k žádosti přikládat potvrzení školy o jejím uzavření, které také dokládá, že dítě tuto školu navštěvuje. Místo potvrzení bude podle předlohy stačit čestné prohlášení, správa sociálního zabezpečení bude mít právo kontroly.

Nová úprava ošetřovného bude platit do konce nynějšího školního roku. Maláčová předpokládá, že stát na něm vyplatí až 1,2 miliardy korun.

Senát chce pro kraje 300 Kč na občana jako náhradu příjmů

Senát chce, aby kraje obdržely ze státního rozpočtu jednorázově 300 korun na každého obyvatele. Příspěvek má sloužit ke zmírnění letošního poklesu daňových příjmů v souvislosti s epidemií koronaviru. Senát vložil tento návrh do vládního návrhu zákona na vyplácení příspěvku 500 korun denně podnikatelům, kterým vláda uzavřela provozy nebo omezila podnikání jako opatření proti šíření koronaviru. Návrh zákona se tak nyní vrací do Sněmovny, která o něm rozhodne.

Pro přehlasování Senátu a stvrzení původní sněmovní podoby je zapotřebí hlasů nejméně 101 poslanců. Sněmovna by o návrhu mohla jednat od 10. listopadu.

Senátní hospodářský výbor, který s tímto návrhem přišel, chtěl původně pro kraje 400 korun na obyvatele. Dnes ale své rozhodnutí přehodnotil a navrhl 300 korun. Obcím už Parlament kvůli vyplácení příspěvku podnikatelů za jarní vlnu epidemie schválil na návrh Senátu příspěvek 1200 korun na obyvatele, posléze ho na návrh vlády zvýšil na 1250 korun.

Příspěvek, takzvaný kompenzační bonus, vyplácí stát z vybrané daně z příjmů zaměstnanců. Protože jde o sdílenou daň, o kterou se stát dělí s kraji a obcemi, zbývá na samosprávy v důsledku vyplácení bonusu méně peněz a jejich daňové příjmy v rámci rozpočtového určení daní se snižují.

Při schvalování zákona ve Sněmovně neuspěl žádný z poslaneckých návrhů, který měl do předlohy vložit i výplatu příspěvku krajům a obcím a tím jim propad nahradit. Předseda Starostů Vít Rakušan již tehdy avizoval, že senátoři jeho hnutí se pokusí tento stav v Senátu napravit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) k tomu ve Sněmovně řekla, že vrácení návrhu jen prodlouží dobu, po kterou budou podnikatelé na pomoc čekat.

K senátnímu návrhu ministryně zaujala při dnešním hlasování negativní stanovisko. Senátorům ale řekla, že návrh na 300 korun jí připadá fér z toho pohledu, že u krajů nastal propad v příjmech 3,1 miliardy korun. Upozornila však, že se nemůže k ničemu zavázat.

Senátoři neschválili například návrh svého kolegy Michaela Canova (STAN) aby obce dostaly 650 korun a kraje 800 korun na obyvatele. Neuspěl ani Lukáš Wagenknecht (za Piráty)s návrhem zvýšení bonusu pro podnikatele z navržených 500 Kč na 670 Kč denně.

Senát současně navrhl změnit pravidla vyplácení příspěvku podnikatelům tak, aby kompenzační bonus mohli čerpat i ti, kteří současně dostávají podporu z programu Covid-nájemné.

Vládou navrhovaný kompenzační bonus je určen osobám samostatně výdělečně činným, tedy hlavně živnostníkům. Určen je i společníkům malých společností s ručením omezeným, které mají společníky nejvýše dva, případně půjde o členy jedné rodiny. Mohou ho získat podnikatelé nebo osoby s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, jejichž činnost je výrazně navázána na podnikatele v zasažených oborech.

Sněmovna navíc rozšířila okruh osob, které budou moci dostat peníze. Měli by na něj dosáhnout například samostatně podnikající trenéři fitness, kteří nabízejí své služby zákazníkům v nyní uzavřených fitness centrech. Obecně má jít o osoby užívající prostory někoho jiného, které jsou nyní uzavřeny.

Senát podle očekávání schválil odklad EET až do roku 2022

Senát podle očekávání schválil prodloužení odkladu elektronické evidence tržeb (EET) do roku 2022. Důvodem je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie. Podle expertů to znamená konec tohoto projektu. Přímé zrušení EET na rozdíl od poslanců dnes žádný ze senátorů nepožadoval. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.

Povinnost EET je prozatím zrušena do konce letošního roku. Vláda navrhla další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. O osudu EET se nejspíš rozhodne ve sněmovních volbách na podzim 2021. Schillerová věří tomu, že EET bude obnoveno.

Odklad evidence se týká nejen stávajících oborů, ale i spuštění poslední fáze EET pro obory, které dosud tržby neevidovaly. Jde například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna letos 1. května. Žádný podnikatel nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Podnikatelé ale mohou tržby evidovat nadále dobrovolně.

Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno přes 200.000 podnikatelů, kteří dosud evidovali zhruba 15,5 miliardy účtenek.

Za zrušené kulturní akce budou moci pořadatelé dál dávat poukazy

Pořadatelé zrušených kulturních akcí budou moci odložit až na podzim roku 2022 vrácení uhrazeného vstupného. Lidé navíc budou moci dál žádat organizátory o poukaz na náhradní nebo odloženou akci místo peněz. Vládní novelu, která to předpokládá, dnes schválil Senát hlasy všech 47 přítomných členů. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Předloha prodlužuje působnost zákona schváleného už na jaře a má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu a zabránit krachům pořadatelů. "Praxe se v první vlně (epidemie) osvědčila," řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). O prodloužení termínů žádali podle něho sami pořadatelé.

Na odklad vrácení platby za vstupné bude platit takzvaná ochranná doba až do konce října 2022. Zákon se bude po účinnosti předlohy vztahovat na kulturní akce, které se měly konat do konce září příštího roku místo letošního října. Značně delší období bylo podle Zaorálka zvoleno kvůli tomu, aby se v budoucnu nemusela schvalovat další novela.

O poukaz místo vrácení vstupného budou moci zákazníci požádat organizátory do konce příštího roku. Voucher dostanou nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného. V ochranné době budou muset pořadatelé nabídnout náhradní nebo odloženou kulturní akci ve stejné nebo vyšší hodnotě.

Ochranná doba podle předlohy skončí, pokud pořadatel nevydá zákazníkovi poukaz do jednoho měsíce od jeho žádosti, nebo mu nenabídne náhradní kulturní akci do šesti měsíců od vydání poukazu. Náhradní akce se bude muset uskutečnit do konce října přespříštího roku.

Na okamžité vrácení peněz budou mít podle zákona nadále nárok zdravotně postižení lidé, nezaměstnaní, těhotné ženy, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, lidé starší 65 let a samoživitelky nebo samoživitelé.

Senátoři ODS a TOP 09 apelovali na změnu omezení otevírací doby

Senátoři ODS a TOP 09 apelovali na budoucího ministra zdravotnictví Jana Blatného, kterého dnes prezident Miloš Zeman jmenuje do funkce, aby přehodnotil nařízení o omezení otevírací doby v obchodech. Obávají se kumulace lidí v obchodech v odpoledních hodinách a v sobotu, podle nich by se tak opatření minulo zamýšleným účinkem. Zkrácení otevírací doby platí od středy, vláda ho schválila s cílem omezit šíření nového typu koronaviru.

Podle vládního nařízení musejí obchody, jejichž provoz nebyl zastaven, zavírat ve všední dny nejpozději ve 20:00. Vláda také zakázala nedělní prodej. Podle končícího ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) omezení prodejní doby sníží počet kontaktů mezi lidmi, a tím se i zmenší riziko dalšího šíření koronaviru.

"Naprosto nerozumím zúžení otevírací doby obchodů," řekl dnes předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS). Podle něj se opatření míjí účinkem, protože hrozí větší kumulace lidí v obchodech ve všední dny odpoledne poté, co lidi skončí v práci, a v sobotu, kdy si lidé budou nakupovat i na následující den. "Chci požádat (nového) minstra (Blatného), jestli se toto opatření nedá přehodnotit," řekl.

Nytra také vyzval Blatného, aby příští restriktivní opatření byla logická, předvídatelná a podložená. "Každému z nás se budou lépe dodržovat opatření, která jsou nutná v boji s covidem, když budu vědět, proč to opatření je a jak je podloženo daty," řekl Nytra.

Česko bude moci využít vojenské zdravotníky ze spojeneckých zemí

Do Česka bude moci přijet na pomoc s epidemií nového koronaviru až 300 vojenských zdravotníků z členských států Severoatlantické aliance a Evropské unie. Možnost jejich až 90denního pobytu dnes schválil Senát hlasy 47 ze 48 přítomných členů. Případné působení zahraničních vojáků v České republice podléhá podle ústavních pravidel souhlasu obou parlamentních komor. Dolní komora návrh schválila v úterý.

"V současné době nelze zcela konkrétně specifikovat podobu této pomoci, jelikož se bude odvíjet od možností a nabídky spojeneckých zemí a aktuální potřeby ČR," stojí ve vládních podkladech pro zákonodárce.

Působení armádních lékařů a zdravotníků zatím nabídly po české žádosti Spojené státy. Skupiny Národních gard Texasu a Nebrasky mají mít celkem 28 členů. "Předpokládá se, že by se jednalo celkem o čtyři týmy po zhruba sedmi členech, které by vedl lékař. Americké týmy již mají zkušenost se zvládáním pandemie z USA a měly by vlastní vybavení," uvedla vláda.

Zahraniční vojáci budou v případě nasazení v Česku působit beze zbraní a vždy ve spolupráci s českým zdravotním personálem. Američané by mohli pomáhat podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) i v záložní nemocnici na výstavišti v Praze-Letňanech, pokud by musela být uvedena do provozu.

"Čeští zdravotníci jsou často přetíženi a vydávají se ze všech sil, aby se situaci podařilo zvládnout," řekl před senátory Metnar. Nyní se podle něho vyjednává o možném vyslání zdravotníků s Německem a rozbíhají se jednání i s dalšími státy NATO a EU na bilaterální úrovni i na úrovni obou organizací.

Lidovečtí senátoři navrhují odklad plateb povinných záloh

Lidovečtí senátoři chtějí umožnit podnikatelům odklad povinných záloh na zdravotní a sociální pojištění od října do března. Podnikatelům by to mělo umožnit lépe se vypořádat s ekonomickými dopady epidemie koronaviru, uvedla předsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL Šárka Jelínková. Opatření chtějí lidovci zapracovat do návrhu zákona o příspěvku 500 korun denně pro podnikatele, kteří museli omezit nebo přerušit činnost v důsledku vládních opatření proti šíření nemoci covid-19.

Podle Jelínkové KDU-ČSL uvažovala i o úplném odpuštění záloh pro podnikatele, nakonec se ale rozhodli pro jejich odklad kvůli tomu, aby se nepropadly příjmy státního rozpočtu, které budou třeba i pro jiná opatření na boj s ekonomickými následky epidemie. "Podnikatelé nám říkají, že by jim i odklad pomohl," řekla Jelínková.

Lidovci budou chtít návrh na kompenzace pro podnikatele upravit také tím, že z něj vypustí omezující podmínku o zákazu souběžného čerpání jiné státní podpory. S takovým omezením by podle Jelínkové navržená pomoc nebyla účinná.

Možné úpravy návrhu na kompenzace podnikatelům kritizovala už předem ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní důsledkem toho bude, že se zdrží vyplacení podpory, protože se senátními úpravami bude muset zabývat Sněmovna. Předsedkyně lidoveckých senátorů dnes tuto výhradu odmítla, podle ní je důležité, aby pomoc byla nejen rychlá, ale aby i měla skutečně pozitivní dopad.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: ČTK
pribram.cz

autor: Jakub Pečenka