S příbramskou archivářkou proniknete do tajů starých dokumentů. I těch psaných švabachem
18. srpna 2024 (07:00)
foto: ilustrační, Pixabay – David Krüger
Od září povede Věra Smolová z příbramského archivu opět kurz čtení starého písma pro genealogy. „Na čtení starého písma je nejobtížnější zafixovat si odlišné tvary písmen,“ říká historička, která se aktuálně věnuje historii Březových Hor.
Od letošního září do jara 2025 nabízí Knihovna Jana Drdy možnost seznámit se se starým písmem a dokázat ho přečíst. Kurz povede historička a vedoucí Státního okresního archivu Příbram Věra Smolová. Účastníky provede čtením starého písma během šestnácti lekcí.
Kurz začíná tištěným švabachem a plynule přejde ke kurentu. „Právě ten bývá nepřekonatelnou překážkou pro genealogy, kteří se dostanou do pramenů 19. století. Když zvládneme českou verzi, probíráme i nejčastější typy německých zápisů kurentem, aby se v nich účastníci kurzu dokázali zorientovat,“ představuje Věra Smolová vyučované druhy písma. Kurz je vhodný i pro úplné začátečníky, protože se spolu se čtením potkají i se všemi typy pramenů a archiválií, které genealogové využívají.
Podle historičky je na čtení starého písma nejobtížnější zafixovat si odlišné tvary písmen. „Je zbytečné se toho bát, mám osvědčenou metodu. Bez pravidelného tréninku to ovšem jde pomaleji, je třeba tomu věnovat čas i mezi jednotlivými lekcemi,“ předesílá Věra Smolová, že studenti budou dostávat pravidelné domácí úkoly. Kurz proběhl již vloni a kurent, i po domácích přípravách na lekce, se účastníci opravdu naučili.
foto: Ukázka trhové smlouvy psané úhledným a snadno čitelným kurentem, zdroj: Věra Smolová / se souhlasem
Spolupráci s amatérskými badateli archivářka vítá: „Víc hlav vždycky víc ví. Jsou to lidé třeba úplně jiného profesionálního zaměření, rozšiřují mi obzory.“ Aktuálně intenzivně zpracovává historii Březových Hor, které byly v novověku osídleny na zeleném drnu (či na haldičkách a mezi doly) v roce 1555, a příští rok tak oslaví výročí založení. Práce obnáší studium horních knih a dalších pramenů z 16. až 17. století, které byly dosud opomíjeny. „Zvlášť hornické prameny jsou psány opravdu velmi špatně čitelným písmem. Ale výsledek myslím bude za tu práci stát. Budou to Březové Hory jako na dlani,“ těší se na výsledek Věra Smolová.
Do konce tohoto roku čeká Věru Smolovou ještě příprava vydání sborníku Podbrdsko. Soubor odborných textů o historických událostech z regionu Příbramska, Sedlčanska, Dobříšska, Rožmitálska, Březnicka a Berounska vychází pod hlavičkou Státního okresního archivu Příbram, Hornického muzea Příbram a Městského muzea Sedlčany každý rok. Kromě Březových Hor se historička hodlá věnovat dalším příběhům – zázrakům – ze svatohorských ambitů. „Zjistila jsem, že dokud je nezpracuju všechny, nemohu vydat knihu o Svaté Hoře. Chyběly by v ní zásadní věci,“ dodává.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Magdalena Rezková
Související
•Festival hudby na dobříšském zámku nabídne klasiku pod širým nebem, letošním hostem je i sopranistka Eva Urbanová
•I letos finančně podpoříme obnovu zámku v Rožmitále pod Třemšínem, říká organizátorka festivalu
•Pohádku o Zlatovlásce si děti užijí v kulisách vysokochlumeckého skanzenu