Rybova mše vánoční zní po celém světě, pronikla i do Japonska
22. prosince 2016 (12:20)
O Českou mši vánoční rožmitálského kantora Jakuba Jana Ryby je zájem nejen doma, ale i ve světě. Jeho nejpopulárnější skladbu pro vánoční období znají posluchači v Americe, Austrálii, na Novém Zélandu, přeložena byla do švédštiny a nedávno zazněla třeba v Japonsku. Skladatel ji přitom za své nejlepší dílo nepovažoval, řekl dnes ČTK předseda Společnosti Jakuba Jana Ryby Hubert Hoyer.
"O Rybu je zájem i v cizině, teď dokonce dávali Českou mši vánoční v Tokiu. Ozval se mi nějaký pán, který studoval v Praze hudbu, že měl sen, aby to v Japonsku zaznělo, a ono se to podařilo. Tak se chtěl podělit o tu radost a poslal nám plakát," uvedl Hoyer.
Od prvního provedení zlidovělé mše Hej mistře! v kostele ve Starém Rožmitále letos uplyne 220 let. Od té doby vešla ve známost a stala se symbolem Vánoc. "Hraje se po celém světě. Ryba by si to určitě nikdy nemyslel, on si považoval víc jiných skladeb než této," řekl Hoyer.
Společnost starající se o skladatelův odkaz, které předsedá, sdružuje kolem 250 lidí. Členy má i v zahraničí, ve Švýcarsku, v Rakousku nebo v Kanadě. Cílem spolku je Rybovo dílo především popularizovat. "Když někdo chce nějakou skladbu nastudovat, tak pokud k ní máme notový materiál, tak ho samozřejmě rádi bezplatně poskytneme," uvedl Hoyer. Ryba za svůj život složil asi 1500 skladeb a Hoyerovi je líto, že Česká mše vánoční zastiňuje další dílo, které mezi lidmi není příliš známé. "Je to škoda. Maximálně ještě nějakou pastorelu znají, Rozmilý slavíčku nebo něco takového. Ale že Ryba psal koncerty a oratoria, to ví už málokdo," podotkl.
Situace se podle něj trochu zlepšila po loňském roce, kdy se připomínalo 250. výročí Rybova narození a 200. výročí úmrtí. "Jubilejní rok hodně pomohl, spousta projektů se spustila," uvedl Hoyer. Za významný počin považuje například vznik první veřejnosti dostupné nahrávky Rybova monumentálního oratoria Stabat mater z roku 1805. "To je něco úplně jiného než Česká mše vánoční. Ani by to někdo třeba nehádal, že to napsal Ryba," míní Hoyer. Vyšla také celobarevná monografie o Rybovi s ukázkami jeho notových a písemných rukopisů a vznikají další nahrávky. "Snažíme se uvádět do života i Rybovy věci, které jsou málo známé. V plzeňském rozhlase se například natáčejí houslové koncerty," dodal Hoyer.
"O Rybu je zájem i v cizině, teď dokonce dávali Českou mši vánoční v Tokiu. Ozval se mi nějaký pán, který studoval v Praze hudbu, že měl sen, aby to v Japonsku zaznělo, a ono se to podařilo. Tak se chtěl podělit o tu radost a poslal nám plakát," uvedl Hoyer.
Od prvního provedení zlidovělé mše Hej mistře! v kostele ve Starém Rožmitále letos uplyne 220 let. Od té doby vešla ve známost a stala se symbolem Vánoc. "Hraje se po celém světě. Ryba by si to určitě nikdy nemyslel, on si považoval víc jiných skladeb než této," řekl Hoyer.
Společnost starající se o skladatelův odkaz, které předsedá, sdružuje kolem 250 lidí. Členy má i v zahraničí, ve Švýcarsku, v Rakousku nebo v Kanadě. Cílem spolku je Rybovo dílo především popularizovat. "Když někdo chce nějakou skladbu nastudovat, tak pokud k ní máme notový materiál, tak ho samozřejmě rádi bezplatně poskytneme," uvedl Hoyer. Ryba za svůj život složil asi 1500 skladeb a Hoyerovi je líto, že Česká mše vánoční zastiňuje další dílo, které mezi lidmi není příliš známé. "Je to škoda. Maximálně ještě nějakou pastorelu znají, Rozmilý slavíčku nebo něco takového. Ale že Ryba psal koncerty a oratoria, to ví už málokdo," podotkl.
Situace se podle něj trochu zlepšila po loňském roce, kdy se připomínalo 250. výročí Rybova narození a 200. výročí úmrtí. "Jubilejní rok hodně pomohl, spousta projektů se spustila," uvedl Hoyer. Za významný počin považuje například vznik první veřejnosti dostupné nahrávky Rybova monumentálního oratoria Stabat mater z roku 1805. "To je něco úplně jiného než Česká mše vánoční. Ani by to někdo třeba nehádal, že to napsal Ryba," míní Hoyer. Vyšla také celobarevná monografie o Rybovi s ukázkami jeho notových a písemných rukopisů a vznikají další nahrávky. "Snažíme se uvádět do života i Rybovy věci, které jsou málo známé. V plzeňském rozhlase se například natáčejí houslové koncerty," dodal Hoyer.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: ČTK
autor: Jan Kholl kš