Ryba by měl radost, říká varhaník o České mši vánoční
ROZHOVOR
23. prosince 2024 (07:00)
foto: pribram.cz / Karel Hutr / Hubert Hoyer za varhany.
Na Štědrý večer zazní v kostele Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále Česká mše vánoční „Hej, mistře“ Jakuba Jana Ryby v podání zpěváků a hudebníků z Rožmitálska.
Rybova vánoční mše se uskuteční v úterý ve 22 hodin pod vedením Huberta Hoyera. Rožmitálský varhaník Hubert Hoyer je dlouholetým regenschori a předsedou Společnosti Jakuba Jana Ryby. Ve vánočním rozhovoru přiblíží našim čtenářům historii i současný význam tohoto hudebního skvostu, kterým bezesporu Rybova mše je.
Jak dlouho už ve Starém Rožmitále hrajete Rybovu Českou mši vánoční?
Na varhany ve Starém Rožmitále hraji pravidelně od roku 1974. Při provedení Rybovky hraji na housle a zároveň celé provedení řídím. Poprvé jsem se účastnil už v roce 1959 jako desetiletý chlapec. Od té doby, s výjimkou let 1971 a 1972, jsem nikdy nechyběl.
Myslíte si, že si Jakub Jan Ryba uvědomoval, jak významnou skladbu složil?
Určitě si toho nebyl vědom. Českou mši vánoční nepovažoval za výjimečnou a nezmínil ji ani ve svém hudebním životopise. Za daleko významnější považoval své latinské mše a například Stabat Mater věnované plzeňskému radnímu Matasovi.
Co podle vás stojí za obrovskou popularitou této skladby?
Její srozumitelnost a krásná, i když jednoduchá, melodika. Ryba je autorem nejen hudby, ale i textu. To, že je psaná česky, umožnilo lidem lépe prožít vánoční příběh o narození Ježíše Krista. Mše vyvolává úžasnou vánoční atmosféru a postupně se stala symbolem českých Vánoc.
Je v ní popsán podle Lukášova evangelia vánoční příběh, narození Ježíše Krista i s jeho děním bezprostředně tomu předcházejícím. Ryba si na nic nehraje, v dalším průběhu jsou vyřčeny nádherným způsobem prosby a přání. Skladba má veliký duchovní náboj a je plná vánoční radosti a je až neobyčejně optimistická.
Rybovka se ujala i ve světě…
Ve 20. století začala masivně pronikat do zahraničí. V německy mluvících státech je velmi oblíbená a bývá vedle překladů zpívána i v češtině, dostala se do zámoří také vlivem různých krajanských spolků, zaznívá i v Austrálii a v Jižní Americe, v Kanadě i v USA. Dostala se do Japonska, kde zazněla v Tokiu v češtině a velmi pozitivně byla přijata. Vrcholem je asi uvedení ve Vatikánu!
Jaký význam má pro vás osobně každoroční provedení této mše?
Je to pocta Jakubu Janu Rybovi a jeho odkazu. Každoroční provedení na Štědrý den je vždy obětováno za něj a jeho rodinu. Myslím, že kdyby mohl vidět, kolik lidí jeho hudba spojuje, měl by z toho radost.
Na varhany ve Starém Rožmitále hraji pravidelně od roku 1974. Při provedení Rybovky hraji na housle a zároveň celé provedení řídím. Poprvé jsem se účastnil už v roce 1959 jako desetiletý chlapec. Od té doby, s výjimkou let 1971 a 1972, jsem nikdy nechyběl.
Myslíte si, že si Jakub Jan Ryba uvědomoval, jak významnou skladbu složil?
Určitě si toho nebyl vědom. Českou mši vánoční nepovažoval za výjimečnou a nezmínil ji ani ve svém hudebním životopise. Za daleko významnější považoval své latinské mše a například Stabat Mater věnované plzeňskému radnímu Matasovi.
Co podle vás stojí za obrovskou popularitou této skladby?
Její srozumitelnost a krásná, i když jednoduchá, melodika. Ryba je autorem nejen hudby, ale i textu. To, že je psaná česky, umožnilo lidem lépe prožít vánoční příběh o narození Ježíše Krista. Mše vyvolává úžasnou vánoční atmosféru a postupně se stala symbolem českých Vánoc.
Je v ní popsán podle Lukášova evangelia vánoční příběh, narození Ježíše Krista i s jeho děním bezprostředně tomu předcházejícím. Ryba si na nic nehraje, v dalším průběhu jsou vyřčeny nádherným způsobem prosby a přání. Skladba má veliký duchovní náboj a je plná vánoční radosti a je až neobyčejně optimistická.
Rybovka se ujala i ve světě…
Ve 20. století začala masivně pronikat do zahraničí. V německy mluvících státech je velmi oblíbená a bývá vedle překladů zpívána i v češtině, dostala se do zámoří také vlivem různých krajanských spolků, zaznívá i v Austrálii a v Jižní Americe, v Kanadě i v USA. Dostala se do Japonska, kde zazněla v Tokiu v češtině a velmi pozitivně byla přijata. Vrcholem je asi uvedení ve Vatikánu!
Jaký význam má pro vás osobně každoroční provedení této mše?
Je to pocta Jakubu Janu Rybovi a jeho odkazu. Každoroční provedení na Štědrý den je vždy obětováno za něj a jeho rodinu. Myslím, že kdyby mohl vidět, kolik lidí jeho hudba spojuje, měl by z toho radost.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz / Karel Hutr
autor: Karel Hutr