Řezníci radí, jak usmažit ten nejlepší vepřový řízek na Štědrý večer
14. prosince 2022 (08:45)
foto: pribram.cz/Jakub Pečenka
Na Štědrý večer se kromě vydatné polévky a bramborového salátu připravuje smažený kapr či vepřový řízek. Řezníci radí, jak usmažit ten nejchutnější řízek podle osvědčeného receptu.
Poslední adventní neděle je za dveřmi a lidé zapálí čtvrtou, andělskou svíčku na adventním věnci, která má představovat mír a pokoj. Tento víkend je samozřejmě spojen se spoustou povinností. Pečení cukroví, vánoční nákupy či důkladnější úklid.
Jaké hlavní jídlo však připravit na Štědrý večer, aby byla spokojená celá rodina? Klasikou českých domácností je knedlíčková či rybí polévka, bramborový salát se smaženým kaprem nebo vepřovým řízkem. Příbramští řezníci připravili ten nejchutnější recept na zlatavě propečený řízek.
Jednotná štědrovečerní večeře v podobě kapra se salátem, v mnoha rodinách obohacená o vinnou klobásu či vepřové řízky, se na českém vánočním stole zabydlela až po druhé světové válce, v padesátých letech minulého století. V dřívějších dobách bylo štědrovečerní menu mnohem pestřejší a značně se lišilo podle jednotlivých regionů.
Kapr na černo, dobré pivo, pocukrované vařené sušené hrušky a švestky. Tak vypadala hornická štědrovečerní večeře
Obřad štědrovečerní večeře, nesené v minulosti v ryze křesťanském duchu, začal povstáním všech u stolu shromážděných lidí, kdy v nastalém tichu promluvil představený rodiny. Poděkoval Bohu za to, že se rodina mohla ve zdraví a pohodě takto setkat, vzpomněl těch, kteří již odešli na věčnost. Následovaly společně pronesené modlitby Otče náš Zdrávas Maria, načež muž v čele rodiny vyslovil všem přání hezkého prožití vánočních svátků. Poté si všichni navzájem popřáli spolu se stiskem pravic, případně i políbením.
Obřad štědrovečerní večeře, nesené v minulosti v ryze křesťanském duchu, začal povstáním všech u stolu shromážděných lidí, kdy v nastalém tichu promluvil představený rodiny. Poděkoval Bohu za to, že se rodina mohla ve zdraví a pohodě takto setkat, vzpomněl těch, kteří již odešli na věčnost. Následovaly společně pronesené modlitby Otče náš Zdrávas Maria, načež muž v čele rodiny vyslovil všem přání hezkého prožití vánočních svátků. Poté si všichni navzájem popřáli spolu se stiskem pravic, případně i políbením.
A nastala vlastní večeře. V některých rodinách ji zahájilo přiťuknutí sklenkou vína, jinde již první chod – rybí polévka. Ryba následovala i poté. Ve starších dobách kapr na černo se speciální omáčkou, později i dnes většinou kapr smažený s bramborovým salátem. Zapíjelo se dobrým pivem. Pro děti muselo být v jídelníčku i něco sladkého. To dříve představovala „muzika“, čili vařené sušené hrušky a švestky svrchu hodně pocukrované, a k tomu dále vdolečky namazané medem a posypané nastrouhaným perníkem. Také tu byl štědrovečerní závin a samozřejmě – jakož i pro dny příští – vánočka. Nápojový doplněk pro dospělé zde často představoval punč.
V závěru hodování nastala chvíle, na níž se zejména drobotina dlouho těšila: shledání se s dárky. V zámožnějších rodinách se po večeři otevřel pokoj, jinak ten den pro děti uzamčený. V jeho středu zářil rozsvícený stromeček a pod ním čekaly balíčky či předměty opatřené lístky se jmény. A už tu byla chvíle šťastné dětské radosti, to, co o našich Vánocích setrvává a zajisté se ani v budoucnu neztratí.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Tomáš Pečenka
Související
•Příbramská teplárna čelí enormnímu zájmu o znovupřipojení bytových domů
•Příbramští hokejisté napekli cukroví pro pacienty v nemocnici
•Zlatá neděle v českém řeznictví ZEMAN maso-uzeniny