Restaurace budou muset od středy zavřít ve 20:00
7. prosince 2020 (18:27)
Ministerstvo zdravotnictví zatím nenavrhuje přechod ze třetího zpět do čtvrtého stupně protiepidemického systému PES. Skóre je na hranici, nastala stagnace, uvedl Jan Blatný po jednání vlády. Ta dnes ale rozhodla, že bary, restaurace a další stravovací zařízení budou muset od středy nově zavírat nejpozději ve 20:00 včetně výdejních okének. Schválena byla novela krizového zákona, která počítá s pokutami za porušování nařízení vlády až 50.000 Kč pro fyzické a tři miliony pro právnické osoby. Kabinet také odsouhlasil žádost o dalších 30 dní nouzového stavu. O termínu otevření skiareálů vláda dnes nerozhodla.
Blatný: Zatím nenavrhujeme návrat do čtvrtého stupně PES
Ministerstvo zdravotnictví zatím nenavrhuje přechod ze třetího zpět do čtvrtého stupně protiepidemického systému PES. Blatný připravuje rovněž změnu metodiky, započítávat se budou nejen PCR, ale i antigenní testy. Povede to ke zlepšení skóre, řekl ministr.
Ministerstvo zdravotnictví zatím nenavrhuje přechod ze třetího zpět do čtvrtého stupně protiepidemického systému PES. Blatný připravuje rovněž změnu metodiky, započítávat se budou nejen PCR, ale i antigenní testy. Povede to ke zlepšení skóre, řekl ministr.
Současné skóre je podle ministra na hranici mezi třetím a čtvrtým stupněm rizika, pokles se zastavil a stav epidemie stagnuje. Od neděle je skóre 64 bodů, a odpovídá tak čtvrtému stupni rizika. Podle metodiky by se po třech dnech mělo zvážit zpřísnění. "Od začátku říkáme, že protiepidemický systém je zásadním, nikoliv jediným zdrojem rozhodování pro naše rozhodování. Je to uvedeno už v metodice," řekl ministr.
Do týdne se do výpočtu rizikového skóre podle Blatného promítne nová metodika Evropského centra pro kontrolu infekčních nemocí (ECDC), která dává antigenní testy naroveň s testy PCR. Už minulý týden ministr uvedl, že v takovém případě by byl podíl pozitivních testů, který je jedním z parametrů výpočtu, zhruba 14 procent místo současných asi 21 procent.
"Pokud budeme metodiku aplikovat do současného stavu, tak a priori povede ke zlepšení stavu. Musíme ale zhodnotit, jestli povede i k nutnosti úpravy výpočtu," uvedl Blatný. Pokud by v takovém případě byl podíl pozitivních testů 14 procent, skóre by se podle výpočtu ČTK snížilo o devět bodů. Současných 21 procent má hodnotu 20 bodů, 11 až 15 procent pak hodnotu 11 bodů.
Do týdne se do výpočtu rizikového skóre podle Blatného promítne nová metodika Evropského centra pro kontrolu infekčních nemocí (ECDC), která dává antigenní testy naroveň s testy PCR. Už minulý týden ministr uvedl, že v takovém případě by byl podíl pozitivních testů, který je jedním z parametrů výpočtu, zhruba 14 procent místo současných asi 21 procent.
"Pokud budeme metodiku aplikovat do současného stavu, tak a priori povede ke zlepšení stavu. Musíme ale zhodnotit, jestli povede i k nutnosti úpravy výpočtu," uvedl Blatný. Pokud by v takovém případě byl podíl pozitivních testů 14 procent, skóre by se podle výpočtu ČTK snížilo o devět bodů. Současných 21 procent má hodnotu 20 bodů, 11 až 15 procent pak hodnotu 11 bodů.
Restaurace budou muset od středy zavírat ve 20:00
Bary, kluby, restaurace a další stravovací zařízení včetně hotelových restaurací a výdejních okének budou muset od středy zavírat o dvě hodiny dříve, tedy nejpozději ve 20:00. Restrikce se netýká rozvozu jídla. Zakázána bude po celý den konzumace alkoholu na veřejnosti. Na všech trzích bude zakázán provoz stravovacích služeb a prodej alkoholu.
Vláda tak reagovala na častá porušování opatření v tomto odvětví, uvedl. Podle Blatného k výdejním okénkům byly přistavovány vyhřívané stany, okénka fungovala mimo povolené hodiny, byly zjištěny přeplněné bary. "Vláda se shodla na tom, že tato opatření, která mají za cíl zvýšit pravděpodobnost toho, že nastavená opatření budou dodržována, budou v platnosti od středy," řekl ministr.
Uvolňování či zpřísňování opatření se v České republice řídí protiepidemickým systémem PES. V současné době platí z pětistupňové škály třetí úroveň, kdy většina podnikatelských činností může fungovat. Mírnější stupeň platí od čtvrtka, současné rizikové skóre odpovídá čtvrtému stupni. Podle Blatného se počty nakažených projevují po opatřeních se sedmidenním až desetidenním zpožděním, což znamená, že lidé už v přísném čtvrtém stupni pravděpodobně brali opatření na lehkou váhu, uvedl.
Restaurace aktuálně mohou mít otevřeno mezi 06:00 a 22:00. Mohou obsluhovat pouze usazené hosty, u jednoho stolu smějí sedět nejvýše čtyři lidé. Kapacita stravovacích podniků může být naplněna maximálně na 50 procent. Gastronomická zařízení byla kvůli zamezení šíření koronaviru od 14. října do 2. prosince pro veřejnost uzavřena.
Bary, kluby, restaurace a další stravovací zařízení včetně hotelových restaurací a výdejních okének budou muset od středy zavírat o dvě hodiny dříve, tedy nejpozději ve 20:00. Restrikce se netýká rozvozu jídla. Zakázána bude po celý den konzumace alkoholu na veřejnosti. Na všech trzích bude zakázán provoz stravovacích služeb a prodej alkoholu.
Vláda tak reagovala na častá porušování opatření v tomto odvětví, uvedl. Podle Blatného k výdejním okénkům byly přistavovány vyhřívané stany, okénka fungovala mimo povolené hodiny, byly zjištěny přeplněné bary. "Vláda se shodla na tom, že tato opatření, která mají za cíl zvýšit pravděpodobnost toho, že nastavená opatření budou dodržována, budou v platnosti od středy," řekl ministr.
Uvolňování či zpřísňování opatření se v České republice řídí protiepidemickým systémem PES. V současné době platí z pětistupňové škály třetí úroveň, kdy většina podnikatelských činností může fungovat. Mírnější stupeň platí od čtvrtka, současné rizikové skóre odpovídá čtvrtému stupni. Podle Blatného se počty nakažených projevují po opatřeních se sedmidenním až desetidenním zpožděním, což znamená, že lidé už v přísném čtvrtém stupni pravděpodobně brali opatření na lehkou váhu, uvedl.
Restaurace aktuálně mohou mít otevřeno mezi 06:00 a 22:00. Mohou obsluhovat pouze usazené hosty, u jednoho stolu smějí sedět nejvýše čtyři lidé. Kapacita stravovacích podniků může být naplněna maximálně na 50 procent. Gastronomická zařízení byla kvůli zamezení šíření koronaviru od 14. října do 2. prosince pro veřejnost uzavřena.
Vláda nerozhodla o termínu otevření skiareálů, nezveřejní pravidla
Vláda dnes nerozhodla, od kdy budou moci být v provozu lyžařská střediska. Současná epidemická situace zatím neumožňuje toto rozhodnutí přijmout. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci dodal, že zatím nebude zveřejněn ani manuál pro provoz zimních středisek.
Blatný v pátek řekl, že skiareály by se v České republice měly otevřít od 18. prosince. "Tento svůj návrh jsem stáhl z jednání vlády, proto o něm zatím jednáno nebylo," uvedl dnes.
Pravidla pro provoz zimních středisek jsou podle Havlíčka připravena, konzultují se s provozovateli areálů. Zveřejněn bude ale až bude jasné, od kdy budou moci lyžařská střediska fungovat. Podmínky budou podle něj představeny s předstihem.
V Evropě se v posledních týdnech o provozu skiareálů bouřlivě diskutuje. Italský premiér Giuseppe Conte minulý týden oznámil, že v Itálii zůstanou lyžařské sjezdovky zavřené do 7. ledna. Záměr nechat lyžařská střediska přes vánoční svátky mimo provoz podporovala také Francie. Naopak Rakousko chce sjezdovky otevřít od 24. prosince. Prakticky budou dostupné ale jen místním. Lyžaři z rizikových zemí budou totiž po vstupu do země muset podstoupit desetidenní karanténu. Lyžování bude možné dále například v Polsku.
Vláda dnes nerozhodla, od kdy budou moci být v provozu lyžařská střediska. Současná epidemická situace zatím neumožňuje toto rozhodnutí přijmout. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci dodal, že zatím nebude zveřejněn ani manuál pro provoz zimních středisek.
Blatný v pátek řekl, že skiareály by se v České republice měly otevřít od 18. prosince. "Tento svůj návrh jsem stáhl z jednání vlády, proto o něm zatím jednáno nebylo," uvedl dnes.
Pravidla pro provoz zimních středisek jsou podle Havlíčka připravena, konzultují se s provozovateli areálů. Zveřejněn bude ale až bude jasné, od kdy budou moci lyžařská střediska fungovat. Podmínky budou podle něj představeny s předstihem.
V Evropě se v posledních týdnech o provozu skiareálů bouřlivě diskutuje. Italský premiér Giuseppe Conte minulý týden oznámil, že v Itálii zůstanou lyžařské sjezdovky zavřené do 7. ledna. Záměr nechat lyžařská střediska přes vánoční svátky mimo provoz podporovala také Francie. Naopak Rakousko chce sjezdovky otevřít od 24. prosince. Prakticky budou dostupné ale jen místním. Lyžaři z rizikových zemí budou totiž po vstupu do země muset podstoupit desetidenní karanténu. Lyžování bude možné dále například v Polsku.
Novela zákona počítá s vyššími postihy za porušení nařízení vlády
Dílčí novela krizového zákona počítá s pokutami za porušování protikoronavirových nařízení vlády až 50.000 korun pro fyzické osoby a tři miliony korun pro právnické osoby. Vláda návrh předlohy ministerstva vnitra schválila, informoval na tiskové konferenci ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ukázalo se, že je možné postihovat porušování opatření ministerstva zdravotnictví, která se například týkají nošení roušek, u vládních nařízení týkajících se třeba uzavření restaurací to je ale problematické, řekl.
"Jestliže dneska fyzické osoby bylo možné pokutovat maximálně 20.000 korunami a u právnických osob nebylo možné dát jakýkoli postih vůbec, novela navrhuje, aby pokuta fyzickým osobám mohla jít až na 50.000 korun, v případě právnických osob až tři miliony korun," řekl Zaorálek. Kabinet chce, aby předlohu Sněmovna projednala ve stavu legislativní nouze.
Dílčí novela krizového zákona počítá s pokutami za porušování protikoronavirových nařízení vlády až 50.000 korun pro fyzické osoby a tři miliony korun pro právnické osoby. Vláda návrh předlohy ministerstva vnitra schválila, informoval na tiskové konferenci ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ukázalo se, že je možné postihovat porušování opatření ministerstva zdravotnictví, která se například týkají nošení roušek, u vládních nařízení týkajících se třeba uzavření restaurací to je ale problematické, řekl.
"Jestliže dneska fyzické osoby bylo možné pokutovat maximálně 20.000 korunami a u právnických osob nebylo možné dát jakýkoli postih vůbec, novela navrhuje, aby pokuta fyzickým osobám mohla jít až na 50.000 korun, v případě právnických osob až tři miliony korun," řekl Zaorálek. Kabinet chce, aby předlohu Sněmovna projednala ve stavu legislativní nouze.
Medikům skončí pracovní povinnost kvůli koronaviru
Medikům skončí pracovní povinnost ve zdravotnických zařízeních, kterou jim v polovině října uložila vláda kvůli druhé vlně koronavirové epidemie. Novinářům to po dnešním jednání vlády Blatný. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) na twitteru uvedl, že pracovní povinnost studentů lékařských fakult v oboru všeobecného lékařství skončí ve čtvrtek.
"Bylo schváleno usnesení, že medici se navrátí do škol. Nebudou muset již pomáhat formou pracovní povinnosti ve zdravotnických zařízeních," řekl novinářům Blatný. Vláda uložila v říjnu pracovní povinnost studentům čtvrtého a pátého ročníku všeobecného lékařství na lékařských fakultách, pátého ročníku zubního lékařství či farmacie.
Blatný a Plaga uvedli, že pracovní povinnost končí ve čtvrtek. "Je to tam, kde je jim to nařízeno. Samozřejmě v řadě nemocnic mají studenti dohody," uvedl Blatný. V činnosti na základě smluv, které konají z vlastního rozhodnutí, podle něj mohou studenti pokračovat. K dnešnímu rozhodnutí vlády podle něj vedly podněty krajských koordinátorů intenzivní péče. "Situace je podobná ve většině regionů, výjimkou je Karlovarský kraj," uvedl Blatný. Výpadek po uvolnění studentů by tam měla vyřešit armáda.
K ukončení pracovní povinnosti studentů vyzývala minulý týden vládu expertní skupina opozičních ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Podle poslance TOP 09 Vlastimila Válka již není pomoc mediků nutná a studentům brání v přípravě na zkoušky, což by mohlo za rok poznamenat zdravotnictví v Česku. Stejnou výzvu předtím adresovala vládě například i Masarykova univerzita.
Medikům skončí pracovní povinnost ve zdravotnických zařízeních, kterou jim v polovině října uložila vláda kvůli druhé vlně koronavirové epidemie. Novinářům to po dnešním jednání vlády Blatný. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) na twitteru uvedl, že pracovní povinnost studentů lékařských fakult v oboru všeobecného lékařství skončí ve čtvrtek.
"Bylo schváleno usnesení, že medici se navrátí do škol. Nebudou muset již pomáhat formou pracovní povinnosti ve zdravotnických zařízeních," řekl novinářům Blatný. Vláda uložila v říjnu pracovní povinnost studentům čtvrtého a pátého ročníku všeobecného lékařství na lékařských fakultách, pátého ročníku zubního lékařství či farmacie.
Blatný a Plaga uvedli, že pracovní povinnost končí ve čtvrtek. "Je to tam, kde je jim to nařízeno. Samozřejmě v řadě nemocnic mají studenti dohody," uvedl Blatný. V činnosti na základě smluv, které konají z vlastního rozhodnutí, podle něj mohou studenti pokračovat. K dnešnímu rozhodnutí vlády podle něj vedly podněty krajských koordinátorů intenzivní péče. "Situace je podobná ve většině regionů, výjimkou je Karlovarský kraj," uvedl Blatný. Výpadek po uvolnění studentů by tam měla vyřešit armáda.
K ukončení pracovní povinnosti studentů vyzývala minulý týden vládu expertní skupina opozičních ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Podle poslance TOP 09 Vlastimila Válka již není pomoc mediků nutná a studentům brání v přípravě na zkoušky, což by mohlo za rok poznamenat zdravotnictví v Česku. Stejnou výzvu předtím adresovala vládě například i Masarykova univerzita.
Vláda odsouhlasila žádost o dalších 30 dní nouzového stavu
Vláda bude ve Sněmovně usilovat o prodloužení nouzového stavu kvůli epidemii covidu-19 o dalších 30 dní. Trval by tak do 11. ledna. Premiér Andrej Babiš (ANO) ČTK sdělil, že žádost určenou poslancům dnes schválil kabinet. Nouzový stav zatím v Česku kvůli epidemii covidu-19 platí od 5. října do 12. prosince. O návrhu kabinetu bude Sněmovna jednat pravděpodobně ve středu.
Sněmovna při podzimní vlně epidemie dostala od vlády už dvě žádosti. Koncem října souhlasila s prodloužením stavu nouze o 17 dnů a ve druhé polovině listopadu o 22 dnů. Kabinet chtěl vždy měsíc. Na jaře trval v Česku nouzový stav kvůli koronavirové krizi 66 dnů, nynější je zatím na 68 dnů.
Sama vláda může rozhodnout jen o prvních až 30 dnech nouzového stavu, pak už je nutný souhlas poslanců. Šéf Ústředního krizového štábu Hamáček minulý týden řekl, že by považoval za vhodné, aby poslanci tentokrát schválili datum po Novém roce, aby se Sněmovna nemusela kvůli žádosti scházet po Vánocích.
Největší opoziční strany se k návrhu staví negativně. "Nouzový stav nemůže platit nepřetržitě. Nezbytná opatření lze přijímat i bez něj. Proto už další prodloužení nouzového stavu ve Sněmovně nepodpoříme," uvedl v pátek na twitteru předseda ODS Petr Fiala. Vláda má podle něj mnoho jiných nástrojů, jak bránit šíření epidemie.
Šéf Pirátů Ivan Bartoš míní, že vláda dluží veřejnosti i poslancům odpověď na řadu otázek. "Usnesení o vyhlášení nouzového stavu nebylo doposud dostatečně konkretizováno a odůvodněno, není tak podle názoru expertů v souladu s ústavou," uvedl.
Vláda smí nouzový stav vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně musí vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují. Nouzový stav je možné vyhlásit nejdéle na 30 dnů, s prodloužením pak musí předem souhlasit Sněmovna. Dříve byl nouzový stav vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007.
Všech pět stupňů vládního protiepidemického systému PES vyžaduje nouzový stav. V budoucnu by mohl být potřeba až od třetího stupně, uvedl o víkendu v České televizi předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).
Vláda bude ve Sněmovně usilovat o prodloužení nouzového stavu kvůli epidemii covidu-19 o dalších 30 dní. Trval by tak do 11. ledna. Premiér Andrej Babiš (ANO) ČTK sdělil, že žádost určenou poslancům dnes schválil kabinet. Nouzový stav zatím v Česku kvůli epidemii covidu-19 platí od 5. října do 12. prosince. O návrhu kabinetu bude Sněmovna jednat pravděpodobně ve středu.
Sněmovna při podzimní vlně epidemie dostala od vlády už dvě žádosti. Koncem října souhlasila s prodloužením stavu nouze o 17 dnů a ve druhé polovině listopadu o 22 dnů. Kabinet chtěl vždy měsíc. Na jaře trval v Česku nouzový stav kvůli koronavirové krizi 66 dnů, nynější je zatím na 68 dnů.
Sama vláda může rozhodnout jen o prvních až 30 dnech nouzového stavu, pak už je nutný souhlas poslanců. Šéf Ústředního krizového štábu Hamáček minulý týden řekl, že by považoval za vhodné, aby poslanci tentokrát schválili datum po Novém roce, aby se Sněmovna nemusela kvůli žádosti scházet po Vánocích.
Největší opoziční strany se k návrhu staví negativně. "Nouzový stav nemůže platit nepřetržitě. Nezbytná opatření lze přijímat i bez něj. Proto už další prodloužení nouzového stavu ve Sněmovně nepodpoříme," uvedl v pátek na twitteru předseda ODS Petr Fiala. Vláda má podle něj mnoho jiných nástrojů, jak bránit šíření epidemie.
Šéf Pirátů Ivan Bartoš míní, že vláda dluží veřejnosti i poslancům odpověď na řadu otázek. "Usnesení o vyhlášení nouzového stavu nebylo doposud dostatečně konkretizováno a odůvodněno, není tak podle názoru expertů v souladu s ústavou," uvedl.
Vláda smí nouzový stav vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně musí vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují. Nouzový stav je možné vyhlásit nejdéle na 30 dnů, s prodloužením pak musí předem souhlasit Sněmovna. Dříve byl nouzový stav vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007.
Všech pět stupňů vládního protiepidemického systému PES vyžaduje nouzový stav. V budoucnu by mohl být potřeba až od třetího stupně, uvedl o víkendu v České televizi předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
ČTK
ČTK
autor: Jakub Pečenka