První meteorit s rodokmenem byl Příbram z roku 1959
9. ledna 2024 (13:05)
foto: Hornické muzeum Příbram
Z meteoritu se na předpověděném místě dopadu východně od Příbrami našly čtyři kusy, nazvané podle vesnic poblíž nálezu. Největší z nich vážil asi 4,5 kilogramu (Luhy), ty menší 800 a 500 gramů (Velká a Hojšín). Nejmenší kámen, který tehdy našel třináctiletý pasáček krav, měl jen 100 gramů (Dražkov).
Na dvou astronomických stanicích (v Ondřejově a Prčicích) byly 7. dubna 1959 získány snímky velmi jasného meteoritu - bolidu. Po jejich vyhodnocení byly nejen nalezeny meteority (u Příbrami), ale i určeny všechny nejdůležitější parametry průletu tělesa atmosférou Země a především poprvé určena spolehlivá dráha ve sluneční soustavě pro tělesa nalezená na zemském povrchu - poprvé v historii byl vyfotografován bolid předcházející pádu meteoritů, první tzv. meteorit s rodokmenem.
Velmi jasný bolid Příbram proletěl nad územím Československa ve 20:13.20 místního času. Podle vzpomínek předního astronoma Zdeňka Ceplechy, který propočítal jeho dráhu, byl "jasný asi jako stowattová žárovka, svítící ze vzdálenosti jednoho metru". Jeho let zachytily bolidové kamery na Ondřejově a v Prčicích.
Hmotnost meteoritu při vstupu do zemské atmosféry vědci podle pozorování odhadli na 1300 kilogramů, hmotnost před rozštěpením na 53 kilogramy. Do ovzduší vletěl rychlostí 21 kilometrů za sekundu. Objekt pohasl a na poslední úlomky se rozpadl ve výšce zhruba 12 kilometrů (ve výšce 22 kilometrů, kde končilo fotografování, jich bylo 17).
Z meteoritu se na předpověděném místě dopadu východně od Příbrami našly čtyři kusy, nazvané podle vesnic poblíž nálezu. Největší z nich vážil asi 4,5 kilogramu (Luhy), ty menší 800 a 500 gramů (Velká a Hojšín). Nejmenší kámen, který tehdy našel třináctiletý pasáček krav, měl jen 100 gramů (Dražkov). Podle složení šlo o chondrit typu H5 se zvýšeným obsahem železa a menšími chondrulemi (kulovité granule složené především z olivínu a pyroxenu). Radioaktivní datování ukázalo stáří kolem 20 milionů let.
Ceplecha pak v roce 1963 založil Evropskou bolidovou síť stanovišť, které mají bolidy zaznamenávat. Významným denním bolidem byla například v roce 2000 Morávka, u které se podařilo určit dráhu a na severní Moravě nalézt meteority. Tým Pavla Spurného z Astronomického ústavu se také zasloužil o výpočet dráhy a nález meteoritů Neuschwanstein na pomezí Německa a Rakouska (2002), Jesenice ve Slovinsku, Košice na Slovensku, Bunburra Rockhole a Mason Gully v Austrálii či Benešov v ČR.
Největší zaznamenaný bolid světa je tzv. čeljabinský z února 2013.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz/ ČTK
autor: Tomáš Pečenka
Související
•Česko má před sebou mrazivý týden, sněžit může spíše až o víkendu
•Meteorologové varují před silnými mrazy, po celé ČR bude až minus 12 stupňů
•Meteorologové varují před náledím na silnicích a sněhovými jazyky