Proražené pneumatiky, ohnutá spojovačka, ztráta výkonu. Závodní kamion otestoval mechaniky
11. ledna 2020 (10:22)
Sedlčanská posádka žlutého kamionu má za sebou prvních šest etap Rally Dakar. Přes technické komplikace vybojovala 5. celkovou pozici
Závodníci Dakaru mají za sebou prvních šest etap. Sedlčanská posádka žlutého kamionu vybojovala 6. místo a získala tak 5. celkovou pozici. Nic však neměla zadarmo. Hned v úterní 3. etapě bojoval Macík s nižším výkonem svého kamionu, který na rovných úsecích začal ztrácet rychlost. Následoval defekt s pneumatikou a stíhací jízda přes řečiště a kamenité cesty, kde posádka nabranou ztrátu dohnala.
Mechanici na autě pracovali do pozdních nočních hodin a následující den se naštěstí potvrdilo, že kamion už zase jede na plný plyn. Předvedl to hned v úvodu této náročné etapy, která posádce přinesla hned dvě proražené pneumatiky, trial ve skalách i další honičky s Kamazy. O den později si pak Karel pro změnu na trati vyžádal výměnu spojovačky.
Včerejší 6. etapa posádce žlutého kamionu výborně sedla. Konečně byly na programu oblíbené duny, které Martin Macík se spolujezdci Františkem Tomáškem a Davidem Švandou mají rádi. A možná se českým jezdcům dařilo i proto, že šlo o poslední část závodu před zaslouženým dnem volna a pospíchali do bivaku. Dakarskou karavanu tentokrát zavedla písečná trať do Rijádu, kde závodníci dostanou šanci načerpat nové síly, spojit se v klidu s rodinami doma, uklidit si v kabinách svých speciálů a hlavně se pořádně dospat.
„Od startu do cíle jsme letěli bez většího zaváhání. Každý kamion, který jsme předjeli se s námi chvilku snažil závodit a pak nás nechal jet. Projížděli jsme krásné písčité roviny a duny. Potkali jsme i jednu nádhernou vysokou, ale bohužel jsme ji jen štrejchli. Já už jsem si na ní brousil zuby, David už mi aktivně podfouknul, abychom byli připravení, a nakonec nic. Neposlali nás do ní. Škoda,“ popisuje Martin Macík páteční jízdu.
Etapa byla perfektně zvládnutá i navigačně. „Zatím mi vůbec nepřijde, že by navigace byla zásadně obtížnější, jak pořadatelé varovali. Buď mají tak dobře udělané roadbooky, že všechno dobře sedí, nebo už jsme vytrénovaní. Půlku Dakaru máme za sebou a my zatím neměli žádný větší navigační stres nebo problém,“ dodává navigátor František Tomášek.
I motocyklista Brabec podal skvělý výkon. Navíc ukázal, že je bojovník tělem i duší. Hned ve 4. etapě mu přestala fungovat navigace, takže většinu trasy odjel „na oči“ a hledal body podle stop. V následující etapě ho čekal pád do kamenů, při kterém se potloukl on i jeho motorka. Dojel s rozbitým ochranným štítem. I on se v pátek již těšil do cíle, aby mohl po šesti perných dnech seskočit z motorky, které říká Anežka. A dopřát delší klid kolenu, které mu během Dakaru jistí několik voperovaných šroubků. 6. etapu Dakaru dokončil tento neohrožený závodník na 42. místě, v celkovém hodnocení je i po několika profesionálně zvládnutých pádech a penalizaci 37.
„Ráno jsem po 10 km myslel, že to otočím a pojedu zpátky, protože byla taková kosa, že se to nedalo. A to jsem si půjčil vestu od mechaniků,“ uzavírá Brabec a těší se, že se během volného dne také trochu zahřeje.
Mechanici na autě pracovali do pozdních nočních hodin a následující den se naštěstí potvrdilo, že kamion už zase jede na plný plyn. Předvedl to hned v úvodu této náročné etapy, která posádce přinesla hned dvě proražené pneumatiky, trial ve skalách i další honičky s Kamazy. O den později si pak Karel pro změnu na trati vyžádal výměnu spojovačky.
Včerejší 6. etapa posádce žlutého kamionu výborně sedla. Konečně byly na programu oblíbené duny, které Martin Macík se spolujezdci Františkem Tomáškem a Davidem Švandou mají rádi. A možná se českým jezdcům dařilo i proto, že šlo o poslední část závodu před zaslouženým dnem volna a pospíchali do bivaku. Dakarskou karavanu tentokrát zavedla písečná trať do Rijádu, kde závodníci dostanou šanci načerpat nové síly, spojit se v klidu s rodinami doma, uklidit si v kabinách svých speciálů a hlavně se pořádně dospat.
„Od startu do cíle jsme letěli bez většího zaváhání. Každý kamion, který jsme předjeli se s námi chvilku snažil závodit a pak nás nechal jet. Projížděli jsme krásné písčité roviny a duny. Potkali jsme i jednu nádhernou vysokou, ale bohužel jsme ji jen štrejchli. Já už jsem si na ní brousil zuby, David už mi aktivně podfouknul, abychom byli připravení, a nakonec nic. Neposlali nás do ní. Škoda,“ popisuje Martin Macík páteční jízdu.
Etapa byla perfektně zvládnutá i navigačně. „Zatím mi vůbec nepřijde, že by navigace byla zásadně obtížnější, jak pořadatelé varovali. Buď mají tak dobře udělané roadbooky, že všechno dobře sedí, nebo už jsme vytrénovaní. Půlku Dakaru máme za sebou a my zatím neměli žádný větší navigační stres nebo problém,“ dodává navigátor František Tomášek.
I motocyklista Brabec podal skvělý výkon. Navíc ukázal, že je bojovník tělem i duší. Hned ve 4. etapě mu přestala fungovat navigace, takže většinu trasy odjel „na oči“ a hledal body podle stop. V následující etapě ho čekal pád do kamenů, při kterém se potloukl on i jeho motorka. Dojel s rozbitým ochranným štítem. I on se v pátek již těšil do cíle, aby mohl po šesti perných dnech seskočit z motorky, které říká Anežka. A dopřát delší klid kolenu, které mu během Dakaru jistí několik voperovaných šroubků. 6. etapu Dakaru dokončil tento neohrožený závodník na 42. místě, v celkovém hodnocení je i po několika profesionálně zvládnutých pádech a penalizaci 37.
„Ráno jsem po 10 km myslel, že to otočím a pojedu zpátky, protože byla taková kosa, že se to nedalo. A to jsem si půjčil vestu od mechaniků,“ uzavírá Brabec a těší se, že se během volného dne také trochu zahřeje.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz/Nikola Kužílková
autor: Miloslava Ritschlová, foto Big Shock Racing